Rokštejn

Rokštejn
Rokštejn
Rokštejn
Účel stavby

Sídlo rodu

Základní informace
Slohgotika
Výstavba80. léta 13. století
Zánik1467
Materiálkámen
StavebníkHrut (později z Rutenštejna)
Další majiteléRutenštejnové
Valdštejnové
Současný majitelMěsto Brtnice
Poslední majitelValdštejnové (do roku 1467 jako stojící hrad) Collaltové (do roku 1945 jako hradní zříceninu)
Poloha
AdresaPanská Lhota, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Rokštejn
Rokštejn
Další informace
Rejstříkové číslo památky21329/7-5055 (PkMISSezObrWD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rokštejn je zřícenina hradu ležící na skalnatém návrší nad údolím říčky Brtnice, v katastrálním území Panská Lhota města Brtnice v okrese Jihlava. Torza dvou hradních paláců s hranolovou věží a zbytky hospodářských budov tvoří jednu z největších hradních zřícenin na Českomoravské vrchovině. Rokštejn je zapsán na seznamu kulturních památek a od roku 1981 zde probíhá systematický archeologický výzkum. Areál je volně přístupný s možností komentovaných prohlídek.

Historie

Jako jeden z nejstarších moravských hradů podunajského typu pochází z 80. let 13. století. Původně se jmenoval Ruteštejn podle Rutha (Hruta) z rodu Hrutoviců, který jej pravděpodobně po roce 1270 založil. Poprvé je v pramenech připomínán roku 1289 na listině, kterou Dětřich z Kněžic daroval patronátu kostela v Opatově kněžickému faráři a želivským premonstrátům. Jedna z pečetí na této listině patřila právě Ruthovi z Rutenštejna (= Rokštejna). Za nevyjasněných okolností se hradu kolem roku 1359 zmocnil moravský markrabě Jan Jindřich, hrad se stal centrem jeho statků v okolí, hájit měl též markraběcí zájmy proti blízké Jihlavě. Kolem roku 1362 byl do té doby nevelký hrad přestavěn a rozšířen. Podle archeologického průzkumu se jednalo o tzv. dvojhrad (neboli ganerbenburg), jedinečnou středověkou stavbu na českém území. Jádro horního hradu tvořila věž a palác s kaplí a velkým sálem, jehož místnost vytápěla kachlová kamna a krby. Na východní straně se pak nachází malá věž. Dolní hrad sestával z paláce, kuchyně a hospodářských objektů.

Po Janu Jindřichovi hrad zdědil jeho syn markrabě Jošt, který však v rámci tzv. markraběcích válek vedl majetkové spory se svými bratry Prokopem a Janem Soběslavem. Podle některých dochovaných listin je zřejmé, že různí členové lucemburského rodu na Rokštejně v té době příležitostně pobývali, majetkové poměry jsou ale nepřehledné. Až koncem 14. století došlo ke smíru a Rokštejn převzal Prokop. Byl však zadlužen a již v roce 1399 jako jeho hlavní věřitel převzal Rokštejn Hynek z Valdštejna, nejvyšší číšník Moravského markrabství. Hynek z Valdštejna přistoupil k dalšímu rozšíření hradu a také skoupil řadu vesnic v okolí, čímž vytvořil majetkové zázemí této linie Valdštejnů na více než dvě století. Za husitských válek hrad patřil Zikmundovi z Valdštejna, který byl s katolickou Jihlavou v nepřátelském stavu, jihlavské vojsko proto hrad oblehlo a jeho obránci byli nuceni odejít. Hrad byl pobořen, ale v polovině 15. století byl pravděpodobně nouzově zajištěn. Valdštejnové své sídlo přenesli do Brtnice, i když ještě dočasně nadále užívali i predikát z Rukštejna. V rámci brtnického panství byl Rokštejn majetkem Valdštejnů až do pobělohorských konfiskací, poté spolu s Brtnicí až do roku 1945 patřil Collaltům.

Archeologický výzkum

V souvislosti s plánovanou výstavbou přehrady Střížov byl v roce 1981 zahájen systematický archeologický výzkum zříceniny Rokštejna pod vedením historika Zdeňka Měřínského. Dlouholetý a důkladný průzkum přinesl četné poznatky nejen o složitém stavebním vývoji hradu, ale díky nálezu řady předmětů také o životě ve středověku. V základech věže byla nalezena kostra novorozence, což je cenný doklad přežívajících pohanských zvyků ve 13. století. Věřilo se, že hradu lze tímto způsobem zajistit nedobytnost. V šachtě brány do horního hradu byl nalezen unikátní soubor hracích kostek (největší kolekce v Evropě), což svědčí o tom, že si strážní krátili čas hrou.[1]

Současnost

Zřícenina hradu Rokštejn je majetkem města Brtnice, stále zde probíhá archeologický výzkum, po smrti Zdeňka Měřínského (2016) jej vede Jana Mazáčková z vědecko-výzkumné stanice Panská Lhota (Ústav archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně). Areál hradu je volně přístupný s možností komentovaných prohlídek, v letní turistické sezóně zde probíhá řada kulturních akcí.

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 888 hradů, zámků a tvrzí. 1. vyd. Praha: Kartografie, 2002. S. 245. 

Literatura

  • MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. Hrad Rokštejn. Dějiny, stavební vývoj a výsledky čtvrtstoletí archeologického výzkumu 1981–2006. 1. vyd. Brtnice-Brno: Město Brtnice, Masarykova univerzita-Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty, 2007. 151 s. ISBN 978-80-239-9340-0. 
  • MAZÁČKOVÁ, Jana. Militária z hradu Rokštejna v širším středoevropském kontextu. Rukopis dizertační práce, Masarykova univerzita - Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty, 2012.
  • MAZÁČKOVÁ, Jana a VANĚČKOVÁ, Daniela. Archeologické výzkumy Ing. B. Coufala v areálu hradu Rokštejn. Archaeologia historica. Masarykova univerzita, 2019, roč. 44, č. 2, s. 529-545. ISSN 0231-5823. doi:10.5817/AH2019-2-2.
  • MAZÁČKOVÁ, Jana a LISÁ, Lenka. Geoarcheologická studie vzniku, využívání a zániku hradního příkopu na hradě Rokštejn. Archaeologia historica. Brno: Masarykova univerzita, 2016, roč. 41, č. 2, s. 77-97. ISSN 0231-5823. doi:10.5817/AH2016-2-4.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Rokštejn (4).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Předhradí a hranolová věž pohledem od přístupové cesty
Rokštejn (5).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled z věže východním směrem přes předhradí
Rokštejn (1).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Palác horního hradu
Brtnice, Panská Lhota, hrad Rokštejn (2017-07-25; 05).jpg
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Hrad Rokštejn, Panská Lhota, Brtnice, okres Jihlava
Rokštejn.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Zřícenina hradu Rokštejn
Rokštejn (3).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Přízemí paláce horního hradu