Rolf Danneberg

Rolf Danneberg
Narození1. března 1953 (70 let)
Hamburk
Povoláníatlet
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
zlatoLOH 1984hod diskem
bronzLOH 1988hod diskem

Rolf Danneberg (* 1. března 1953, Hamburk) je bývalý západoněmecký reprezentant, který zvítězil v hodu diskem na Letních olympijských hrách 1984Los Angeles a na Letních olympijských hrách 1988Soulu získal bronzovou medaili.[1]

Život

Rolf Danneberg pracoval jako učitel a vedle toho se věnoval také hodu diskem. Jeho výkonnostní vývoj byl velmi pomalý. Hranici 60 m v hodu diskem překonal až v roce 1978, a to mu bylo už 25 let. Teprve roku 1980 se Rolf Danneberg poprvé stal západoněmeckým mistrem v hodu diskem. Po ukončení sportovní kariéry se věnuje trenérské práci. Rolf Danneberg měří 198 cm a v době sportovní kariéry vážil okolo 120 kg.[2]

Sportovní úspěchy

Na Mistrovství Evropy v atletice 1982, což byla jeho první významná mezinárodní soutěž, se neprobojoval do finále. Největší mezinárodní úspěch přišel v roce 1984, když ve věku 31 let neočekávaně získal zlatou medaili na Letních olympijských hrách 1984Los Angeles. Jeho finálová série výkonů byla: 64,74 m – neplatný pokus – 63,64 m – 66,60 m – neplatný pokus – 66,22 m. Američtí soupeři ve finále John PowellMac Wilkins měli osobní rekordy lepší než 70 m. Na olympiádě ale Mac Wilkins hodil pouze 66,30 m a získal stříbrnou medaili. John Powell hodil 65,46 m a vybojoval bronzovou medaili. Tehdejší československý reprezentant Imrich Bugár měl v roce 1984 osobní rekord 70,26 m. Olympiády se však nemohl zúčastnit, protože Československo spolu s některými dalšími státy olympiádu bojkotovalo.

Mistrovství Evropy v atletice 1986 ve Stuttgartu mu přineslo jen jedenácté místo ve finále slabým výkonem 61,60 m. Na Mistrovství světa v atletice 1987Římě Rolfu Dannebergovi těsně unikla medaile. Hodem 65,96 m vybojoval čtvrté místo. Letní olympijské hry 1988Soulu pro něj znamenaly sice vítězství v kvalifikaci výkonem 65,70 m, ale jen třetí místo a bronzovou medaili ve finále za výkon 67,38 m. Zvítězil tehdejší východoněmecký reprezentant Jürgen Schult (68,82 m). Stříbrnou medaili získal reprezentant bývalého Sovětského svazu Romas Ubartas (67,48 m). Na Mistrovství Evropy v atletice 1990 ve Splitu Rolf Danneberg hodil 63,08 m a získal šesté místo ve finále.

Postavení ve světových tabulkách

Co se týče délky hodů, osobní rekord Rolfa Danneberga 67,60 m, není nijak výrazným výkonem. Řada jeho tehdejších soupeřů měla mnohem lepší osobní rekordy, často okolo hranice 70 m. Nejlepší postavení ve světových tabulkách výkonů v hodu diskem měl Rolf Danneberg v roce 1987, kdy byl osmý.

Nejlepší světové výkony v hodu diskem v roce 1987
PoziceAtletVýkonDatumMísto
1.Východní Německo Jürgen Schult69,52 m11.06. 1987Neubrandenburg
2.USA Mike Buncic68,98 m20.06. 1987Stanford
3.Švédsko Stefan Fernholm68,30 m15.07. 1987Västerås
4.Kuba Luis Delís67,92 m04.06. 1987Madrid
5.Německo Alwin Wagner67,80 m01.07. 1987Melsungen
8.Německo Rolf Danneberg67,60 m30.05. 1987Berlín

Shrnutí výsledků

Kromě dvou olympijských medailí nezískal na vrcholných světových či evropských soutěžích Rolf Danneberg žádnou medaili, i když na Mistrovství světa v atletice 1987Římě k tomu neměl daleko. Celkem třikrát se stal západoněmeckým mistrem v hodu diskem.

RokAkceMístoDisciplínaPoziceVýkon
1984LOH 1984USA Los AngelesHod diskem1.66,60 m
1986ME 1986Německo StuttgartHod diskem11.61,60 m
1987MS 1987Itálie ŘímHod diskem4.65,96 m
1988LOH 1988Jižní Korea SoulHod diskem3.67,38 m
1990ME 1990Jugoslávie SplitHod diskem6.63,08 m

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
US flag 44 stars.svg
US Flag with 44 stars. In use 4 July 1891–3 July 1896. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain.
Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
US flag 45 stars.svg
US Flag with 45 stars. In use 4 July 1896–3 July 1908. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain. This flag was used during the Spanish-American War.
Flag of the United States (1896–1908).svg
US Flag with 45 stars. In use 4 July 1896–3 July 1908. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain. This flag was used during the Spanish-American War.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
US flag 48 stars.svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of the United States (1912-1959).svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the United States (1891–1896).svg
US Flag with 44 stars. In use 4 July 1891–3 July 1896. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain.