Rokle (okres Chomutov)
| Rokle | |
|---|---|
 Zámek | |
_znak.jpg) _vlajka.jpg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Kadaň |
| Obec s rozšířenou působností | Kadaň (správní obvod) |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°21′12″ s. š., 13°17′56″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 443 (2023)[1] |
| Rozloha | 13,57 km²[2] |
| Katastrální území | Rokle |
| Nadmořská výška | 340 m n. m. |
| PSČ | 432 01 |
| Počet domů | 104 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Rokle 1 432 01 Kadaň 1 obec.rokle@volny.cz |
| Starostka | Renata Kobzová |
| Oficiální web: www | |
 | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Rokle | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 563331 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rokle (německy Rachel) je obec, která se nachází v okrese Chomutov v Ústeckém kraji, asi tři kilometry jihovýchodně od Kadaně. Vesnice leží převážně na levém břehu Úhošťanského potoka v mírné sníženině v nadmořské výšce kolem 340 metrů. V obci žije 443[1] obyvatel. Katastrální území Rokle má rozlohu 13,57 km².[4] V místní části Rokle bylo v roce 2014 evidováno 20 adres.[5]
Historie
Vesnice se původně jmenovala Radkovíce (zmínka o villa Radkowicz z roku 1367), ale jméno se s příchodem německého obyvatelstva změnila na Rachel ve významu „hluboko“. Tuto podobu si jméno s určitými obměnami (Rachl, Racherle) uchovalo až do roku 1923, kdy bylo změněno na českou Rokli.[6] Zdena Binterová však s odvoláním na listinu Karla IV. klade Radkovice mezi Nechranice a Naší a považuje Rachel za původní název obce.[7] To vysvětluje rozdíl udávaných let, kdy je Rokle poprvé zmiňována v písemných pramenech.
První písemná zmínka o Rokli je z roku 1368,[8] kdy byla součástí majetku města Kadaně, v jejímž vlastnictví zůstala až do osamostatnění v roce 1850. Vrchností zde tedy byl kadaňský purkmistr a městská rada. Od 17. století byla připojena k milžanskému panství a od roku 1643 měla vlastní pozemkovou knihu.[7] Podle Berní ruly z roku 1654 stálo v Rokli pět statků a čtyři chalupy. V letech 1694 a 1695 prodala městská rada několik zdejších domů do soukromého vlastnictví kadaňským měšťanům. Z prodaných usedlostí vznikly dva šosovní dvory: menší dvůr byl tvořen dvěma usedlostmi v majetku rodiny Frischových a tzv. střední dvůr tvořily tři rokelské usedlosti a dvě usedlosti v Prahlech.[7]
Po druhé světové válce se do vesnice přistěhovalo dostatek Čechů, aby ji dosídlili na předválečnou úroveň. Dokonce zde v roce 1950 vznikla jednotřídní škola, ale brzy byla zavřena. Byla zde jedna z poboček Státního statku Kadaňská Jeseň. Přestože ve 20. století počet obyvatel spíše klesal,[9] zůstala Rokle samostatnou obcí nejprve v okrese Kadaň a od roku 1961 v okrese Chomutov.
Přírodní podmínky
Rokle leží v mělkém údolí Úhošťanského potoka na severním úpatí Doupovských hor a má rozsáhlé a pestré katastrální území. V podloží jsou převážně třetihorní horniny Českého masivu. Převažují zejména sopečné horniny (čediče, tefrity a jejich vulkanoklastika), ale v pásu podél Ohře se vyskytují prekambrické granulity.[10] V oblasti jižně od Rokle se nachází chráněné ložiskové území s výskytem bentonitu a stavebního kamene. Bentonit se těžil v povrchovém lomu východně od Krásného Dvorečku. Dnes se na stejné lokalitě těží kaolin,[10][11] který se používá při výrobě papíru a v gumárenství.[12]
Nejvyšší bod se nachází na jihozápadě na úbočí vrchu Hůrka (někdy též Kobyla) v nadmořské výšce přibližně 560 metrů. Nejnižší bod je v místech, kde Ohře vtéká do Nechranické přehrady, ve výšce 275 metrů. Nadmořská výška vzrůstá od severu k jihu. Geomorfologicky je oblast součástí Krušnohorské soustavy, přesněji patří do Podkrušnohorské oblasti. Středem katastrálního území prochází přibližně podél silnice z Kadaně do Žatce hranice mezi geomorfologickými celky. Jihozápadní část území leží v celku Doupovské hory, podcelku Doupovské hory a okrsku Rohozecká vrchovina.[10] Je to oblast rozčleněná erozí a denudací s výskytem tabulových hor, sopečných kup a kuželů.[13] Severovýchod spadá do celku Mostecká pánev, podcelek Žatecká pánev a okrsek Čeradická plošina.[10]
Z půdních typů převažují regozemě, v Doupovských horách kambizemě. V oblasti mezi Novou Vískou u Rokle a Nechranickou přehradou tvoří půdní pokryv antropozem haldová.[10]
Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Ohře, která tvoří severní hranici území, a Úhošťanský potok, který protéká Roklí a Hradcem. Významnými vodními plochami jsou rybníky severozápadně od Hradce.
Většina území je odlesněná, pás lesů lemuje pouze Ohři a další významnější lesní porosty se nacházejí až v okrajové části jižně od Krásného Dvorečku. V celkové výměře katastrálního území 1 357 ha převažuje zemědělská půda (1 048 ha) a ostatní plochy (155 ha). Lesy pokrývají 73 ha. Koeficient ekologické stability území je 1,28 a jde tedy o relativně vyváženou krajinu.[14]
Obyvatelstvo
V roce 1921 měla Rokle 128 obyvatel, z nichž bylo 60 mužů. 110 obyvatel se hlásilo k německé národnosti a třináct k československé. Žilo zde 111 římských katolíků a šestnáct evangelíků.[15] Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 113 obyvatel, z toho osmnáct československé národnosti a 95 německé. K římskokatolické církvi se jich hlásilo 97, evangelíků bylo deset a žilo tu pět židů.[16]
| Obec Rokle | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
| Obyvatelé | 644 | 624 | 590 | 667 | 640 | 654 | 653 | 411 | 365 | 252 | 220 | 172 | 216 | 268 | 388 |
| Místní část Rokle | |||||||||||||||
| Obyvatelé | 100 | 115 | 95 | 122 | 124 | 128 | 113 | 117 | 65 | 27 | 44 | 18 | 22 | 22 | 49 |
| Domy | 13 | 10 | 13 | 11 | 11 | 15 | 18 | 15 | 74 | 9 | 9 | 8 | 9 | 11 | 11 |
| Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Hradec, Krásný Dvoreček, Nová Víska u Rokle a Želina. | |||||||||||||||
Obecní správa
K obci Rokle patří další čtyři místní části. Vývoj jejich uspořádání zachycuje seznam:[19]
- 1850 samostatná obec s osadami Hradec a Krásný Dvoreček
- 1880 připojení osady Želina
- 1925 osamostatnění místní části Hradec[20]
- 1961 přípojení osad Hradec a Nová Víska u Rokle
Hospodářství a doprava
Obcí prochází silnice II. třídy č. 224 z Kadaně do Žatce, ze které tu odbočuje silnice III. třídy č. 22426 do Hradce a Nové Vísky u Rokle.[21] U silnice II/224 je autobusová zastávka a po silnice vede směrem od Poláků do Krásného Dvorečku cyklotrasa č. 6. U jihovýchodního okraje katastrálního území stojí Rozvodna Hradec u Kadaně.
Pamětihodnosti
- Klasicistní zámek Rokle z konce 18. století
- Výklenková kaple v podobě pilastrové edikuly ze druhé čtvrtiny 18. století[22] má ve výklenku sochu Panny Marie, která je kopií gotické sochy z oseckého kláštera. Na římsami zdobeném štítě jsou sochy svatého Josefa, svatého Jana Nepomuckého a Boha Otce se synem.[23]
- Socha svatého Jana Nepomuckého z poloviny 18. století
- Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice datovaný do roku 1759
- Přírodní památka Sluňáky jihovýchodně od obce
- Přírodní památka Želinský meandr severozápadně od obce
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Rokle [online]. 2013-01-01 [cit. 2014-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-27.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. [cit. 2014-12-08]. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III.. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. S. 579.
- ↑ a b c BINTEROVÁ, Zdena, a kol. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Rokle, s. 216–217.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Rokle – zámek, s. 401.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381.
- ↑ a b c d e CENIA. Geologická, geomorfologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2014-12-30]. Dostupné online.
- ↑ Česká geologická služba. Surovinové zdroje České republiky – Nerostné suroviny 2009. Praha: [s.n.], 2010. 490 s. Dostupné online. S. 215, 255.
- ↑ Keramost. Kaoliny [online]. Keramost [cit. 2014-12-30]. Dostupné online.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 437.
- ↑ Rokle [online]. Regionální informační servis [cit. 2014-12-30]. Dostupné online.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01. ISBN 80-250-1311-1. S. 172, 250, 355, 618. Archivováno 1. 2. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé, vyd. 1934, s. 440
- ↑ Ředitelství silnic a dálnic. Silniční a dálniční síť ČR [online]. 2014-07-01 [cit. 2014-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Rokle, s. 230.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Umělecké památky okresu Chomutov, 24. pokračování. Památky, příroda, život. 1984, roč. 16, čís. 2, s. 44–48.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rokle na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Rokle na webu ČÚZK
- Rokle v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Poloha obce Rokle v rámci okresu Chomutov a správního obvodu obce s rozšířenou působností Kadaň.
Vlajka obce Rokle v okrese Chomutov
Znak obce Rokle v okrese Chomutov
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: