Roman Janoušek

JUDr. Roman Janoušek
Narození	3. července 1968 (56 let) Československo
Povolání	podnikatel
Znám jako	podnikatel, lobbista
Choť	Simona Janoušková
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roman Janoušek (* 3. července 1968) je český podnikatel a miliardář.^[1] V roce 2014 odhadl týdeník Euro hodnotu jeho majetku na 4 až 5,5 miliard korun a zařadil ho mezi 50 nejbohatších Čechů a Slováků.^[2] Média jej označují za lobbistu a pražského krajského kmotra, poukazují na jeho vazby na české politiky a spekulují o jeho případném vlivu na veřejné zakázky.^[3][4][5] O jeho vazbách na bývalého pražského primátora Pavla Béma a magistrátní úředníky, prostřednictvím kterých ovlivňoval činnost magistrátu a dalších státních institucí, svědčí uniklé odposlechy telefonních hovorů Bezpečnostní informační služby (BIS) zveřejněné Mladou frontou DNES v březnu 2012.^[6] Podle odposlechů a iDNES.cz měl Janoušek v korupčním podsvětí přezdívky Kapitán, Lord Voldemort či Romeš,^[7][8] v komunikaci s Pavlem Bémem pak vzájemně používali přezdívky Mazánek a Kolibřík.^[9][10]

V listopadu 2014 nastoupil do vězení, kde si začal odpykávat trest v délce 4,5 roku za autonehodu, při níž v opilosti srazil a vážně zranil ženu.^[11] Výkon trestu mu však byl ze zdravotních důvodů od 9. března 2016 přerušen nejprve jen na 2 měsíce. V červnu 2016 mu bylo přerušení výkonu trestu prodlouženo o půl roku.^[12] O dalším přerušení výkonu trestu, tentokrát již na rok, rozhodl Krajský soud v Brně 14. listopadu 2016 a opět tak vyhověl lobbistovu návrhu. ^[13] Janoušek ve vězení zatím strávil 16 měsíců z uloženého 4,5letého trestu.^[14] Následně v květnu 2018 Krajský soud v Brně znovu rozhodl o přerušení výkonu trestu. Tentokrát už na dva roky.^[15]

V březnu 2021 ministryně spravedlnosti Marie Benešová v odpovědi na poslaneckou interpelaci uvedla, že se zabývá kauzou pobytu údajně vážně nemocného Janouška na horách v Rakousku.^[16] V červenci 2021 Janoušek opět nastoupil do výkonu trestu^[17] a tehdejší ministryně v této souvislosti podala kárnou žalobu na soudkyni, která Janouškovo přerušení trestu prodlužovala.^[18][19]

V červnu 1993^[20] založil společně s Karlem Stejskalem, Josefem Regnerem a Ladislavem Dvořákem společnost Medea Real a stal se jejím jednatelem.^[21] V říjnu téhož roku založily Medea Real a Strojexport společnost Medea Kultur.^[22] V prosinci 1994 v souvislosti s Regnerovým odchodem Janouškův podíl v Medea Real vzrostl z 25 na 33 procent.^[21]

Český stát podle Nejvyššího kontrolního úřadu vydal v letech 1993–1996 zhruba půl miliardy korun na protidrogové programy, značná část skončila na účtech firmy Medea Kultur.^[3] Podle Mladé fronty DNES tomu mohlo napomoci i přátelství Romana Janouška s politikem ODS Pavlem Bémem, který měl na výběr firem určitý vliv.^[3]

V srpnu 2000 se vlastníky Medea Kultur stali Karel Stejskal a Roman Janoušek, každý s podílem 50 %.^[22] V listopadu stejného roku založili Stejskal s Janouškem akciovou společnost S & J – Medea Kultur, jejíž název byl po Janouškově odchodu z orgánů společnosti v únoru 2002 změněn na Ora Print.^[23] Ora Print získala od Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) lukrativní zakázku na vydávání časopisu Svět pojištěnce, podle kontroly Ministerstva zdravotnictví mohly být náklady poloviční.^[3] V roce 2002 uzavřela Medea Kultur s VZP dlouhodobou smlouvu na propagaci s ročním rozpočtem 12 milionů korun.^[3]

V březnu 2002 se stal místopředsedou představenstva nově založené akciové společnosti Chrisi Praga.^[24] Ta získala v říjnu 2004 40% podíl ve společnosti Tardus, která ve stejném roce získala od magistrátu zakázku na vydávání Listů hlavního města Prahy.^[3]

V listopadu 2003 svůj podíl ve společnosti Media Kultur Stejskalovi prodal.^[22] V červenci 2004 rezignoval na funkci jednatele společnosti Medea Real a prodal svůj podíl Karlu Stejskalovi.^[21] V následujících letech získala Medea Kultur od pražského magistrátu sedm milionů korun na různé vzdělávací projekty, jejichž výsledky nejsou známy.^[3]

V roce 2006 pomáhal Pavlu Bémovi při volební kampani.^[3] V roce 2007 koupila společnost Tardus od Českých drah bez řádného výběrového řízení 49% podíl v reklamní agentuře Railreklam.^[25]

Zajímá se také o prodej ruzyňského letiště. Podle týdeníku Ekonom prosadil Janoušek plán parcelace majetku, podle kterého by mělo město Praha získat 34 procent akcií firmy Letiště Praha, a následně také třetinu z očekávaného privatizačního výnosu. Ekonom také upozornil, že ředitel firmy Letiště Praha Miroslav Dvořák staví luxusní dům v Podolí na parcele, kterou vlastní Janoušek.^[4][26]

Deník Hospodářské noviny v únoru 2009 upozornil, že jemu blízké firmy „mají mimořádné štěstí na lukrativní zakázky od Všeobecné zdravotní pojišťovny“. Podle deníku jim jen v roce 2008 vyplatila VZP asi 120 milionů korun. Dvacet milionů získala agentura Medea Kultur, kterou zakládal a podílí se na jejích golfových aktivitách. Osmdesát sedm milionů VZP zaplatila za časopis Svět pojištěnce firmě Ora Print (dřívější název S & J – MEDEA KULTUR), kterou do roku 2002 vlastnil a v níž byla do roku 2009 členkou dozorčí rady jeho manželka.^[27] Od 22. ledna 2002 do 22. června 2009 působil v této firmě na pozici předsedy představenstva pozdější ministr vnitra Radek John,^[23] ten však v roce 2010 uvedl, že s Janouškem nemá nic společného a o tom, že v orgánech firmy současně s ním působila také jeho manželka, nevěděl, ve firmě měl prý jen na starosti ekonomiku vydávání.^[28]

Konto panamské firmy Botanic Finance ve Švýcarsku^[29], k němuž měl podpisové právo a na kterém bylo asi 13 milionů švýcarských franků (cca 220 milionů korun), bylo v roce 2009 obstaveno pro podezření z praní špinavých peněz. On sám odmítl vysvětlit podezřelé transakce na účtu, a proto uvedené konto švýcarská prokuratura zmrazila, když na něj švýcarská banka Kredietbank podala trestní oznámení.^[30] Podle deníku Hospodářské noviny k jednomu z Janouškových kont mají přístup i dva vysocí úředníci pražského magistrátu, kteří rozhodují o veřejných zakázkách. Jsou jimi Jiří Toman (ředitel odboru městského investora) a Peter Ďurica (ředitel odboru obchodních aktivit).^[31] Dle zjištění švýcarských novinářů se později vyšetřování rozšířilo i o další účty, když celkem šlo o částku přes 120 milionů švýcarských franků (cca 2 miliardy korun).^[32]

Švýcarští vyšetřovatelé v této věci požádali o právní pomoc pražské vrchní státní zastupitelství, této žádosti však tehdejší náměstek zastupitelství Libor Grygárek nevyhověl, když byl s Janouškem v kontaktu od roku 2011 a měl mařit vyšetřování i dalších pět kriminálních případů, které se Janouška týkaly. Za tyto aktivity byl Grygárek obviněn ze zneužití pravomoci úřední osoby^[33] a v roce 2018 byl obžalován.^[34][35] Švýcarští vyšetřovatelé případ v roce 2010 odložili.^[36]

Po několika auditech projektu Opencard na bezkontaktní víceúčelové karty na parkování, knihovny a platby v prostředcích MHD hlavního města Prahy bylo zjištěno, že dopravní podnik na projektu nic nevydělává a zisk jde osmi firmám s neznámým majitelem, z nichž minimálně ve dvou (Grand Princ a Chrisi Praga) byl Roman Janoušek v představenstvu. Projekt měl doposud odhadované náklady kolem jedné miliardy korun, desítky závažných chyb při realizaci (včetně např. porušení zákona pro přidělování veřejných zakázek) a stovky milionů, které byly (podle auditorů zbytečně) doposud vyplaceny těmto soukromým firmám.^[37][38]

Policie obvinila v březnu 2017 Janouška a další čtyři osoby (mj. Soňu Pekovou) v souvislosti s transakcemi kolem společnosti Chambon, která zajišťovala krevní testy a vyžadovala příliš vysoké úhrady od pojišťoven.^[39] Zdravotním pojišťovnám tak měla vzniknout škoda ve výši přes 239 milionů Kč, ty se také u soudu přihlásily s nárokem na náhradu škody.^[40] Janoušek byl spolumajitelem společnosti, zároveň se však ve společnosti nechal zaměstnat jako ekonomicko-právní poradce a od června 2009 do ledna 2011 si z tohoto titulu nechal vyplatit 62,5 milionů Kč, obžalován byl z podvodu a podílnictví.^[40] V březnu 2022 Městský soud v Praze Janouška obvinění nepravomocně zprostil.^[41] Janoušek po státu požaduje omluvu a odškodnění ve výši 155 milionů Kč.^[42]

Dne 23. března 2012 po 10. hodině dopoledne Roman Janoušek ve svém Porsche Cayenne v pražské Vyskočilově ulici zezadu narazil do Volva a z místa nehody ujel. Asi o 30 metrů dál, na nedaleké křižovatce však zastavil na červenou, řidička nabouraného Volva ho mezitím doběhla, postavila se před jeho vůz a chtěla mu zabránit, aby ujel. Janoušek do ženy nejdříve dvakrát najel a poté ji úmyslně srazil (podle jednoho svědka ji přejel ruku). Ženu nechal na silnici a ujel, aniž by jí poskytl první pomoc. Dopaden byl zanedlouho v ulici Pujmanové, poté, co se snažil uniknout policejnímu vozu. Při orientační dechové zkoušce mu bylo naměřeno více než 2,2 promile alkoholu.^[43] Policisté jej odvezli na vyšetření do nemocnice a krátce po poledni byl převezen na ředitelství pražské policie. Po asi třech hodinách byl propuštěn zadním vchodem a odvezen soukromým vozidlem, které opět ještě před budovou policie porušilo dopravní předpisy.^[44] Jednapadesátiletá žena vietnamské národnosti s mnohočetným poraněním skončila na JIP ve fakultní nemocnici v Motole.^[45]

Policie Janouškovi předala po dvou dnech usnesení o zahájení trestního stíhání pro přečin ohrožení pod vlivem návykové látky a zločin těžké ublížení na zdraví,^[46] stíhán by mohl být i za neposkytnutí první pomoci. Podle advokáta zraněné ženy Josefa Lžičaře bylo na zvážení, zdali by se incident nedal kvalifikovat jako pokus o vraždu.^[47] V následujících měsících se advokáti postižené ženy a Romana Janouška dohodli na zvýšeném odškodném pro poškozenou,^[48] pro obviněného Janouška mohla tato vstřícnost znamenat u soudu i polehčující okolnost a možné snížení případného trestu.^[48] V listopadu Janoušek poškozené řidičce vyplatil 900 000 Kč.^[49] Městský soud v Praze ho 30. dubna 2014 odsoudil za těžké ublížení na zdraví k třem letům vězení a pětiletému zákazu řízení motorových vozidel. Nevyhověl tak žalobkyni, která žádala vyhodnocení případu jako pokusu o vraždu s trestem 10 let vězení. Státní zástupkyně proto oznámila záměr podat odvolání k vrchnímu soudu.^[50] Odvolal se i Janoušek, ale vrchní soud mu v odvolacím řízení trest zpřísnil na 4,5 roku vězení.^[51]

Soudní znalec Jiří Doleček, který soudu předložil znalecký posudek v Janouškův prospěch, byl v roce 2017 odsouzen za úmyslné zkreslení tohoto posudku k podmíněnému trestu odnětí svobody v délce 18 měsíců.^[52]

Dne 18. listopadu 2014 nastoupil Janoušek výkon trestu v brněnské věznici.^[11] V brněnské věznici zůstal do března 2016, poté byl dočasně propuštěn na svobodu. Důvodem byla operace hlavy v pražské Ústřední vojenské nemocnici, po ní nastaly nečekané komplikace.^[53] Brněnský krajský soud v listopadu 2017 zamítl Janouškovu další žádost o přerušení trestu. Zároveň ale uvedl, že zdravotní prognóza nepředpokládá zlepšení a Janoušek by měl situaci řešit žádostí o upuštění od zbytku trestu. Podle znaleckého posudku z dubna 2018 není schopen nastoupit do vězení. Znalci olomoucké fakultní nemocnice napsali, že by pobyt ve vězení mohl ohrozit lobbistův život, uvedla Česká televize.^[54]

Vrchní soud v Praze nechal od července 2019 Janouška sledovat a v srpnu vyhodnotil, že opětovné zamítnutí Janouškovy žádosti o prominutí zbytku trestu bylo „správné a důvodné“, neboť odsouzený bez doporučeného doprovodu např. chodil na plovárnu, navštívil galerii nebo si vyjel na kole.^[55] Deník N v květnu 2024 uvedl, že Janoušek pořádal o několik dní dříve golfový turnaj, přičemž i přes svůj údajně vážný zdravotní stav se na hřišti pohyboval bez jakýchkoliv zdravotních pomůcek.^[56]

Automobil Porsche Cayenne, kterým Roman Janoušek nehodu způsobil, byl ve vlastnictví firmy Ora Print a Janouškovi byl pouze pronajat. Firmu Ora Print Janoušek vlastnil do roku 2002 a poté se vlastnictví údajně zbavil. Automobil měl registrační značku 4A3 1968 se zakódovaným datem narození Romana Janouška. První část značky 4+3=7=červenec (3. července) a 1968 je rok narození.^[43] Podle deníku Právo to nasvědčuje tomu, že Janoušek byl i po roce 2002 vlastníkem Ora Printu prostřednictvím anonymních akcií.^[57] Tzv. „kmotrovskou značku“ má také další Janouškem používaný automobil Mercedes-Benz s registrační značkou 2AR 1010.^[58][59]

Janouškova manželka Simona (roz. Steiningerová ^[60]) je také podnikatelkou. ^[5] V září 1999 koupila od zakladatelů společnosti Linpa Publishing, s. r. o., (původně Mladý svět, spol. s r. o.) jejich podíly, současně bylo rozhodnuto o změně názvu na Simona Publishing, s. r. o.^[61] Tuto společnost však později prodala. V roce 2001 se spolu s Janouškem stala členkou orgánů akciové společnosti Mladý svět, později přejmenované na PRINT MEDIA, a. s.^[62] V orgánech společnosti setrvali až do prohlášení konkursu na její majetek v říjnu 2009.^[62]

Dalším přítelem s širokými vazbami byl ex-politik a lobbista Martin Ulčák.^[63]

• Kauza Nagyová
• Tomáš Hrdlička (politik)
• Libor Grygárek