Roland Matthes
| Roland Matthes | |
|---|---|
 (c) Bundesarchiv, Bild 183-J0411-0003-001 / CC-BY-SA 3.0 | |
| Narození | 17. listopadu 1950 Pößneck |
| Úmrtí | 20. prosince 2019 (ve věku 69 let) Wertheim |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Alma mater | Univerzita Jena |
| Povolání | plavec a chirurg |
| Ocenění | Sportovec roku NDR (1967) Sportovec roku NDR (1968) Sportovec roku NDR (1969) Sportovec roku NDR (1970) Sportovec roku NDR (1971) … více na Wikidatech |
| Choť | Kornelia Enderová (1978–1982) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Plavání na LOH | ||
| zlato | LOH 1968 | 100 m znak |
| zlato | LOH 1968 | 200 m znak |
| zlato | LOH 1972 | 100 m znak |
| zlato | LOH 1972 | 200 m znak |
| stříbro | LOH 1968 | 4 × 100 m polohový závod |
| stříbro | LOH 1972 | 4 × 100 m polohový závod |
| bronz | LOH 1972 | 4 × 100 m volný způsob |
| bronz | LOH 1976 | 200 m znak |
| Mistrovství světa v plavání | ||
| zlato | MS 1973 | 100 m znak |
| zlato | MS 1973 | 200 m znak |
| zlato | MS 1975 | 100 m znak |
Roland Matthes (17. listopadu 1950 Pößneck[1] – 20. prosince 2019, Wertheim[2]) byl východoněmecký plavec, se čtyřmi zlatými medailemi nejúspěšnější znakař olympijské historie.[3] Na OH 1968 i 1972 vyhrál znak na 100 metrů i 200 metrů, získal také dvě stříbrné medaile na znakařském úseku polohové štafety a dvě bronzové ve štafetě volným způsobem a na 200 m znak na olympiádě 1976. Vytvořil šestnáct světových rekordů,[4] na mistrovství světa v plavání vyhrál v roce 1973 obě znakařské tratě a v roce 1975 na 100 metrů, na mistrovství Evropy v plavání získal pět zlatých medailí (čtyři v individuálních závodech a jednu v polohové štafetě), sedm let v řadě nebyl poražen.
Byl zvolen Sportovcem roku NDR v letech 1967–1971, 1973 a 1975, také převzal státní vyznamenání Vaterländischer Verdienstorden. Po ukončení kariéry vystudoval medicínu na Jenské univerzitě a pracoval jako ortoped. V letech 1978 až 1982 byl ženatý s další plaveckou olympijskou vítězkou Kornelií Enderovou.[5] V roce 2006 byl uveden do Síně slávy německého sportu.
Odkazy
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.olympia-lexikon.de [online]. [cit. 2018-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-31.
- ↑ DDR-Schwimmerlegende Roland Matthes ist tot. Spiegel online [online]. 2019-12-22 [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Archivovaná kopie. www.sports-reference.com [online]. [cit. 2018-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-17.
- ↑ https://www.britannica.com/biography/Roland-Matthes
- ↑ https://www.n-tv.de/sport/Kornelia-Ender-article100966.html
Související články
Externí odkazy
- Roland Matthes v databázi Olympedia (anglicky)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Roland Matthes na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
.svg)
Flag of the Germans(1866-1871)
.svg)
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
.svg)
Variant version of a flag of Japan, used between January 27, 1870 and August 13, 1999 (aspect ratio 7:10).
.svg)
Flag of the unified Team of Germany for the Olympic Games, 1960–1968.
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
US Flag with 46 stars. In use 4 July 1908–3 July 1912. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain.
Other version: Image:US 46 Star Flag.svg
(c) Bundesarchiv, Bild 183-J0411-0003-001 / CC-BY-SA 3.0
Flag of the Germans(1866-1871)
Russian Olympic Committee flag used in 2020 and 2022, for the Olympics