Romština

Romština (Romano čhib)
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření	Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česko, Francie, Itálie, Kolumbie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Řecko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Švédsko, Spojené království, Turecko, Ukrajina, Maďarsko
Počet mluvčích	6 milionů – 11 milionů
Klasifikace	Indoevropské jazyky Indoíránské jazyky Indoárijské jazyky
Písmo	Latinka, cyrilice a další
Postavení
Regulátor	není stanoven
Úřední jazyk	Šuto Orizari (Severní Makedonie), některé venkovské správní jednotky Maďarska a Rumunska, uznávána jako jazyk menšiny ve Švédsku, některé oblasti Vojvodiny (Srbsko)
Kódy
ISO 639-1	není
ISO 639-2	rom (B) rom (T)
ISO 639-3	rom
Ethnologue	rom
Wikipedie
rmy.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Romština (zastarale cikánština,^[1] romsky romaňi čhib) je indoárijský jazyk indoevropské jazykové rodiny. Bývá řazena (viz např. Ethnologue) do centrální podskupiny indoárijských jazyků spolu např. s hindštinou, paňdžábštinou, rádžasthánštinou nebo gudžarátštinou; kontakt s těmito jazyky ovšem ztratila na začátku migrace Romů kolem roku 1000, a vývojově tedy stojí na hranici přechodu k novoindickým jazykům.^[2]

Romština je flektivní jazyk, má 8 pádů (nominativ, vokativ, akuzativ, dativ, lokativ, instrumentál, ablativ, genitiv), dva rody (mužský, ženský), tři slovesné třídy, které ovlivňují koncovky v časech. Sloveso má tvary pro: infinitiv, osoby, číslo (jedn., množ.), slovesné časy, způsoby, rody.

• Slovesné časy: přítomný, budoucí, minulý nedokonavý, minulý dokonavý
• Způsoby: oznamovací, rozkazovací, podmiňovací přítomný, podmiňovací minulý
• Rody: činný, trpný
• Další prvky: opětovnost, slovesa mají kauzativní a pasivní tvary

Mnoho slov je přejatých z jazyků národů, jejichž územími Romové ve své historii putovali. Základem jsou slova indického původu, mezi nejstarší výpůjčky patří slova z perštiny a řečtiny. Jednotlivé dialekty používané v různých zemích se odlišují množstvím těchto přejatých slov, celkovou slovní zásobou, fonetikou, ale i gramatikou.

Mezinárodní klasifikace jazyků rozeznává následující hlavní dialekty romštiny:

• balkánský
• baltský
• finský
• karpatský
• ruský
• sinti
• vlachinský
• český
• maďarský

Lze však použít i přesnější dělení na dialekty např. slovenský, maďarský, polský atd. Jak hlavní dialekty, tak regionální varianty vykazují fonetické, lexikální i gramatické odlišnosti. Jednotná spisovná romština dosud nebyla definována. Pravopis se obvykle přizpůsobuje nebo inspiruje majoritními jazyky jednotlivých zemí, v České republice a na Slovensku se používá tzv. slovenský pravopis, který již našel uplatnění jak při původní literární tvorbě, tak při sestavování slovníků a učebnic.

První, kdo rozpoznal, že romština je indický jazyk, byl István Vályi († 1781).^[3] V českých zemích byla romština poprvé popsána již v 19. století Puchmajerem, autorkou moderních publikací o romštině je Milena Hübschmannová. V České republice lze v současné době romštinu studovat na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity a Filozofické fakultě Univerzity Pardubice. V roce 2010 zvažovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR zavedení romštiny i na základních a středních školách jako volitelný předmět. V rámci předmětu se měla učit i romská historie a kultura.^[4]

V roce 2020 se romština vyučovala pouze na jediné základní škole, a to na ZŠ Floriána Bayera v Kopřivnici. Na středních školách se vyučovala pouze v Jihlavě a v Českém Krumlově. Tuto nedostatečnou výuku romštiny kritizovala Rada Evropy a vyzvala Českou republiku, aby pokračovala v ochraně a integraci menšinových jazyků.^[5]

Počet mluvčích v Evropě lze jen odhadovat na základě obtížně slučitelných statistických dat z různých zemí, proto toto číslo kolísá mezi 4,6 miliony a 12 miliony s realistickým středem okolo 6,6 milionu mluvčích.

Toto je abeceda karpatské (slovenské) romštiny (používá se i v České republice):

• Ko kamel ča pes, na džanel s'oda bacht.
  Kdo má rád jenom sebe, neví, co je štěstí.

• Dilino phenel, so džanel, goďaver džanel, so phenel.
  Hlupák říká, co ví, moudrý ví, co říká.

• Feder goďavereha bara te phagerel, sar dilineha bokheľa te chal.
  Lépe s moudrým roztloukat kamení, než s hlupákem jíst buchty.

• Nane čhave, nane bacht.
  Nejsou děti, není štěstí.

(Tato ukázka je převzatá z webu OHCHR^[6] a její romština je odlišná od ostatních příkladů v tomto článku jazykově i pravopisem.)

• Romové
• Romská hymna
• Česká romština

• Hana Šebková: Nástin mluvnice slovenské romštiny (pro pedagogické účely). Research Support Scheme, Praha, 2000.

• Slovníkové heslo romština ve Wikislovníku
• Téma Romská přísloví ve Wikicitátech

• Kódy dialektů romštiny
• ROMLEX Lexical Database Archivováno 14. 2. 2015 na Wayback Machine. - databáze (slovník) různých romských dialektů
• Ukázky romských dialektů