Roimund

Roimund
Fragment plášťové hradby
Základní informace
Sloh	gotický
Výstavba	1342–1347
Zánik	1. polovina 15. století
Stavebník	Jan z Donína
Další majitelé	Jan z Vartenberka
Poloha
Adresa	3,5 km jihozápadně od obce, Bílý Kostel nad Nisou, Česko Česko
Souřadnice	50°47′54″ s. š., 14°53′28″ v. d.
Roimund
Další informace
Rejstříkové číslo památky	42103/5-4180 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roimund (též Raimund) je zřícenina hradu v severozápadní části Ještědsko-kozákovského hřbetu, asi pět kilometrů jihozápadně od Chrastavy v okrese Liberec. Staveništěm hradu se stala ostrožna, která vybíhá ze severní strany hřbetu Vápenný v nadmořské výšce přibližně 565 metrů.^[1] Hrad si na konci první poloviny čtrnáctého století založil Jan z Donína. Později se jej zmocnili Vartenberkové, kteří jej využívali jako opěrný bod při svých sporech s lužickým Šestiměstím. Jako pustý je Roimund uveden již roku 1453 a jeho pozůstatky jsou chráněné jako kulturní památka České republiky.^[2]

Název

Název hradu vznikl z francouzských slov roi a mont ve významu královská hora. Je možné, že se tak stalo na počest krále Karla IV., který se v době založení hradu oženil s Blankou z Valois a opakovaně pobýval v Žitavě.^[3] V písemných pramenech se hrad uvádí také jako Roynungen, Ronnenburg, Roymunth a Roimund.^[4]

Historie

Stavbu hradu povolil na přelomu let 1342 a 1343 Janovi z Donína markrabě Karel^[4] na pozemcích oddělených z panství hradu Grabštejn^[5] a samotná výstavba proběhla v letech 1342–1347.^[6] Jan z Donína zemřel nejspíše roku 1363 a zanechal po sobě syny Bedřicha a Jana, kteří okolo roku 1390 roimundské panství prodali svým strýcům Jindřichovi a Vilémovi z Donína na Grabštejně. Noví majitelé se vzápětí rozdělili o majetek tak, že Roimund připadl Vilémovi. Roku 1414 hrad získal Jan z Vartenberka, manžel Markéty z Donína, která snad byla Vilémovou sestrou. Jan z Vartenberka poté podnikal loupeživé výpady proti lužickému Šestiměstí, které trvaly až do počátku husitských válek. Od roku 1424^[6] Lužičané na hradě, podobně jako na blízkém Falkenberku, udržovali posádku padesáti mužů.^[5]

Roku 1427 se stal, se souhlasem Jana z Vartenberka, hejtmanem hradu Hans Foltch z Torgavy, který o rok později požadoval 335 kop grošů na udržení hradu v rukou Šestiměstí. Ve stejném roce hejtman zajal příbuzného purkmistra města Zhořelce a jejich spor pomáhala řešit rada města Žitavy. Při dalších jednáních, která měla zabránit, aby Hans Foltch hrad vydal husitům, již nebyla uváděna žádná práva Jana z Vartenberka ani jeho potomků, kteří do roku 1433 vymřeli. Dědicem se tak stal Jan Hlaváč z Donína, který hrad prodal Venčovi z Donína na Grabštejně.^[5]

Kdy hrad zanikl není jasné. Je možné, že ho pobořili Lužičané ještě předtím, než jej vydali Jan Hlaváčovi z Donína.^[5] Roku 1453 byl hrad uveden jako pustý^[6] a o rok později se již uváděl pouze vrch Raimund.^[5]

Stavební podoba

Jednodílný hrad měl oválný půdorys a svou stavební dispozicí patřil k hradům s plášťovou zdí. Staveniště chránil s výjimkou západní strany příkop a před ním ještě val. Obrana hradu spočívala na plášťové hradbě obehnané parkánem, v jehož severní části se nacházela cisterna. Palác stával v severní části hradního jádra.^[6]

Přístup

Zřícenina hradu je volně přístupná po žlutě značené turistické trase, která spojuje modře značenou trasu z Hrádku nad Nisou k Hamrštejnu s červeně značenou trasou z Jítravy do Noviny.^[1] Asi pět set metrů jižně a jihovýchodně od hradu vede linie lehkého československého opevnění K3 Dlouhá hora II. armádního sboru.^[7]

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam hradů v Libereckém kraji

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Roimund na Wikimedia Commons