Roman Dragoun

Roman Dragoun
Roman Dragoun na festivalu Otevřeno, Jimramov 2013
Roman Dragoun na festivalu Otevřeno, Jimramov 2013
Základní informace
Narození8. dubna 1956 (68 let)
Písek,
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánryprogresivní rock, art rock, hard rock, jazz rock, jazz
Povolánískladatel, hudebník
Nástrojezpěv, klávesy, syntezátory
Aktivní rokyod poloviny 70. let 20. století
VydavatelPanton
Příbuzná témataProgres 2, Futurum, Stromboli, T4
DětiDavid Dragoun
RodičeFrantišek Roman Dragoun
Webhttp://www.romandragoun.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roman Dragoun (* 8. dubna 1956 Písek) je český hudebník, klávesista, zpěvák a skladatel. Hrál, či stále hraje v rockových skupinách Progres 2, Futurum, Stromboli a T4, vydal několik sólových alb, zpíval v muzikálech a spolupracuje jako studiový hráč s mnoha dalšími hudebníky.

Biografie

Ač pochází z jihočeského Písku, velká část jeho hudební kariéry je těsně spjata s Brnem. Zde hrál v polovině 70. let 20. století v amatérské rockové skupině Regenerace, kde se setkal s kytaristou Milošem Morávkem, jejichž hudební kariéra se významně propojila v následujícím desetiletí.[1] Morávek se totiž v roce 1978 stal členem skupiny Progres 2, kam jej o dva roky později následoval i Dragoun, který zde nahradil jednak klávesistu Karla Horkého a svým pěveckým projevem i zpěváka a kytaristu Pavla Váněho. Progres 2 vytvořili tematický projekt Třetí kniha džunglí (premiéra 30. května 1981 v Brně), se kterým další dva roky koncertovali po celém Československu.[2] Jako dvojalbum vyšla Třetí kniha džunglí v roce 1982, roku 1983 byla vydána i anglicky zpívaná verze The Third Book of Jungle.[3]

Roku 1983 ale s Morávkem z Progres 2 odešli a společně založili novou progressive rockovou skupinu Futurum, kam přizvali ještě druhého kytaristu Emila Kopřivu (Synkopy) a bubeníka Jana Seidla (Dragounova kamaráda z dětství).[4] Futurum s různým obsazením vydalo dvě alba, chystaná třetí deska ale již nevyšla, neboť Roman Dragoun a Jan Seidl Futurum v roce 1988 opustili a přidali se k pražské kapele Stromboli.[1] Zde pod vedením kytaristy Michala Pavlíčka vydali album Shutdown, kapela se ale v roce 1990 rozpadla.[5] V první polovině 90. let byl Dragoun členem skupiny Pavitram, ve které dosud příležitostně hostuje.[6]

Od začátku 90. let 20. století působí jako studiový hráč, spolupracoval s nejrůznějšími hudebníky jako jsou například Bára Basiková, Michal Pavlíček, Raven, Marakana, Pavla Kapitánová, Leona Machálková či Lucie Bílá.[5] V roce 1995 vydal své první sólové album Stín mý krve. V letech 1997 a 1998 hrál a zpíval v roli Ježíše v muzikálu Jesus Christ Superstar.[4] Na přelomu 20. a 21. století vydal druhé sólové album Slunci blíž (2000) a působil v muzikálu Apokalypsa.

V roce 2002 spoluzaložil rockovou skupinu T4 (Stanislav KubešVladimír Guma Kulhánek – Roman Dragoun – Martin Kopřiva), která dosud koncertuje. Roku 2005 byla obnovena kapela Futurum, s níž Roman Dragoun také hraje při příležitostných vystoupeních. Začal hostovat i na koncertech Progres 2, jejichž plnohodnotným členem se opět stal v roce 2007.[7] V roce 2018 vydali Progres 2 album Tulák po hvězdách.[8]

V současnosti kromě těchto aktivit Roman Dragoun vystupuje i sólově či se svojí doprovodnou skupinou His Angels, občas hraje i s kapelou svého syna, nazvanou David Dragoun Band. V roce 2009 vydal své třetí sólové album Otlučená srdce, na kterém hostovalo mnoho dalších rockových i jazzových hudebníků.[9] V roce 2012 byl posluchači Radia Beat vybrán do Beatové síně slávy v kategorii „Osobnost“, do které byl uveden 17. května 2012.[10]

Diskografie

Sólová alba

  • 1995 – Stín mý krve
  • 2000 – Slunci blíž
  • 2009 – Otlučená srdce (album a živé DVD)
  • 2012 – Piano
  • 2016 – Samota
  • 2021 – Roman Dragoun Projekt

S Progres 2

S Futurem

Se Stromboli

  • 1989 – Shutdown

S T4

  • 2005 – Pár tónů a slov

Ostatní

Reference

  1. a b Historie [online]. Futurum-brno.com [cit. 2009-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-14. 
  2. DVORNÍK, Petr. booklet k reedici alba Třetí kniha džunglí. Brno: Dr. Pavel Kopřiva – FT Records, 2007. 
  3. BALÁK, Miroslav; KYTNAR, Josef. Československý rock na gramofonových deskách: rocková diskografie 1960–1997. Brno: Indies Records, 1998. ISBN 80-902475-0-4. S. 286. 
  4. a b Členové [online]. T4rock.cz [cit. 2009-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-08. 
  5. a b PRINC, Milan. Archivovaná kopie [online]. R.dragoun.sweb.cz [cit. 2009-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-05. 
  6. ŠPULÁK, Jaroslav. Kompilace z článků časopisu Big Beng [online]. Vaisnava.cz [cit. 2009-12-21]. Dostupné online. 
  7. Co dělají mimo Progres [online]. Progres2.org [cit. 2009-10-08]. Dostupné online. 
  8. HNÁTEK, Václav. Progres 2 má novou desku po třiceti letech, Mydy Rabycad živák z Colours [online]. Idnes.cz, 2018-10-29 [cit. 2018-10-31]. Dostupné online. 
  9. SOTOLÁŘOVÁ, Anna. Roman Dragoun se představí u Evžena [online]. Opavsky.denik.cz, 2009-09-10 [cit. 2009-10-08]. Dostupné online. 
  10. Beatová síň slávy 2012 [online]. Radiobeat.cz, 2012-2-27 [cit. 2012-02-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“