Rohan Dennis

Rohan Dennis
Dennis v roce 2018
Osobní informace
Datum narození	28. května 1990 (34 let)
Místo narození	Adelaide, Jižní Austrálie, Austrálie[1]
Stát	Austrálie Austrálie
Výška	182 cm[1]
Hmotnost	72 kg[1]
Choť	Melissa Hoskinsová (2018–2023)[2]
Týmové informace
Současný tým	neaktivní
Disciplína	silniční cyklistika dráhová cyklistika
Role	jezdec
Typ jezdce	časovkář
Amatérské týmy
2009–2010	Australia Institute of Sport
Profesionální týmy
2011 2012 2013–2014 2014–2018 2019 2020–2021 2022–2023	Rabobank Continental Team Team Jayco–AIS Garmin–Sharp BMC Racing Team[3] Bahrain–Merida[4] Team Ineos Team Jumbo–Visma[5]
Úspěchy
Grand Tours Tour de France 1 etapa (2015) 1 týmová časovka (2015) Giro d'Italia 1 etapa (2018) Vuelta a España 2 etapy (2018) 2 týmové časovky (2017, 2022) Etapové závody Tour Down Under (2015) USA Pro Cycling Challenge (2015) Jednodenní závody a klasiky Mistr světa v časovce (2018, 2019) Národní šampion v časovce (2016–2018, 2022) Další Hodinový rekord: 52,491 km (8. února 2015)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Olympijské hry
stříbro	2012 Londýn	Týmová stíhačka
bronz	2020 Tokio	Časovka
Mistrovství světa v silniční cyklistice
zlato	2014 Ponferrada	Týmová časovka
zlato	2015 Richmond	Týmová časovka
zlato	2018 Innsbruck	Časovka
zlato	2019 Yorkshire	Časovka
stříbro	2012 Valkenburg	Časovka do 23 let
stříbro	2016 Dauhá	Týmová časovka
stříbro	2017 Bergen	Týmová časovka
bronz	2018 Innsbruck	Týmová časovka
Mistrovství světa v dráhové cyklistice
zlato	2010 Ballerup	Týmová stíhačka
zlato	2011 Apeldoorn	Týmová stíhačka
stříbro	2009 Pruszków	Týmová stíhačka
stříbro	2012 Melbourne	Týmová stíhačka
Hry Commonwealthu
zlato	2022 Birmingham	Časovka
stříbro	2014 Glasgow	Časovka

Rohan Dennis (* 28. května 1990) je bývalý australský profesionální silniční cyklista, jenž naposledy závodil za UCI WorldTeam Team Jumbo–Visma.^[6] Je dvojnásobným mistrem světa v časovce z let 2018 a 2019.^[7]

Dennis se narodil, vyrůstal a stále žije v jihoaustralském městě Adelaide.^[8] Svou kariéru začínal v dráhové cyklistice a byl součástí australského národního týmu, jenž získal stříbro v týmové stíhačce na letních olympijských hrách 2012 v Londýně.

V srpnu 2012 bylo oznámeno, že Dennis podepsal dvouletý kontrakt s UCI WorldTeamem Garmin–Sharp od sezóny 2013.^[9] Hned ve své první profesionální sezóně se zúčastnil Tour de France. Ze závodu odstoupil před devátou etapou.^[10]

V roce 2014 Dennis získal druhé místo v celkovém pořadí na závodu Tour of California za Bradleym Wigginsem poté, co získal druhé místo v individuální časovce. Také získal stříbrnou medaili na Hrách Commonwealthu v časovce za Alexem Dowsettem z Anglie.^[11]

V srpnu 2014 bylo oznámeno, že Dennis podepsal kontrakt s UCI WorldTeamem BMC Racing Team s okamžitým efektem do konce sezóny 2015.^[3] Se svým novým týmem vyhrál týmovou časovku na mistrovství světa.

8. února 2015 Dennis stanovil nový světový rekord v hodinovce 52,491 km. Předchozí světový rekord, který držel Matthias Brändle, překonal o více než 600 m.^[12] Tento rekord byl překonán 2. května 2015 Alexem Dowsettem.^[13] Dennis byl vybrán do sestavy týmu BMC Racing Team na Tour de France 2015 jako pomocník Tejaye van Garderena.^[14] Podařilo se mu vyhrát úvodní etapu, individuální časovku, s průměrnou rychlostí 55,446 km/h a stal se tak prvním držitelem žlutého dresu.^[15] Stanovil tak nový rychlostní rekord v časovce na Tour de France.^[16] Na konci roku Dennis vyhrál medaili Sira Huberta Oppermana pro nejlepšího australského cyklistu roku 2015.^[17]

V květnu 2017 byl Dennis jmenován na startovní listině Gira d'Italia 2017. Ze závodu odstoupil v průběhu čtvrté etapy kvůli zraněním, která utržil ve třetí etapě.^[18] Na Vueltě a España 2017 Dennis proťal cílovou pásku jako první jezdec týmu BMC Racing Team, jenž vyhrál úvodní týmovou časovku, čímž se stal prvním lídrem závodu z Austrálie od roku 2014, kdy byl lídrem celkového pořadí na Vueltě Michael Matthews.^[19]

Na Giru d'Italia 2018 byl Dennis těsně poražen v úvodní časovce Tomem Dumoulinem. Ve druhé etapě však na sprinterské prémii získal časový bonus a v cíli se díky tomu posunul do čela celkového pořadí. Stal se tak prvním lídrem Gira z Austrálie po Simonu Clarkovi v roce 2015 a třetím Australanem, který byl lídrem všech 3 Grand Tours, po Bradleym McGeeovi a Cadelu Evansovi.^[20] V závodě pak vyhrál šestnáctou etapu, individuální časovku, a závod dokončil na šestnácté příčce v celkovém pořadí, 56 minut a 7 sekund za vítězným Chrisem Froomem.^[21]

Na Vueltě a España 2018 Dennis vyhrál první etapu, individuální časovku, čímž se stal 95. jezdcem v historii s etapovými triumfy na všech třech Grand Tours a 15. jezdcem s vítězstvími v individuálních časovkách na všech třech Grand Tours.^[22] Poté, co vyhrál 16. etapu, individuální časovku, závod opustil a začal se připravovat na mistrovství světa konané v Innsbrucku. Na šampionátu se stal mistrem světa v individuální časovku, kterou vyhrál o více než minutu před obhájcem titulu Tomem Dumoulinem.^[23] Také se svým týmem BMC Racing Team získal bronz v týmové časovce.

Na konci roku 2018 Dennis vyhrál 2 australská ocenění: Výkonnostní ocenění Australského institutu sporu v kategorii mužský sportovec roku a Medaili Sira Huberta Oppermana, kterou předtím vyhrál již v roce 2015.^[24]

V srpnu 2018 bylo oznámeno, že Dennis podepsal dvouletý kontrakt s UCI WorldTeamem Bahrain–Merida od sezóny 2019. Do tohoto týmu s ním přestoupili i jeho týmoví kolegové z týmu BMC Racing Team Dylan Teuns a Damiano Caruso.^[4]

18. července 2019 Dennis odstoupil z Tour de France 2019 v průběhu 12. etapy. Nejprve nebyl uveden žádný důvod odstoupení, ale pozdější zprávy naznačovaly, že ze závodu odstoupil kvůli nespokojenosti s vybavením, které mu tým dodával.^[25] V lednu 2020 Dennis uvedl, že z Tour odstoupil poté, co se jeho mentální zdraví začalo zhoršovat kvůli problémům se svým týmem a on se začal obávat negativního efektu na jeho manželství.^[26]

25. září 2019 se Dennis stal v Yorkshiru podruhé v řadě mistrem světa v časovce. Pro Dennise to byl první závod od odstoupení z Tour de France.^[7] Časovku absolvoval na neoznačeném kole značky BMC namísto svého týmového kola Merida. O několik dní později bylo týmem Bahrain–Merida potvrzeno, že s Dennisem rozvázali kontrakt ke 13. září.^[25]

V prosinci 2019 bylo oznámeno, že Dennis podepsal dvouletý kontrakt s UCI WorldTeamem Team Ineos od sezóny 2020.^[27]

V lednu 2020 Dennis oznámil, že se přestane soustředit na to, aby se stal lídrem pro celkové pořadí na Grand Tours, a namísto toho se bude soustředit na týdenní závody. Na třítýdenní závody hodlal začít jezdit jako domestik pro ostatní závodníky.^[26] Na Giru d'Italia 2020, které bylo kvůli pandemii covidu-19 odloženo na říjen, se Dennis velkou měrou zasloužil o celkové vítězství svého týmového kolegy Taa Geoghegana Harta, když mu v osmnácté i v dvacáté etapě pomohl dlouhým taháním tempa. Dennis pak vyhrál také cenu Cima Coppi, která je udělována jezdci, jenž jako první přejede nejvyšší bod závodu, v tomto případě průsmyk Stelvio.^[28]

V září 2021 bylo oznámeno, že Dennis podepsal dvouletý kontrakt s UCI WorldTeamem Team Jumbo–Visma od sezóny 2022.^[5]

Ve svém prvním závodu za tým v roce 2022, australském šampionátu v časovce, Dennis vyhrál před Lukem Durbridgem a Conorem Leahym.^[29] V dubnu se na Tour de Romandie po druhých místech v prologu a první etapě Dennis dostal do vedení závodu, ale v poslední etapě, horské časovce, ztratil přes 2 minuty na vítěze Alexandra Vlasova a propadl se na osmé místo v celkovém pořadí.^[30]

Svou sezónu 2023 Dennis zahájil na Tour Down Under. V druhé etapě spolu s dalšími 3 jezdci zachytil nástup Jaye Vina na stoupání Nettle Hill 20 km před cílem. Díky vzájemné kooperaci se tato skupina dostala až do cílového města. Dennis pak zaútočil v poslední zatáčce před cílovou rovinou a sólo si dojel pro vítězství v etapě a vedení v celkovém pořadí.^[31] Své vedení v následující etapě předal Vinovi poté, co ztratil čas v závěru etapy. V únoru téhož roku oznámil, že na konci sezóny 2023 odejde do sportovního důchodu.^[32]

V květnu 2017 oznámila Dennisova partnerka, profesionální cyklistka Melissa Hoskinsová, jejich zasnoubení a její odchod do sportovního důchodu.^[33] Jejich svatba proběhla v únoru 2018.^[34] Později téhož roku Hoskinsová porodila jejich první dítě, syna, 2 a půl týdne poté, co Dennis vyhrál svůj první titul mistra světa v časovce.^[35] Svůj čas rodina tráví ve městech Girona, La Massana a Adelaide.^[33]

2007

Mistrovství světa

9. místo časovka juniorů

2010

Národní šampionát

vítěz časovky do 23 let

Thüringen Rundfahrt der U23

3. místo celkově

vítěz 1. etapy (TTT)

Olympia's Tour

4. místo celkově

Mistrovství světa

5. místo časovka do 23 let

Hry Commonwealthu

6. místo časovka

Ringerike GP

10. místo celkově

2011

Národní šampionát

4. místo silniční závod do 23 let

2012

Národní šampionát

vítěz silničního závodu do 23 let

vítěz časovky do 23 let

Thüringen Rundfahrt der U23

celkový vítěz

vítěz 5. etapy (ITT)

vítěz Memorial Davide Fardelli

vítěz Chrono Champenois

Mistrovství světa

2. místo časovka do 23 let

2. místo Trofeo Alcide Degasperi

Olympia's Tour

4. místo celkově

vítěz 5. etapy (ITT)

Tour Down Under

5. místo celkově

vítěz vrchařské soutěže

vítěz soutěže mladých jezdců

5. místo Trofeo Città di San Vendemiano

2013

Tour of Alberta

celkový vítěz

vítěz soutěže mladých jezdců

vítěz 3. etapy

Národní šampionát

2. místo časovka

Critérium du Dauphiné

8. místo celkově

vítěz soutěže mladých jezdců

2014

Mistrovství světa

vítěz týmové časovky

5. místo časovka

Hry Commonwealthu

2. místo časovka

Tour of California

2. místo celkově

vítěz 3. etapy

Circuit de la Sarthe

2. místo celkově

vítěz soutěže mladých jezdců

2015

Mistrovství světa

vítěz týmové časovky

6. místo časovka

Tour Down Under

celkový vítěz

vítěz soutěže mladých jezdců

vítěz 3. etapy

USA Pro Cycling Challenge

celkový vítěz

vítěz vrchařské soutěže

vítěz etap 4 a 5 (ITT)

Tour de France

vítěz etap 1 (ITT) a 9 (TTT)

lídr , a po 1. etapě

Critérium du Dauphiné

vítěz 3. etapy (TTT)

Národní šampionát

2. místo časovka

2016

Národní šampionát

vítěz časovky

Eneco Tour

vítěz etap 2 (ITT) a 5 (TTT)

Mistrovství světa

2. místo týmová časovka

6. místo časovka

Tour of California

2. místo celkově

vítěz 6. etapy (ITT)

Tour of Britain

2. místo celkově

vítěz etapy 7b

Olympijské hry

5. místo časovka

2017

Národní šampionát

vítěz časovky

Tour La Provence

celkový vítěz

vítěz bodovací soutěže

Vuelta a España

vítěz 1. etapy (TTT)

lídr po 1. etapě

Tour de Suisse

vítěz etap 1 (ITT) a 9 (ITT)

Tour of the Alps

vítěz 2. etapy

Volta a Catalunya

vítěz 2. etapy (TTT)

Mistrovství světa

2. místo týmová časovka

8. místo časovka

Tirreno–Adriatico

2. místo celkově

vítěz etap 1 (TTT) a 7 (ITT)

Tour Down Under

6. místo celkově

2018

Mistrovství světa

vítěz časovky

3. místo týmová časovka

Národní šampionát

vítěz časovky

Vuelta a España

vítěz etap 1 (ITT) a 16 (ITT)

lídr , a po 1. etapě

Giro d'Italia

vítěz 16. etapy (ITT)

lídr po etapách 2 – 5

Tirreno–Adriatico

vítěz etap 1 (TTT) a 7 (ITT)

Tour de Romandie

7. místo celkově

Abú Dhabí Tour

9. místo celkově

vítěz 4. etapy (ITT)

2019

Mistrovství světa

vítěz časovky

Národní šampionát

2. místo časovka

Tour de Suisse

2. místo celkově

vítěz 1. etapy (ITT)

Tour Down Under

5. místo celkově

2020

Národní šampionát

2. místo časovka

Tour Down Under

4. místo celkově

Mistrovství světa

5. místo časovka

2021

Tour de Romandie

vítěz prologu

Volta a Catalunya

vítěz 2. etapy (ITT)

Olympijské hry

3. místo časovka

Tour of Britain

6. místo celkově

vítěz 3. etapy (TTT)

2022

Hry Commonwealthu

vítěz časovky

Národní šampionát

vítěz časovky

Vuelta a España

vítěz 1. etapy (TTT)

Tour de Romandie

8. místo celkově

2023

Tour Down Under

vítěz 2. etapy

Paříž–Nice

vítěz 3. etapy (TTT)

Mistrovství světa

7. místo časovka

Výsledky na Grand Tours
Grand Tour	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023
Giro d'Italia	—	—	—	—	DNF	16	—	35	—	—	41
Tour de France	DNF	—	101	DNF	—	—	DNF	—	—	—	—
Vuelta a España	—	84	—	—	DNF	DNF	—	—	—	52	—
Výsledky na etapových závodech
Závod	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023
Paříž–Nice	—	—	DNF	—	—	—	—	—	45	DNF	85
Tirreno–Adriatico	77	—	—	—	2	79	95	87	—	—	—
Volta a Catalunya	—	—	—	DNF	DNF	—	—	NS	46	54	—
Kolem Baskicka	—	—	42	—	—	—	DNF		—	—	DNF
/ Tour de Romandie	76	43	38	—	—	7	—		17	8	—
Critérium du Dauphiné	8	—	34	68	—	—	—	—	—	—	—
Tour de Suisse	—	89	—	—	97	—	2	NS	37	DNF	DNF

Akce		2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023
Olympijské hry	Časovka	Nejelo se			5	Nejelo se				3	Nejelo se
	Silniční závod				DNF					—
Mistrovství světa	Časovka	12	5	6	6	8	1	1	5	—	—	7
	Silniční závod	DNF	DNF	—	—	—	DNF	DNF	—	—	—	—
	Týmová časovka	8	1	1	2	2	3	Nejelo se
Národní šampionát	Časovka	2	DNF	2	1	1	1	2	2	—	1	—
	Silniční závod	DNF	DNF	DNF	DNF	—	DNF	—	—	—	DNF	—

2007

Národní juniorský šampionát

vítěz týmové stíhačky

2008

Mistrovství světa juniorů

vítěz týmové stíhačky

2. místo individuální stíhačka

UCI World Cup Classics, Melbourne

vítěz týmové stíhačky

Národní juniorský šampionát

vítěz individuální stíhačky

vítěz bodovacího závodu

2009

UCI World Cup Classics, Peking

vítěz týmové stíhačky

Mistrovství světa

2. místo týmová stíhačka

Národní šampionát

3. místo týmová stíhačka

2010

Mistrovství světa

vítěz týmové stíhačky

Národní šampionát

vítěz týmové stíhačky

2. místo individuální stíhačka

2011

Mistrovství světa

vítěz týmové stíhačky

UCI World Cup Classics, Manchester

vítěz individuální stíhačky

Národní šampionát

vítěz týmové stíhačky

2. místo individuální stíhačka

2012

UCI World Cup, Londýn

vítěz týmové stíhačky

Národní šampionát

vítěz týmové stíhačky

2. místo individuální stíhačka

Olympijské hry

2. místo týmová stíhačka

Mistrovství světa

2. místo týmová stíhačka

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rohan Dennis na anglické Wikipedii.

• Team Jumbo–Visma (mužský tým)
• Tour Down Under 2023

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rohan Dennis na Wikimedia Commons