Roman Kreuziger

Roman Kreuziger
Roman Kreuziger v roce 2013
Osobní informace
Přezdívka	Křižák
Datum narození	6. května 1986 (36 let)
Místo narození	Moravská Třebová, Československo
Stát	Česko Česko
Výška	183 cm
Hmotnost	67 kg
Rodiče	Roman Kreuziger starší
Týmové informace
Současný tým	Gazprom–RusVelo
Disciplína	silniční cyklistika
Role	závodník
Typ jezdce	všestranný
Profesionální týmy
2006–2010 2011–2012 2013–2016 2017–2018 2019–2020 2021–	Liquigas Astana Saxo–Tinkoff Orica–Scott Team Dimension Data Gazprom–RusVelo
Úspěchy
Grand Tours Giro d'Italia Nejlepší mladý jezdec (2011) 1 etapa (2012) Etapove závody Tour de Suisse (2008) Tour de Romandie (2009) Jednodenní závody a klasiky Národní šampion (2016) Amstel Gold Race (2013) Clásica de San Sebastián (2009)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roman Kreuziger (* 6. května 1986 Moravská Třebová) je bývalý český silniční profesionální cyklista. Cyklistice se věnuje od jedenácti let, kdy dostal silniční kolo, v té době ještě jezdil pod dohledem svého otce Romana Kreuzigera. Od roku 2019 jezdil za WorldTour stáj Team Dimension Data.^[1] V současnosti se svou rodinou žije a trénuje v Itálii poblíž Lago di Garda. Váží 68,5 kg a měří 183 cm.^[1] Kariéru profesionálního cyklisty ukončil v říjnu 2021. U cyklistiky zůstavá jako sportovní ředitel stáje Bahrain Victorious.^[2] Otcem Romana Kreuzigera je Roman Kreuziger (1965), někdejší juniorský mistr světa v cyklokrosu.

2004

Stal se mistrem světa v silniční cyklistice v kategorii juniorů.

2007

Byl druhý v prologu Paříž–Nice 2007 a získal tím svoje první 2 ProTour body. Jeho prvním profesionálním vítězstvím byla 1. etapa závodu Settimana Ciclista Lombarda. Svoje 2. místo z prologu Paříž–Nice zopakoval na prologu Kolem Romandie 2007 a díky výdrži v horách i excelentnímu 6. místu v závěrečné časovce si Kreuziger vydobyl celkově 6. pozici v tomto závodě. Byl též částí výběru v časovce družstev v Eindhovenu, kde si Liquigas (ve složení Magnus Bäckstedt, Mauro Da Dalto, Roman Kreuziger, Aljaksandr Kučynski, Vincenzo Nibali, Roberto Petito, Manuel Quinzato a Frederik Willems) dojel pro 5. místo. Následně odjel na závod Kolem Dánska, kde byl druhý v závěrečné časovce a celkově obsadil 11. místo. V září zkusil svoji první z Grand Tours – Vueltu, dojel 21., těsně za Pro Tour body. V horách předvedl výborný výkon, jen v časovkách zajel hůře, než se předpokládalo.^[zdroj?]

2008

Na začátku roku 2008 ho zbrzdilo zranění, ale do plné formy se vrátil v závodě Kolem Romandie, kde obsadil druhé místo v celkové klasifikaci 35 sekund za vítězným Němcem Klödenem.^[3] Roku 2008 si připsal vítězství na etapovém závodě Tour de Suisse, a to jako jeho vůbec nejmladší vítěz v historii tohoto závodu. Na Tour de France 2008 skončil v celkové klasifikaci na dvanáctém místě a v soutěži jezdců do 25 let druhý^[4]. Na Olympijských hrách v Pekingu v roce 2008 dojel pětačtyřicátý.^[5] V roce 2008 se stal podruhé králem české cyklistiky.

2009

Na jaře roku 2009 spustil své první oficiální internetové stránky.^[6] Na Tour de France skončil v celkovém pořadí na 9. místě se ztrátou 14:16 na vítězného Alberta Contadora, v kategorii do 25 let skončil 3. se ztrátou 10:05 na vítězného Andy Schlecka.

2010

V únoru vyhrál celkové pořadí závodu Kolem Sardinie, a vyhrál 2. etapu. Na závodě Paříž–Nice skončil celkově čtvrtý a vyhrál celkové pořadí mladých jezdců. V červenci na slavném závodu Tour de France obsadil 9. místo se ztrátou 11 minut 54 sekund na vítězného Alberta Contadora.

2011

Před sezónou vyjádřil touhu atakovat stupně vítězů na Giro d'Italia.^[7] Sezónu započal závody Volta ao Algarve a Paříž–Nice. Ostrým testem pro něj byl etapový závod Giro del Trentino, kde zvítězil v poslední etapě a navíc získal prvenství ve vrchařské soutěži. O dva dny později navíc získal 4. místo na poslední z ardenských klasik, závodě Lutych-Bastogne-Lutych.

I přesto, že nesplnil své předsezonní cíle, na Giru předvedl velmi dobrý výkon, získal 6. místo v celkové klasifikaci a navíc zvítězil v kategorii do 25 let, a získal tak bílý trikot. Po závodě se nechal slyšet, že pokud bude zdráv, hodlá absolvovat i nejprestižnější etapový závod současnosti - Tour de France.^[8] Tak se také stalo a 2. července se Roman Kreuziger postavil na start Tour de France s cílem pomoct k co nejlepšímu celkovému umístění Vinokurovovi. Za svůj osobní cíl si Roman stanovil etapové vítězství. Hned v jedné z prvních etap ale Roman spadl a poranil si zápěstí (po závodě byla odhalena mikrofraktura člunkové kosti), což výrazně ovlivnilo jeho výkony v dalších etapách. O pár etap později navíc Vinokurov spadl, zlomil si stehenní kost a Tour de France pro něj skončila. Kreuziger chtěl pokračovat a vyhrát alespoň etapu, ale zbytkem Tour de France 2011 už se spíše protrápil, etapu nevyhrál a celkově se ztrátou přes tři hodiny skončil 112. Později se přišlo na to, že Kreuziger odjel skoro celou Tour se zlomenou rukou.

2012

V roce 2012 měl v plánu jet závody Giro d'Italia a Vuelta a España a vynechat Tour de France.^[9]

Na týdenním etapovém závodě Tierreno-Adriatico skončil celkově třetí.^[10]

Podle plánu startoval na Giro d'Italia, ve kterém nesplnil roli lídra a celkově skončil až 15. Vyhrál 19. etapu, ve které už ale nebyl hrozbou pro čelo závodu.^[11]

Na olympiádě v Londýně reprezentoval spolu s Janem Bártou, s čímž on sám ostře nesouhlasil.^[12] V samotném závodě jel aktivně, do cíle dorazil 15.^[13] Po dojezdu pak v rozhovoru prohlásil, že by bylo neslušné sjíždět uniklého Vinokurovova, který jezdí za stejnou stáj.^[14] Následně rezolutně odmítl, že by na olympiádě Vinokurovovi pomáhal.^[15]

2013

Přestoupil do stáje Saxo-Tinkoff, se kterou podepsal tříletý kontrakt a stává se spolujezdcem Alberta Contadora.

14. dubna vyhrál jarní klasiku Amstel Gold Race.

Na nejvýznamnější cyklistickou akci Tour de France jel Kreuziger jako domestik Alberta Contadora a dařilo se mu výborně. Ve většině etap byl lepší než lídr týmu, a kdyby nebyl svazován týmovou strategií, pravděpodobně by ho porazil. Nejlepším etapovým výsledkem bylo 4. místo v horské časovce. Jeho tým Saxo-Tinkoff ovládl klasifikaci týmů. On sám obsadil celkově 5. místo. Po 17. etapě dokonce v průběžném pořadí figuroval na 3. místě a stal se tak prvním Čechem, který kdy dokázal být alespoň v průběžném pořadí na virtuálním pódiu Tour.

Úspěchy

Celkové pořadí na velkých etapových závodech

Odkazy

Reference

Literatura

• BARBOŘÍKOVÁ, Romana. Nabídka byla, ale je čas odejít. Sport. Czech News Center, 2021-10-16, roč. XXIX. (LXIX.), s. 20–21. ISSN 1210-8383. 
• HARTMAN, Pavel. Musíte znát svoji klapku: Loučení šampiona. Roman Kreuziger - rozhovor o neobyčejné cyklistické kariéře. Fotografie Markéta Navrátilová, profimedia aj. SportMagazín. Czech News Center, 2021-10-22, roč. XXV, čís. 42, s. 10–22. ISSN 1214-3677. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Roman Kreuziger na Wikimedia Commons
• Roman Kreuziger - oficiální stránky
• Interview ČT24 – Roman Kreuziger, cyklistický závodník, 7. 11. 2021
• Tým Liquigas Doimo
• Roman Kreuziger na stránkách worldcyclingstats
• Roman Kreuziger v databázi Olympedia (anglicky)
• (anglicky) Roman Kreuziger na stránkách CyclingArchives.com