Roman Kaliský

Roman Kaliský
Poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci:
1948 – 1954
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1954 – 1960
Stranická příslušnost
ČlenstvíDemokratická str.
Str. slovenské obrody

Narození23. září 1922
Slovenská Ľupča
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí8. listopadu 2015 (ve věku 93 let)
NárodnostSlováci
Profesespisovatel, novinář, dramaturg, politik, dramatik, publicista a scenárista
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Roman Kaliský (23. září 1922 Slovenská Ľupča[1]8. listopadu 2015)[2] byl slovenský a československý spisovatel, dramatik, publicista a politik. V poválečné době byl členem Demokratické strany. Po únorovém převratu v roce 1948 jedním z funkcionářů Strany slovenské obrody, která byla loajálním spojencem komunistického režimu. Zasedal za ni v Národním shromáždění republiky Československé. Po roce 1968 politicky pronásledován, po roce 1989 opětovně aktivní ve veřejném a politickém životě.

Biografie

V letech 19361943 vystudoval gymnázium v Banské Bystrici a v Liptovském Svätém Mikuláši. Pak studoval chemické inženýrství na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě, ale studia nedokončil. V roce 1944 se účastnil Slovenského národního povstání. Po válce v letech 19461948 pracoval jako redaktor deníku Práca.[3]

Během únorového převratu patřil mezi hlavní postavy Strany slovenské obrody, která vznikla transformací prokomunistické frakce Demokratické strany. Strana slovenské obrody sice byla oficiálně deklarována jako loajální spojenec KSČ a nového režimu, ale její špičky přesto neunikly podezření komunistů. To se týkalo zejména Milana Poláka, který v rámci strany vedl spory s křídlem okolo Jána Ševčíka. Státní bezpečnost ve svém hlášení označovala Ševčíkovu frakci za skutečně loajální vůči státu a KSČ, zatímco Poláka a jemu blízké považovala za skryté stoupence Jozefa Lettricha. Polák měl být dokonce dohodnut s Lettrichem, že zůstane na Slovensku. Do Polákovy frakce byl počítán i Roman Kaliský.[4] Ve straně zastával post šéfredaktora stranického tiskového orgánu Ľud (v této funkci působil v letech 19481953). V hlášení StB se o něm píše: „I když se zdá, že píše v duchu lidovědemokratickém, naladěný je protikomunisticky a v kruhu svých straníků se s tím ani netají.“[5][3]

V letech 19481954 byl poslancem Slovenské národní rady.[3] Ve volbách v roce 1954 byl zvolen do Národního shromáždění za Stranu slovenské obrody ve volebním obvodu Bratislava I. V parlamentu setrval až do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1960.[6]

K roku 1954 se profesně uvádí jako dramaturg Československého státního filmu.[7] V letech 19531956 zastával post dramaturga Slovenského filmu, od roku 1956 do roku 1968 byl redaktorem listu Kultúrny život, v letech 19681970 pak pracoval pro Slovenskou televizi.[3] Roku 1963 na 3. sjezdu Svazu československých spisovatelů přednesl projev, ve kterém upozornil, že stalinismus na Slovensku a pro Slováky znamenal kromě českých zemí i trvalý strach z možného obvinění z buržoazního nacionalismu jen kvůli faktu, že byli Slováky. V 60. letech se zapojil i do dalších politických diskuzí. V letech 1966–1967 například Kaliský a Juraj Fabian vedli polemiku s Eduardem Frišem a Zorou Jesenskou ohledně hodnocení válečného slovenského štátu. Kaliský a Fabian naznačovali, že válečný slovenský štát měl jistou pozitivní roli při ochraně Slováků před maďarskou expanzí. Zároveň odmítal idealizaci první československé republiky, kritizoval čechoslovakismus a státoprávní postoje Edvarda Beneše. Historik Jan Rychlík hodnotí tehdejší Kaliského argumentaci jako nelišící se od ľudácké, respektive exilové neoľudácké rétoriky.[8]

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa za normalizace byl politicky pronásledovaný.[3]

Po sametové revoluci se stal ředitelem Slovenské televize. Odtud přešel na post redaktora a zástupce šéfredaktora listu Slovenské národné noviny, později do listu Literárny týždenník. V roce 1993 působil jako zástupce šéfredaktora deníku Republika, v letech 19931994 byl úředníkem Kanceláře prezidenta Slovenské republiky. Od roku 1994 byl v penzi.

Mimořádná cena Matice slovenské

Spomínková událost Matice slovenské
Roman Kaliský, dělník ve službách národa (e-kniha, Matice slovenská, 2022)

Matice slovenská uspořádala při příležitosti stoleté Romana Kaliského vzpomínkové kolokvium v prostorách Matice slovenské v Bratislavě. Inicioval ho správce Matice slovenské a šéfredaktor Slovenských národních novin Maroš Smolec, jehož otec Ján Smolec přímo spolupracoval s Romanem Kaliským. Akce se zúčastnila i dcera Romana Kaliského Gabriela Kaliská, dramaturgička a bývalá poslankyně NR SR, která převzala z rukou předsedy Matice slovenské Mariána Gešpera Mimořádnou cenu Matice slovenské in memoriam pro Romana Kaliského. Akce se dále zúčastnily takové osobnosti jako kulturolog Vincent Šabík, politologové Eduard Chmelár a Roman Michelko, architektka Marta Kropiláková, bývalý diplomat a velvyslanec Marián Servátka, sociolog a nadšenec historie Jozef Schwarz, básník Jozef Čertík, Pavel Fabian, Lukáš Perný, Radoslav Žgrada,[9] spisovatelé Dušan Mikolaj, Pavol Dinka a jiní.[10] Z akce vyšla e-kniha ROMAN KALISKÝ, dělník ve službách národa.[11]

Dílo

  • Dlhá cesta (1961)
  • Obžalovaný, vstaňte! (1963)
  • Konfrontácia (1969, spoluautor)
  • Koniec a začiatok (1968)
  • Na poslednom úseku (1997)


Odkazy

Reference

  1. Roman Kaliský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-25]. Dostupné online. 
  2. Vo veku 93 rokov zomrel dlhoročný novinár Roman Kaliský [online]. SME.sk, 2015-11-08 [cit. 2015-11-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. a b c d e Kaliský, Roman, 1922 [online]. banskabystrica.kniznice.net [cit. 2012-01-25]. Dostupné online. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  4. HORIČKA, Martin. Gottwaldov demokrat. Zabudnutý príbeh Jána Ševčíka. Bratislava: Slovart, 2021. S. 158. 
  5. kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1322. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-25]. Dostupné online. 
  7. Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35., čís. 307, s. 3. Dostupné online. 
  8. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 437, 454–455. 
  9. ŽGRADA, Radoslav. Roman Kaliský a Matica slovenská [online]. 2022-09-28 [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  10. 100 rokov od narodenia Romana Kaliského [online]. 2022-09-27 [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  11. GEŠPER, Marián; SMOLEC, Maroš; LEIKERT, Jozef. ROMAN KALISKÝ: ROBOTNÍK V SLUŽBÁCH NÁRODA. [s.l.]: Matica slovenská 84 s. Dostupné online. ISBN 978-80-8128-289-8. (slovensky) Google-Books-ID: KzacEAAAQBAJ. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Roman Kaliský, robotník v službách národa (e-kniha, Matica slovenská, 2022).jpg
Autor: Matica slovenská, Licence: CC BY-SA 4.0
Roman Kaliský, worker in the service of the nation (e-book, Matica slovenská, 2022)
100th anniversary of the birth of Roman Kaliský in Matica slovenska.jpg
Autor: Matica slovenská, Licence: CC BY-SA 4.0
100th anniversary of the birth of Roman Kaliský in Matica slovenska