Roman Blahník

Roman Blahník
Roman Blahník
Roman Blahník
Narození2. února 1897
Plzeň[1] Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. prosince 1966 (ve věku 69 let), 23. prosince 1966 (ve věku 69 let) nebo 22. prosince 1968 (ve věku 71 let)
Praha–Zbraslav,[2] ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
BydlištěPraha 5–Zbraslav, K Havlínu č.p. 10[2] (v době úmrtí)
Národnostčeská
Vzděláníreálka v Plzni, Pražská konzervatoř
Alma materPražská konzervatoř
Povoláníhudební skladatel, klavírista, kapelník (dirigent)
Partner(ka)Květa Blahníková (rozená Wagnerová)[2]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Úmrtí list Romana Blahníka
Úmrtní list Romana Blahníka[2]

Roman Blahník (2. února 1897, Plzeň[1] – 22. prosince 1966, Praha–Zbraslav[2]) byl český hudební skladatel, klavírista a kapelník.

Život

Studoval nejprve reálku v Plzni, kde se soukromě učil hře na klavír u Stanislava Sudy. V letech 1913 až 1915 studoval hru na varhany u Josefa Kličky na Pražské konzervatoři. Za první světové války působil u vojenské hudby v Maďarsku jako harfenista a harmonikář. Poté absolvoval kompoziční oddělení Pražské konzervatoře u Josefa Bohuslava Foerstera (1921). Dále soukromě studoval hru na klavír u Jana Heřmana a skladbu u Josefa Suka a Jaroslava Řídkého. V letech 1921 až 1922 byl korepetitorem divadla v Plzni. S kvartetem podnikl turné do Egypta a Španělska. Působil jako pianista a kapelník orchestrů v nočních podnicích, pro něž také komponoval taneční hudbu.[3][4][5][6][7] Od druhé poloviny 30. let 20. století se začal věnovat převážně tvorbě operet, z nichž trvalejšího úspěchu dosáhla Maskovaná milenka[8][9] a filmové hudby, v níž se objevila též řada zdařilých tanečních písní.[10][11][12][13] V oblasti vážné hudby vynikla jeho suita V přírodě (1934), provedená v Praze (1943), Bukurešti, Oslo a Mnichově. V soutěži pařížské televize a rozhlasu byla v roce 1956 oceněna jeho skladba Legenda 56. Složil též dva balety (Petrklíče, Nagaiana) a jednu operu Bratrstvo.[4][5]

Dílo

Orchestrální skladby

  • Furiant, op. 23
  • V přírodě (1934)
  • Rapsodie pro klavír a orchestr
  • Lidový tanec
  • Neporažená armáda – hudba k filmu
  • Orientální suita
  • Tanec s dýkou
  • Legenda 56

Operety

  • Gentleman Johny aneb Bílý kavalír; slova Saša Razov a Karel Hrnčíř (1938)
  • Trh rozmaru; slova Jaroslav Moravec a Karel Hrnčíř
  • Luciana
  • Nos lorda Gilberta
  • Šťastná náhoda; slova Jan Snížek a Josef Chlumecký (1940)
  • Maskovaná milenka; opereta ve 3 dějstvích na vlastní libreto (1946)

Jiná hudebně dramatická díla

  • Petrklíče; balet podle stejnojmenné básně Svatopluka Čecha (1951)
  • Bratrstvo; opera na vlastní libreto podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska (1951–52)
  • Nagaiana; balet (1956)

Hudba k filmům

  • Panenství (1937)
  • Mravnost nade vše (1937)
  • Pán a sluha (1938)
  • Neporažená armáda (spoluautor Karel Hašler, 1938)
  • Dědečkem proti své vůli (1939)
  • Cesta do hlubin študákovy duše (1939)
  • Poznej svého muže (1940)
  • Tetička (1941)
  • Noční motýl (užito též hudby Johanna Strausse (1941)
  • Ryba na suchu (1942)
  • Tanečnice (1943)

Taneční skladby

  • To se jenom zdá, tango, slova Jan Pakosta (1934)
  • Když jsem s tebou tak sám, tango, slova Karel Hrnčíř (1935)
  • Dva kohouti na jednom smetišti, slow–fox, slova Karel Hrnčíř (1935)
  • Proč mám jen toužit, píseň a waltz, slova Karel Hrnčíř (1936)
  • Čím, čím, čím, foxtrot, slova Karel Hrnčíř (1936), z operety Gentleman Johny
  • Můj rodný kraj (Píseň domoviny), slova Karel Hrnčíř (1936), z operety Gentleman Johny
  • To se nedělá, polka, slova Jarka Mottl a M. Vodička (1937)
  • Sejdem se dnes ve 3/4 5, foxtrot, slova Antonín Čejka (1937)
  • Jak říci vám, tango, slova Daisy Jelenová (1938)
  • Tři schody nahoru, tři schody dolů, fox–polka, slova V. Sýkora (1939)
  • Než půjdeš spát, slowfox, slova Miroslav Zikán
  • Velký zázrak, foxtrot, slova Karel Kozel
  • Nejkrásnější noc, slowfox, slova Miroslav Zikán

Odkazy


Reference

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Plzeň
  2. ↑ a b c d e Úmrtní list Romana Blahníka v knize úmrtí matričního úřadu městské části Praha 16 ve svazku 4, ročník 1966, strana/list 70, pořadové číslo 208
  3. ↑ PIVODA, Ondřej. Blahník, Roman, hudební skladatel, klavírista a dirigent, narozen 2. 2. 1897, Plzeň, zemřel 23. 12. 1966, Praha. [online]. Český hudební slovník osob a institucí, rev. 2007-05-17 [cit. 2019-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-19. 
  4. ↑ a b Gardavský, Čeněk: Skladatelé dneška. (Praha 1961), strana 39
  5. ↑ a b Československý hudební slovník osob a institucí., svazek 1 (Praha 1963), strana 102
  6. ↑ Šulc: Česká operetní kronika. (Praha 2002)
  7. ↑ Janota, Dalibor: Kouzlo operety. (2020 v tisku)
  8. ↑ Inscenace. vis.idu.cz [online]. [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. 
  9. ↑ ANL - Úplné zobrazení záznamu. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2020-04-03]. Dostupné online. 
  10. ↑ SKC - Výsledky dotazu: Slova-Autoři/Korp.= xx0003157 or Klíčová slova= xx0003157 [online]. Souborný katalog Národní knihovny ČR [cit. 2019-12-24]. (identifikační číslo autority: Roman Blahník = xx0003157). Dostupné online. 
  11. ↑ Roman Blahník (Povolání: skladatel / dirigent; Národnost: česká; Narození: 2.2. 1897, Plzeň, Rakousko-Uhersko; Úmrtí: 22.12. 1968, Praha, Československo) [online]. Filmová databáze (FDb) - Brána do světa filmů a herců / Filmový portál (FDb.cz) [cit. 2019-12-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ Matzner, Antonín – Pilka, Jiří: Česká filmová hudba. (Praha 2002), strany: 99–100, 150–151, 182
  13. ↑ Český hraný film II 1930–1945. (Praha 1998), passim

Literatura

  • Brousil, A. M.: Česká hudba v českém filmu. (Praha 1940).
  • Gardavský, Čeněk: Skladatelé dneška. (Praha 1961), strana 39
  • Československý hudební slovník osob a institucí, svazek 1 (Praha 1963), strana 102
  • Hradecký, Emil – Rutová Milada: Katalog orchestrálních notových materiálů, uložených v archivech Československého rozhlasu, A-L (Praha 1963), strana 90
  • Miroslav Šulc: Česká operetní kronika. (Praha 2002), passim
  • Matzner, Antonín – Pilka, Jiří: Česká filmová hudba. (Praha 2002), strany: 99–100, 150–151, 182
  • Český hraný film II 1930–1945. (Praha 1998), passim
  • Janota, Dalibor: Česká a světová opereta. (Praha 2020, s. 82-86)

Externí odkazy

  1. ↑ SKC - Výsledky vyhledávání. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2020-01-25]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Roman Blahník (1897-1966).jpg
Roman Blahník (1897-1966), český hudební skladatel, klavírista a kapelník
Blahník smrt.jpg
Úmrtní list R.Blahníka