Roman Zelenay (politik)

RNDr. Roman Zelenay, CSc.
Poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1990 – 1990
Ve funkci:
1990 – 1992
Ve funkci:
1992 – 1992
Stranická příslušnost
Členstvíbezpart. (VPN) (1990-91)
HZDS (1991-)

Narození8. dubna 1952
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí1. listopadu 1993 (ve věku 41 let)
dálnice D2 u Lanžhotu
ČeskoČesko Česko
Příčina úmrtísilniční dopravní nehoda
RodičeGabo Zelenay
Alma materUniverzita Komenského
Profesepolitik a pedagog
OceněníRad Andreja Hlinku I. triedy (1998)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Roman Zelenay, též Roman Gabriel Zelenay (8. dubna 1952 Bratislava - 1. listopadu 1993 dálnice D2 u Lanžhotu[1]), byl slovenský a československý politik polské národnosti, po sametové revoluci poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za VPN, později za HZDS.

Biografie

Narodil se do rodiny sportovního reportéra Gaba Zelenaye a jeho manželky, polské sportovní novinářky Danuty Swiatekové.[2] Absolvoval Farmaceutickou fakultu Univerzity Komenského, kde do roku 1978 působil jako odborný asistent. Publikoval studie v oboru molekulární farmakologie a genealogie.[3] K roku 1990 se profesně uvádí jako překladatel.[4]

V lednu 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec za VPN, do slovenské části Sněmovny národů (volební obvod č. 150 - Vranov nad Topľou, Východoslovenský kraj). Mandát obhájil za VPN ve volbách roku 1990. Po rozkladu VPN přešel do roku 1991 do poslaneckého klubu HZDS.[5][6][7][8] Za HZDS byl opětovně zvolen ve volbách roku 1992. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992. V tomto posledním volebním období zastával post místopředsedy Federálního shromáždění.[3]

Byl stoupencem slovenské svrchovanosti a nezávislosti. Historik Jan Rychlík uvádí, že mu Zelenay zpětně v soukromém rozhovoru sdělil, že slovenská samostatnost pro něj byla hodnotou sama o sobě a že případné ohledy na ekonomické komplikace plynoucí ze zániku společného státu byly pro něj i většinu kolegů z HZDS až druhořadé. 4. srpna 1992 se Roman Zelenay a Vladimír Mečiar nicméně účastnili na schůzce HZDS a představitelů české opozice, kde se probíraly možnosti alternativního řešení státoprávního uspořádání. HZDS se vyjádřilo vstřícně ohledně požadavku české opozice vypsat referendum, naopak česká strana nevyloučila variantu česko-slovenské unie, prosazovanou HZDS. Šlo ale jen o nezávazné konzultace, které neměly vliv na výsledný scénář zániku Československa, protože Občanská demokratická strana nedovolila HZDS coby koaličnímu partneru na federální úrovni odklon od přijatého scénáře vzniku dvou samostatných států. 25. listopadu 1992 to pak byl Roman Zelenay coby předsedající schůzi Federálního shromáždění, kdo ohlásil výsledek hlasování, v kterém byl definitivně schválen zákon o rozpadu ČSFR.[9]

V rámci HZDS zastával funkci místopředsedy a patřil mezi spojence Vladimíra Mečiara. Od dubna 1993 byl státním tajemníkem Ministerstva kultury Slovenské republiky. Byl předsedou Slovenské genealogicko-heraldické společnosti při Matici slovenské, na jejímž založení se podílel. Zemřel v listopadu 1993 na služební cestě do německé Míšně, kde se měl zúčastnit konference Východ-Západ, při nehodě na dálnici D2. Na česko-slovenském hraničním přechodu Lanžhot, po přejetí řeky Moravy, narazil v prostoru české celnice řidič jeho služebního vozu ve velké rychlosti do jednoho z nákladního vozů, které čekaly na celní odbavení. Zelenay, sedící na zadním sedadle, z auta při nárazu vypadl a na místě podlehl následkům zranění hlavy.[3][10][11][12][13]

Odkazy

Reference

  1. Roman Zelenay [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-21]. Dostupné online. 
  2. SOUČEK, Ľubomír. Legendárny rozhlasový reportérsky mág Gabo Zelenay by sa 26. novembra dožil stovky [online]. Olympic.sk, 2022-11-24 [cit. 2023-10-03]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. a b c ZA ROMANOM ZELENAYOM [online]. forumhistoriae.sk [cit. 2012-07-21]. Dostupné online. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  4. Návrh na volbu nových poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-21]. Dostupné online. 
  5. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1397. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-21]. Dostupné online. 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-21]. Dostupné online. 
  8. Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz [cit. 2012-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16. 
  9. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 607, 616, 622. 
  10. Roman Zelenay; Slovak Politician, 40 [online]. nytimes.com [cit. 2012-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. pm; ke. R. Zelenay zahynul při nehodě u celnice. Rudé právo. 1993-11-03, roč. 3, čís. 255, s. 1–2. Dostupné online. 
  12. pm. Zelenay nehodu způsobila asi rychlost. Rudé právo. 1993-11-05, roč. 3, čís. 257, s. 30. Dostupné online. 
  13. KUBÁLEK, Dušan; ROHÁČOVÁ, Irena. Kronika 1993: nejzajímavější události roku slovem i obrazem. Praha: Fortuna Print, 1994. Dostupné online. ISBN 80-85873-03-6. Kapitola Roman Zelenay zahynul při dopravní nehodě, s. 115. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“