Romance pro křídlovku (film)
| Romance pro křídlovku | |
|---|---|
 Režisér Otakar Vávra | |
| Základní informace | |
| Země původu |  Československo |
| Jazyk | čeština |
| Délka | 86 min |
| Žánry | filmové drama romantický film talk show |
| Scénář | František Hrubín Otakar Vávra |
| Režie | Otakar Vávra |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Jaromír Hanzlík Július Vašek Zuzana Cigánová Miriam Kantorková Karel Roden mladší … více na Wikidatech |
| Kamera | Andrej Barla |
| Střih | Antonín Zelenka |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 1967 |
| Romance pro křídlovku na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Romance pro křídlovku je český hořký poeticko-romantický film režiséra Otakara Vávry z roku 1966, natočený na námět stejnojmenné básně Františka Hrubína, který byl u tohoto snímku i spoluautorem scénáře. V hlavních rolích zde vystupuje tehdy mladičký herec Jaromír Hanzlík a slovenská herečka Zuzana Cigánová, nezapomenutelný herecký výkon zde předvedla i Miriam Kantorková. V širším kontextu československé kinematografie se jedná o poměrně vzácnou ukázku unikátního filmového díla, které je pokusem o vizuální přepis většího básnického díla (filmová báseň) spadajícího do oblasti klasické české literatury 20. století. Téměř celý děj filmu se odehrává v okolí Lešan na dolní Sázavě, kde František Hrubín prožil své mládí.
Děj
Smutný poetický příběh o setkání mladého člověka – studenta Vojty (Jaromír Hanzlík) – jak s první velkou láskou, Terinou (Zuzana Cigánová), tak i se smrtí (Vojtův dědeček).
Hrají
- Jaromír Hanzlík (student Vojta)
- Zuzana Cigánová (Terina)
- Štefan Kvietik (Viktor)
- Miriam Kantorková (Tonka)
- Július Vašek (Vojta – padesátiletý)
- Janusz Strachocki (Vojtův dědeček)
- Jaroslav Rozsíval (Vojtův otec)
- Jiří Štancl (Terinin otec)
- Věra Crháková (Terinina matka)
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Otakar Vávra