Roman Šebrle
Mjr. Roman Šebrle | |
---|---|
Osobní informace | |
Narození | 26. listopadu 1974 (49 let) Lanškroun |
Stát | Česko |
Výška | 186 cm |
Hmotnost | 88 kg |
Choť | Eva Šebrlová (2000–2022)[1][2] |
Kariéra | |
Disciplína | desetiboj |
Účasti na LOH | 4 |
Účasti na MS | 8 |
Účasti na ME | 4 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Atletika na LOH | ||
zlato | 2004 Athény | desetiboj |
stříbro | 2000 Sydney | desetiboj |
Mistrovství světa v atletice | ||
zlato | 2007 Ósaka | desetiboj |
stříbro | 2003 Paříž | desetiboj |
stříbro | 2005 Helsinky | desetiboj |
Mistrovství Evropy v atletice | ||
zlato | 2002 Mnichov | desetiboj |
zlato | 2006 Göteborg | desetiboj |
Halové MS v atletice | ||
zlato | 2001 Lisabon | sedmiboj |
zlato | 2004 Budapešť | sedmiboj |
bronz | 1999 Maebaši | sedmiboj |
bronz | 2003 Birmingham | sedmiboj |
bronz | 2006 Moskva | sedmiboj |
Halové ME v atletice | ||
zlato | 2002 Vídeň | sedmiboj |
zlato | 2005 Madrid | sedmiboj |
zlato | 2007 Birmingham | sedmiboj |
stříbro | 2000 Gent | sedmiboj |
bronz | 2009 Turín | sedmiboj |
bronz | 2011 Paříž | sedmiboj |
Mistrovství ČR v atletice | ||
zlato | MČR 1996 | desetiboj |
zlato | MČR 1998 | skok daleký |
zlato | MČR 2002 | 110 m přek. |
stříbro | MČR 1995 | desetiboj |
stříbro | MČR 1999 | 110 m přek. |
stříbro | MČR 2000 | 110 m přek. |
bronz | MČR 1994 | desetiboj |
bronz | MČR 1996 | štafeta 4 × 100 m |
bronz | MČR 1997 | 110 m přek. |
bronz | MČR 1997 | štafeta 4 × 100 m |
bronz | MČR 2002 | štafeta 4x400m |
bronz | MČR 2002 | skok daleký |
Halové mistrovství ČR v atletice | ||
zlato | HMČR 1996 | sedmiboj |
zlato | HMČR 1998 | sedmiboj |
zlato | HMČR 2000 | skok daleký |
zlato | HMČR 2001 | skok daleký |
zlato | HMČR 2001 | běh na 60 m přek. |
zlato | HMČR 2002 | skok daleký |
zlato | HMČR 2004 | štafeta 4 × 200 m |
zlato | HMČR 2011 | štafeta 4 × 400 m |
zlato | HMČR 2011 | sedmiboj |
zlato | HMČR 2012 | sedmiboj |
stříbro | HMČR 1998 | skok daleký |
stříbro | HMČR 1999 | běh na 60 m přek. |
stříbro | HMČR 2004 | běh na 60 m přek. |
bronz | HMČR 1997 | běh na 60 m přek. |
bronz | HMČR 1997 | skok daleký |
bronz | HMČR 1997 | sedmiboj |
bronz | HMČR 1998 | běh na 60 m přek. |
bronz | HMČR 2000 | běh na 60 m přek. |
bronz | HMČR 2002 | běh na 60 m přek. |
Roman Šebrle (* 26. listopadu 1974 Lanškroun) je český televizní moderátor, bývalý atletický vícebojař a olympijský vítěz v desetiboji z roku 2004. Jako první překonal v desetiboji bájnou hranici 9000 bodů podle aktuálních bodovacích tabulek; výkonem 9026 bodů vytvořil 26. a 27. května 2001 v Götzisu světový rekord nepřekonaný dalších jedenáct let (vzal mu jej teprve Američan Ashton Eaton v červnu roku 2012 výkonem 9039 bodů).
Sportovní kariéra
Se sportem začal ve svém rodišti jako fotbalista. Tomuto sportu se věnoval až do svých devatenácti let.[3] S atletikou začal v roce 1990 v Týništi nad Orlicí, o tři roky později přešel do oddílu T&F Pardubice, za který startoval do roku 1995 a kde studoval Gymnázium Pardubice. Od roku 1996 je členem Dukly Praha. V Pardubicích byl jeho trenérem Jiří Čechák, v Dukle Praha nejdříve Zdeněk Váňa, od roku 2001 Dalibor Kupka.
Jeho největším úspěchem bylo vytvoření nového světového rekordu a prvního výkonu nad 9000 bodů podle současného bodování. Ve dnech 26. a 27. května 2001 v rakouském Götzisu nasbíral celkem 9026 bodů a vytvořil rekord, který vydržel 11 let jako světový a i po dalších 17 letech je stále evropským a českým národním rekordem. Dalším vrcholem kariéry Romana Šebrleho bylo vítězství na LOH 2004 v Athénách, kde vytvořil dosud platný olympijský rekord 8893 bodů a ke stříbru z předchozích her v Sydney přidal zlato. Také v hale si vedl velmi dobře ve stejných sezónách – v roce 2001 získal zlato na HMS v Lisabonu za 6420 bodů, o tři roky později bral zlato v Budapešti výkonem 6438 bodů (dosud evropský a národní rekord v halovém sedmiboji). Tehdejší světový rekord Dana O'Briena (6476 b.) mu i kvůli relativně slabší tyči (480 cm) utekl jen o 38 bodů. Největší předností Šebrleho byla výborná konzistence, udržení vysoké úrovně kvality ve většině disciplín (do dálky skákal kolem 8 metrů, do výšky výrazně nad 2 metry, házel daleko oštěpem apod.).
Po obhajobě titulu evropského šampiona v Göteborgu v roce 2006 (jeho 7. zlatá medaile z vrcholné atletické akce) se stal zároveň prvním desetibojařem [4], který dokončil 35 závodů s celkovým součtem přes 8000 bodů (druhým v pořadí je další český desetibojař Tomáš Dvořák se 34 desetiboji nad 8000 bodů).
Po MS v Ósace má již 8 zlatých medailí z vrcholných akcí. Na kontě má také unikátních 20 desetibojů se součtem nad 8500 bodů, což je již hranice světové extratřídy. Jako jediný v historii překonal také šestkrát exkluzivní hranici 8800 bodů a k 21. srpnu 2009 již 45krát 8000 bodů.[5] V tomto ohledu drží historický primát.
V březnu roku 2008 musel vzdát při běhu na 60 m. př. medailově rozjetý sedmiboj na HMS ve Valencii pro svalové zranění. O rok později (8. března 2009) získal bronzovou medaili v sedmiboji na halovém mistrovství Evropy v Turíně výkonem 6142 bodů. Na venkovním mistrovství světa v Berlíně ve stejném roce však skončil výkonem 8266 bodů až na 11. místě.
V halové sezóně roku 2010 bylo jeho nejvýznamnějším umístěním 5. místo na HMS v katarském Dauhá, kde výkonem 6024 bodů znovu překonal šestitisícovou hranici v sedmiboji a zároveň v něm překonal veteránský světový rekord v kategorii nad 35 let věku (předchozí měl hodnotu 5839 bodů).[6] V únoru 2011 tento výkon ještě vylepšil, když na halovém mistrovství ČR v Praze-Stromovce posbíral 6117 bodů.[7]. Dne 6. března 2011 vybojoval bronzovou medaili na HME v Paříži výkonem nového veteránského SR 6178 bodů.[8] Dne 28. června 2012 vybojoval 6. místo v desetiboji na ME v Helsinkách výkonem 8052 bodů. Jednalo se již o jeho 49. desetiboj v kariéře s výkonem nad 8000 bodů. Tímto výkonem se zároveň kvalifikoval na Olympijské hry v Londýně.[9] Zde už neuspěl a vzdal po první disciplíně. Byl to nakonec jeho poslední desetiboj v aktivní kariéře, kterou pak po dalších zdravotních problémech ukončil v červnu roku 2013.[10]
Klubová příslušnost
Jakožto člen Armádního sportovního centra (ASC) Dukla je také vojákem z povolání s hodností majora, do které byl povýšen po zlatém vítězství na olympiádě v Athénách (2004) [11]. V listopadu 2006 se stal již popáté v řadě atletem roku České republiky [12].
Rekordy
100 m | dálka | koule | výška | 400 m | 110 m přek. | disk | tyč | oštěp | 1500 m | součet bodů | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
svět. rekord Götzis 2001 | 10,64 s | 811 cm | 15,33 m | 212 cm | 47,79 s | 13,92 s | 47,92 m | 480 cm | 70,16 m | 4:21,98 | 9026 |
osobní rekordy | 10,64 s | 811 cm | 16,47 m | 215 cm | 47,76 s | 13,68 s | 49,46 m | 520 cm | 71,18 m | 4:21,98 | 9326 |
+) Osobní rekordy Romana Šebrleho v jednotlivých disciplínách desetiboje dávají součet 9326 bodů.
60 m | dálka | koule | výška | 60 m přek. | tyč | 1000 m | osobní rekord | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
osobní rekordy v hale | 6,91 s | 797 cm | 16,28 m | 213 cm | 7,84 s | 500 cm | 2:37,86 min | 6438 b. (ER); součet OR 6591 b.[13] |
Olympijské hry
100 m | dálka | koule | výška | 400 m | 110 m přek. | disk | tyč | oštěp | 1500 m | součet bodů | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Sydney 2000 – 2. místo | 10,92 s | 762 cm | 15,22 m | 212 cm | 48,20 s | 13,87 s | 44,39 m | 480 cm | 64,04 m | 4:28,79 | 8 606 |
Atény 2004 – 1. místo | 10,85 s | 784 cm | 16,36 m | 212 cm | 48,36 s | 14,05 s | 48,72 m | 500 cm | 70,52 m | 4:40,01 | 8 893 OR |
Peking 2008 – 6. místo | 11,21 s | 768 cm | 14,78 m | 211 cm | 49,54 s | 14,71 s | 45,50 m | 480 cm | 63,93 m | 4:49,63 | 8 241 |
Londýn 2012 – dnf | 11,54 s | — | — | — | — | — | — | — | — | — | odstoupil po 1. disciplíně |
Mistrovství světa – dráha
100 m | dálka | koule | výška | 400 m | 110 m přek. | disk | tyč | oštěp | 1500 m | součet bodů | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Atény 1997 – 9. místo | 10,91 s | 771 cm | 14,33 m | 209 cm | 48,16 s | 14,32 s | 43,32 m | 420 cm | 64,76 m | 4:40,31 | 8 232 |
Sevilla 1999 – dnf | 10,93 s | 765 cm | 14,44 m | 203 cm | 48,08 s | — | — | — | — | — | odstoupil po 1. dnu |
Edmonton 2001 – 10. místo | 10,91 s | 767 cm | 15,43 m | 200 cm | 48,18 s | 16,97 s | 47,41 m | 460 cm | 65,75 m | 4:31,04 | 8 174 |
Paříž 2003 – 2. místo | 11,00 s | 764 cm | 15,47 m | 206 cm | 47,90 s | 14,25 s | 47,47 m | 480 cm | 69,79 m | 4:35,45 | 8 634 |
Helsinky 2005 – 2. místo | 10,91 s | 786 cm | 16,29 m | 206 cm | 48,62 s | 14,71 s | 46,85 m | 480 cm | 63,21 m | 4:39,54 | 8 521 |
Osaka 2007 – 1. místo | 11,04 s | 756 cm | 15,92 m | 212 cm | 48,80 s | 14,33 s | 48,75 m | 480 cm | 71,18 m | 4:35,32 | 8 676 |
Berlín 2009 – 11. místo | 11,16 s | 780 cm | 14,98 m | 211 cm | 50,42 s | 14,44 s | 46,30 m | 460 cm | 65,61 m | 4:50,33 | 8 266 |
Tegu 2011 – 14. místo | 11,25 s | 730 cm | 15,20 m | 205 cm | 51,18 s | 14,75 s | 46,93 m | 480 cm | 67,28 m | 4:56,50 | 8 069 |
Mistrovství Evropy – dráha
100 m | dálka | koule | výška | 400 m | 110 m přek. | disk | tyč | oštěp | 1500 m | součet bodů | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Budapešť 1998 – 6. místo | 10,73 s | 760 cm | 14,90 m | 209 cm | 48,28 s | 14,27 s | 42,57 m | 490 cm | 62,82 m | 4:35,21 | 8 477 |
Mnichov 2002 – 1. místo | 10,83 s | 792 cm | 15,41 m | 212 cm | 48,48 s | 14,04 s | 46,88 m | 510 cm | 68,51 m | 4:42,94 | 8 800 |
Göteborg 2006 – 1. místo | 10,98 s | 772 cm | 15,53 m | 209 cm | 49,11 s | 14,27 s | 45,47 m | 500 cm | 66,90 m | 4:46,91 | 8 526 |
Helsinky 2012 – 6. místo | 11,19 s | 743 cm | 14,65 m | 200 cm | 49,87 s | 14,45 s | 44,05 m | 490 cm | 61,78 m | 4:50,74 | 8 052 |
Halové mistrovství světa – sedmiboj
60 m | dálka | koule | výška | 60 m přek. | tyč | 1000 m | součet bodů | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Maebaši 1999 – 3. místo | 6,94 s | 776 cm | 15,27 m | 211 cm | 7,94 s | 480 cm | 2:41,50 | 6 319 |
Lisabon 2001 – 1. místo | 7,00 s | 788 cm | 15,75 m | 208 cm | 7,86 s | 490 cm | 2:37,86 | 6 420 |
Birmingham 2003 – 3. místo | 7,07 s | 762 cm | 15,20 m | 208 cm | 8,02 s | 500 cm | 2:46,20 | 6 196 |
Budapešť 2004 – 1. místo | 6,97 s | 796 cm | 16,28 m | 211 cm | 7,95 s | 480 cm | 2:39,67 | 6 438 – osobní rekord v hale |
Moskva 2006 – 3. místo | 7,10 s | 776 cm | 15,74 m | 210 cm | 8,08 s | 480 cm | 2:49,38 | 6 161 |
Valencie 2008 – dnf | 7,16 s | 760 cm | 16,16 m | 212 cm | dnf | zraněn | zraněn | — |
Dauhá 2010 – 5. místo | 7,20 s | 749 cm | 15,70 m | 209 cm | 8,30 s | 480 cm | 2:46,55 | 6 024 |
Halové mistrovství Evropy – sedmiboj
60 m | dálka | koule | výška | 60 m přek. | tyč | 1000 m | součet bodů | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Valencie 1998 – dnf | ||||||||
Gent 2000 – 2. místo | 6,97 s | 775 cm | 15,47 m | 207 cm | 7,93 s | 480 cm | 2:42,51 | 6 271 |
Vídeň 2002 – 1. místo | 6,97 s | 782 cm | 15,62 m | 211 cm | 7,93 s | 480 cm | 2:47,68 | 6 280 |
Madrid 2005 – 1. místo | 7,06 s | 757 cm | 15,27 m | 209 cm | 8,17 s | 500 cm | 2:39,64 | 6 232 |
Birmingham 2007 – 1. místo | 7,06 s | 779 cm | 16,12 m | 202 cm | 8,22 s | 500 cm | 2:45,84 | 6 196 |
Turín 2009 – 3. místo | 7,17 s | 772 cm | 15,14 m | 209 cm | 8,24 s | 500 cm | 2:45,60 | 6 142 |
Paříž 2011 – 3. místo | 7,06 s | 759 cm | 15,42 m | 206 cm | 8,08 s | 490 cm | 2:42,72 | 6 178 |
Ankety a ocenění
- 2006 – Atlet roku – 1. místo, Atlet Evropy roku – 5. místo, Armádní sportovec roku – 3. místo
- 2005 – Atlet roku – 1. místo
- 2004 – Atlet roku – 1. místo, Sportovec roku – 1. místo, Atlet Evropy (EAA) – 3. místo, Armádní sportovec roku – 1. místo
- 2003 – Atlet roku – 1. místo, Sportovec roku – 4. místo
- 2002 – Atlet roku – 1. místo, Sportovec roku – 2. místo
- 2001 – Atlet roku – 3. místo, Sportovec roku – 2. místo, Atlet Evropy – 7. místo
- 2000 – Atlet roku – 2. místo, Sportovec roku – 3. místo
Ostatní:
- 2004 – ministrem obrany propůjčena hodnost majora, prezidentem republiky udělena medaile Za zásluhy (II. stupně) [zdroj?]
- 2001 a 2004 mu byla udělena cena ČOV J. Gutha – Jarkovského za nejhodnotnější sportovní výkon v uplynulém roce [zdroj?]
V září 2012 byl po něm pojmenován atletický a fotbalový stadion v jeho rodném Lanškrouně, na němž je i pamětní deska s jeho podobiznou od akademického sochaře a medailéra Zdeňka Kolářského.[14]
Rekordy
- Desetiboj – 9026 bodů (Götzis 2001; bývalý SR, ER, NR)
- Sedmiboj – 6438 bodů (Budapešť 2004; ER, NR); veteránský SR 6178 bodů (Paříž, 2011)
Činnost po ukončení sportovní kariéry
Na podzim 2013 zahájil golfovou kariéru. Jeho trenér je David Carter.[15] V květnu 2014 se zúčastnil golfového turnaje série Czech PGA Tour v Kuřimi.[16]
Od 29. června 2014 do 2. května 2020 a od října 2020 moderuje hlavní zpravodajskou relaci na televizní stanici Prima. Moderátorskou dvojici tvoří s Gabrielou Kratochvílovou a Evou Perkausovou.[17]
Od 3. května 2020 moderuje sportovní relaci na televizní stanici Prima a nové zpravodajské stanici CNN Prima News.
Odkazy
Reference
- ↑ Deník. Vltava Labe Media. 13. května 2016. Dostupné online. [cit. 2020-11-02].
- ↑ Po focení pro Playboy se sexy blondýnkou další překvapení: Roman Šebrle oznámil rozvod. 19. listopadu 2022. Dostupné online. [cit. 2022-11-19].
- ↑ VESELKOVÁ, Ivana. Roman Šebrle: Vím, že moje moderátorské začátky byly tragédie. Český rozhlas [online]. 2014-11-27 [cit. 2015-10-18]. Dostupné online.
- ↑ R. Šebrle. tyden.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ http://www.iaaf.org/news/kind=100/newsid=51274.html
- ↑ http://dinosaurus.bloguje.cz/840046-vikendova-atletika.php
- ↑ Archivovaná kopie. www.atletika.cz [online]. [cit. 2011-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-10.
- ↑ Archivovaná kopie. www.atletika.cz [online]. [cit. 2011-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-10.
- ↑ Archivovaná kopie. www.atletika.cz [online]. [cit. 2012-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-08-23.
- ↑ Šebrle ukončil desetibojařskou kariéru. Na olympiádu chce jako golfista. ČT sport [online]. 2013-06-21. Dostupné online.
- ↑ Kühnl povýšil Šebrleho na majora. Sport.cz [online]. 20050103 [cit. 20080914]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Šebrle vyhrál anketu Atlet roku před Špotákovou a Janků. Sport.cz [online]. tahni adame Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.decathlon2000.com [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-03.
- ↑ Slavnostní otevření stadionu Romana Šebrleho
- ↑ Sport.cz: Šebrle bude hrát golf s profesionály. Svůj handicap by letos rád přiblížil k nule
- ↑ Sport.cz: Šebrle při svém golfovém debutu možná porušil pravidla, situaci řešila komise
- ↑ Style.iprima.cz: Moderátorka Gábina Kratochvílová před svým prvním vystoupením: Mám trému! (TOP STAR video)
Literatura
- 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 324–325.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Roman Šebrle na Wikimedia Commons
- (česky) životopis na www.olympic.cz
- Roman Šebrle na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- Profil na LOH 2008
- Roman Šebrle (rozhovor z cyklu České televize Na plovárně) – video on-line v archivu ČT
- Statistika golfisty na Golfparada.cz Archivováno 11. 5. 2014 na Wayback Machine.
- Video z vítězného závodu na LOH 2004 v Athénách
- Video bývalého SR 9026 bodů z Götzisu 2001
- Roman Šebrle v databázi Olympedia (anglicky)
Držitel světového rekordu v desetiboji | ||
---|---|---|
Předchůdce: Tomáš Dvořák | 27. května 2001 – 23. června 2012 Roman Šebrle | Nástupce: Ashton Eaton |
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Finská vlajka
Flag of the unified Team of Germany for the Olympic Games, 1960–1968.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Olympijská vlajka
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
US Flag with 46 stars. In use 4 July 1908–3 July 1912. Created by jacobolus using Adobe Illustrator, and released into the public domain.
Other version: Image:US 46 Star Flag.svgAutor: Erik van Leeuwen, Licence: GFDL
During World Championships 2009 in Berlin
Autor: limojoe, Licence: CC BY 3.0
Roman Šebrle, OSAKA 2007, gold medal (decathlon), after 1500m