Roman Onderka

Bc. Roman Onderka, MBA
Roman Onderka (2013)
Pověřený předseda ČSSD
Ve funkci: 25. října 2021 – 10. prosince 2021
Předchůdce	Jan Hamáček
Nástupce	Michal Šmarda
Statutární místopředseda ČSSD
Ve funkci: 1. března 2019 – 10. prosince 2021
Předchůdce	Jiří Zimola
Nástupce	Igor Bruzl
Místopředseda ČSSD
Ve funkci: 21. března 2009 – 19. března 2011
Ve funkci: 7. dubna 2018 – 1. března 2019
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci: 21. října 2017 – 21. října 2021
14. primátor města Brna
Ve funkci: 7. listopadu 2006 – 25. listopadu 2014
Předchůdce	Richard Svoboda
Nástupce	Petr Vokřál
Zastupitel města Brna (v letech 2002–2006 také radní města)
Ve funkci: 2. listopadu 2002 – 6. října 2018
Zastupitel MČ Brno-Starý Lískovec
Ve funkci: 2. listopadu 2002 – 21. října 2006
Stranická příslušnost
Členství	ČSSD (od 1997)
Narození	11. listopadu 1965 (58 let) Brno Československo Československo
Choť	rozvedený
Děti	dvě děti
Sídlo	Brno, Starý Lískovec a Brno-střed
Alma mater	VŠ Karla Engliše VUT v Brně
Profese	politik, odborář a vozmistr
Commons	Roman Onderka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roman Onderka (* 11. listopadu 1965 Brno) je český politik, v letech 2017 až 2021 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, mezi lety 2006 a 2014 primátor města Brna (zastupitel města v letech 2002 až 2018), v letech 2002–2006 zastupitel městské části Brno-Starý Lískovec. V letech 2009–2011 a 2018–2021 byl místopředsedou ČSSD (v letech 2019–2021 statutárním místopředsedou) a od října do prosince 2021 pověřeným předsedou ČSSD.

Vzdělání a profesní kariéra

Na začátku své kariéry pracoval jako mechanik Adamovských strojíren, později v Brně jako vozmistr v Českých drahách.^[1] Následně začal pracovat v odborech.^[2]

Dodatečně si doplnil vysokoškolské vzdělání:

• 2009: Vysoká škola Karla Engliše: bakalářské studium ve studijním programu Ekonomika a management, obor Ekonomika a právo v podnikání. Podle Akreditační komise byla bakalářská práce nevyhovující, její předsedkyně Vladimíra Dvořáková uvedla, že „práce k obhajobě neměla být ani připuštěna“.^[3] Když se reportér ČT Michal Šebela pokusil získat jeho vyjádření, brněnský primátor nejdříve mlčel a poté reportéra obvinil z porušování zákona.^[4][5] V únoru 2012 rozeslal anonym médiím e-mail obsahující mimo jiné i Onderkovu bakalářskou práci.^[6]
• 2010: Fakulta podnikatelská VUT: program Master of Business Administration, validováno Nottingham Trent University (Velká Británie)^[7]

Politické působení

Dne 7. listopadu 2006 byl zvolen primátorem statutárního města Brna.^[8] Byl mj. iniciátorem postavení tzv. brněnského orloje. V rámci ČSSD dále zastával či zastává funkce stínového ministra dopravy (2007–2011),^[9][10] místopředsedy ČSSD (2009–2011) a 1. místopředsedy MěVV ČSSD Brno-město.

Ve straně za vedení předsedy Bohuslava Sobotky patřil k jeho kritikům,^[11] ve stranické buňce v Brně-střed byl spojencem Jeronýma Tejce.^[2] Po volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 vyzval předsedu Sobotku kvůli slabému výsledku strany k rezignaci, ten to však odmítl a stal se i předsedou vlády.^[12] Následně vyšlo najevo, že se Onderka spolu s Tejcem, jihočeským hejtmanem za ČSSD Jiřím Zimolou a místopředsedy strany Michalem Haškem, Milanem Chovancem a Zdeňkem Škromachem po volbách utajovaně setkali v Lánech s prezidentem Milošem Zemanem.^[13]

V listopadu 2013 se Onderka stal lídrem ČSSD pro komunální volby v roce 2014 do Zastupitelstva města Brna, a tudíž i kandidátem ČSSD na post primátora města Brna. O tuto funkci se ucházel již potřetí.^[14] V říjnových volbách se následně stal už počtvrté zastupitelem města Brna,^[15] ČSSD však zůstala mimo radniční koalici a primátorem se 25. listopadu 2014 stal Petr Vokřál z hnutí ANO. Ve volbách v roce 2018 již do brněnského zastupitelstva nekandidoval.

Od 1. dubna 2014 jako nominant ČSSD nahradil Jana Harta v dozorčí radě ČD Cargo, dceřiné společnosti Českých drah.^[1][2]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 kandidoval za ČSSD v Jihomoravském kraji.^[16] Ačkoli byl až na nevolitelném 6. místě krajské kandidátní listiny, na nějž se dostal po odstoupení Jeronýma Tejce, díky 3 098 preferenčních hlasů nakonec uspěl a byl zvolen poslancem.^[11][17]

Na sjezdu ČSSD v Hradci Králové byl dne 7. dubna 2018 zvolen ve druhém kole volby místopředsedou strany.^[18] Na dalším sjezdu strany v březnu 2019 se stal statutárním místopředsedou ČSSD. Jakožto jediný kandidát na tuto funkci získal 410 hlasů, proti bylo 80 delegátů a 5 hlasů bylo neplatných.^[19] Na sjezdu strany v dubnu 2021 post statutárního místopředsedy obhájil, když ve druhém kole porazil poměrem hlasů 137 : 114 starostu městské části Brno-Líšeň Břetislava Štefana.^[20]

Jihomoravská ČSSD jej původně nezařadila na kandidátku pro volby do Poslanecké sněmovny PČR v říjnu 2021, resp. jej zařadila na místo posledního náhradníka. Nicméně v červenci 2021 rozhodlo širší vedení strany, že lídrem v Jihomoravském kraji bude nakonec právě Roman Onderka. Původní lídr Břetislav Štefan byl přesunut na třetí místo kandidátky.^[21] Ve volbách však neuspěl, neboť ČSSD nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny.^[22]

Dne 25. října 2021 rezignoval na post předsedy ČSSD po neúspěšných volbách Jan Hamáček. Řízením strany byl do mimořádného sjezdu pověřen Onderka, a to z titulu funkce statutárního místopředsedy.^[23] Na mimořádném sjezdu 10. prosince 2021 na žádnou funkci ve vedení strany nekandidoval.

Rodinný život

Roman Onderka byl dvakrát ženatý. Z prvního manželství má syna Zbyňka (* 1985/6),^[24] s nímž se však podle vyjádření z února 2007 nestýká.^[25] Druhého, o 20 let mladšího syna Romana má z dalšího manželství, s chotí Kateřinou.^[24][26] V březnu 2008 jako primátor Brna (za ČSSD) přiznal milostný vztah se svou náměstkyní Barborou Javorovou (KDU-ČSL). Ta rezignovala na svoji funkci a oba opustili dosavadní partnery s ohlášeným záměrem rozvést svá manželství.^[24][26][27]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Roman Onderka na Wikimedia Commons
• Osobní stránka
• Roman Onderka v Encyklopedii dějin města Brna