Roman Boček

Mgr. Roman Boček, MBA
1. náměstek ministra zemědělství ČR
Ve funkci: červenec 2010 – září 2012
Nástupce	Vilém Žák
náměstek ministra dopravy ČR
Ve funkci: leden 2009 – červenec 2010
člen představenstva ČD
Ve funkci: 1. října 2012 – 30. července 2013
Stranická příslušnost
Členství	ODS
Narození	26. července 1969 (55 let) Československo Československo
Alma mater	Masarykova univerzita B.I.B.S.
Profese	politik
Commons	Roman Boček
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Roman Boček (* 26. července 1969) je bývalý český vysoký státní úředník, v letech 2009 až 2010 náměstek ministra dopravy ČR, v letech 2010 až 2012 pak 1. náměstek ministra zemědělství ČR, člen ODS, jeden z aktérů kauzy Nagyová.

Vystudoval učitelství dějepisu a občanské výchovy pro střední školy na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity (promoval v roce 1996, získal titul Mgr.). Později absolvoval manažerské studium na Business School při VUT v Brně, kurz správce konkurzní podstaty a v roce 2006 studium MBA na Brno International Bussiness School.^[1] Od roku 1997 pracoval ve vedoucích pozicích několika společností, mezi lety 2003 a 2008 byl ředitelem a předsedou představenstva Oblastní nemocnice Příbram. Zasedal i v představenstvech dalších společností jako Kotva či Real Spektrum.

Je členem ODS, v níž zastával i pozici člena výkonné rady za Středočeský kraj.^[2] Od ledna 2009 do července 2010 působil jako náměstek ministra dopravy ČR. V období od června 2009 do září 2010 byl i členem dozorčí rady akciové společnosti České aerolinie.^[3] V červenci 2010 se stal 1. náměstkem ministra zemědělství ČR Ivana Fuksy (a později i Petra Bendla).^[4] Tím byl do září 2012. V období od září 2010 do listopadu 2012 byl členem dozorčí rady státního podniku Lesy České republiky,^[5] od prosince 2010 do září 2012 pak členem dozorčí rady národního podniku Budějovický Budvar.^[6] Od března do září 2012 byl navíc jako náměstek ministra zemědělství pověřen řízením Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Dne 1. října 2012 se stal členem představenstva Českých drah a výkonným ředitelem ČD pro správu majetku.^[7] Na konci července 2013 jej dozorčí rada s okamžitou platností odvolala z pozice člena představenstva ČD.^[8]

Lesy České republiky prodaly v roce 2010 (když byl Roman Boček v dozorčí radě) lukrativní pozemky v Kersku švýcarské firmě Unilink, kterou založil AK Toman & Partneři pro švýcarskou firmu Orvilink AG s anonymními vlastníky. AK Toman & Partneři společnost Unilink v roce 2019 majetkové převzala a do vedení dosadila Romana Bočka^[9].

Dne 13. června 2013 jej zadržela Policie ČR v souvislosti s kauzou Nagyová^[10] (obávala se totiž jeho vycestování do Španělska, odkud by se už nemusel vrátit).^[11] Do 19. července 2013 byl ve vazbě, následně Krajský soud v Ostravě vyhověl jeho stížnosti proti vazbě a nadále byl vyšetřován na svobodě. Podle policejního orgánu hrál „spojku“ mezi Janou Nagyovou a trojící rebelujících poslanců z ODS (Petr Tluchoř, Ivan Fuksa a Marek Šnajdr), a proto jeho aktivity posoudili jako podplácení a zneužití pravomoci úřední osoby ve formě návodu. Boček svou vinu popírá.^[12] V kauze ho obhajovala kancelář Toman & Partneři, která později Romana Bočka zaměstnala, mimo jiné i ve firmě Unilink.

V červnu 2023 navrhl státní zástupce Bočkovi udělit podmíněný trest v délce trvání dvou let s peněžitým trestem ve výši 400 tisíc Kč v kauze tzv. trafik pro poslance ODS.^[13] Peněžitý trest byl sice snížen na 300 tisíc Kč, soud ho nicméně k navrženému trestu nepravomocně odsoudil.^[14] V prosinci 2023 odvolací soud potvrdil rozsudek a ten se stal pravomocný. ^[15]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Roman Boček na Wikimedia Commons