Romanshorn
Romanshorn | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 47°34′0″ s. š., 9°23′0″ v. d. |
Nadmořská výška | 406 m n. m. |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Thurgau |
Okres | Arbon |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 8,73 km² |
Počet obyvatel | 11 167 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 1 279,2 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 8590 |
Označení vozidel | TG |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Romanshorn je město ve Švýcarsku v kantonu Thurgau. Leží na břehu Bodamského jezera. Žije zde přibližně 11 tisíc[1] obyvatel.
Geografie
Katastr Romanshornu má rozlohu 8,75 km², z čehož se přes 40 % využívá k zemědělství a přes 24 % tvoří lesy. Obec, jež se postupem času rozvinula do podoby malého města, leží na jižním břehu Bodamského jezera a sousedí s obcemi Uttwil, Hefenhofen a Salmsach.
Romanshorn má zázemí s rozsáhlým lesem, který získal národní cenu Binding Award za příkladné lesní hospodaření.
Historie
Romanshorn byl pravděpodobně osídlen Římany až do konce 7. století. První zmínka o Rumanishornu pochází z roku 779 nebo 782, kdy Waldrata darovala svůj majetek v Romanshornu klášteru v St. Gallenu.[2] V pozdním středověku až do roku 1367 patřilo panství Romanshorn dočasně rodu von Landenbergů. V roce 1455 prodal opat Kaspar von Landenberg pozemkový majetek městu St. Gallen, ale církevní hodnostáři donutili soud, aby prodej zrušil. V roce 1469 byl dvůr Romanshorn otevřen opatem Ulrichem Röschem a byl spravován místním úřadem. Až do roku 1798 držel panská práva, apelaci a holdování klášter St. Gallen. Jen malá vrchnostenská práva patřila zemskému hejtmanství Thurgau. V roce 1803 vznikla zdejší obec a obec Romanshorn, které se v roce 1870 spojily v jednotnou obec Romanshorn.[3]
V roce 779 je v Romanshornu zmiňován kostel. Kněz-poručník, doložený v roce 1275, držel beneficium ve výši 16 liber. V roce 1480 vystavěl St. Gallen kostel, který byl v roce 1504 rozšířen. V roce 1525 Romanshorn přestoupil k reformaci. V roce 1588 rozhodli konfederační patroni, aby reformovaný farář ze Salmsachu sloužil také v Romanshornu. Romanshorn zůstal filiálkou až do vzniku farnosti Romanshorn-Salmsach. V roce 1567 opat jmenoval katolického kněze. V roce 1586 byla katolíkům přidělena fara a majetek faráře. Díky dalším milostem se počet katolíků zvyšoval. V roce 1588 měl Romanshorn dvě katolické rodiny, v roce 1711 36. V roce 1829 byl kostel renovován. Reformovaní dostali nový kostel v roce 1911, katolíci v roce 1913, čímž byla zrušena souběžnost.[3]
V hospodářství převládalo obilnářství, zahradnictví a ovocnářství. Kromě lesnictví a rybářství se zde do roku 1902 provozovalo také vinařství.
Parníky, které byly v provozu od roku 1824, kotvily od roku 1832 v Romanshornu místo v Uttwilu jako dříve. Romanshorn se začal rozrůstat až poté, co kanton Thurgau vybudoval v letech 1840–1844 přístav a zavedl poštovní trasy do Švábska vedené přes Romanshorn. V roce 1855 byla otevřena železniční trať Curych–Romanshorn a v roce 1856 byl přes jezero položen telegrafní kabel. Trajektová doprava z Lindau do Romanshornu byla zahájena v roce 1869, v roce 1945 byla rozšířena o automobilové přívozy a ukončena v roce 1976. V roce 1869, respektive 1871 uvedla společnost Nordostbahn do provozu trať Rorschach-Romanshorn-Constance. V roce 1910 byla otevřena dráha Bodensee-Toggenburg-Bahn do St. Gallenu.
Výhodná poloha přilákala po roce 1850 obchod a průmysl. Firma Fatzer, založená v roce 1836, zpočátku vyráběla šňůry a lana, v roce 1895 přešla na výrobu ocelových lan, v roce 1985 zpracovávala mimo jiné 2000 tun ocelového drátu a zaměstnávala 85 lidí. Z lékárny Maxe Zellera, který od roku 1864 prodával slavný Zellerbalsam, se vyvinula společnost Max Zeller Söhne AG, která jako farmaceutická firma zaměstnávala v roce 2008 téměř 100 lidí. Sklad Švýcarské lihové rady, otevřený v roce 1892, měl kolem roku 1980 kapacitu 30 milionů litrů lihu.
Romanshorn se po roce 1945 vyvinul v rezidenční obec, ale v roce 2005 bylo ve městě asi 5300 pracovních míst, z toho 58 % ve třetím sektoru hospodářství.[3]
Obyvatelstvo
K 31. prosinci 2021 měl Romanshorn 11 487 obyvatel.[4]
Vývoj počtu obyvatel[3] | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1831 | 1850 | 1900 | 1950 | 1980 | 1990 | 2000 | 2010 | 2020 |
Počet obyvatel | 1218 | 1408 | 4577 | 6648 | 7893 | 8899 | 9076 | 9699 | 11 296 |
Hospodářství
Romanshorn byl kdysi rybářskou vesnicí a po vybudování přístavu a železniční trati se stal obchodním a turistickým městem. Dnes je Romanshorn moderním průmyslovým městem s širokou diverzifikací: plastové výrobky, strojírenský průmysl, chemie, léčiva atd. Přibližně 600 podniků poskytuje 5000 pracovních míst. Velký význam má také sektor služeb a školství, například kantonální škola. Význam spolkových podniků (SBB vč. rejdařství) jako zaměstnavatelů v posledních desetiletích výrazně poklesl. V roce 2016 nabízel Romanshorn práci 4352 osobám (přepočteno na plný úvazek). Z toho 0,9 % bylo zaměstnáno v zemědělství a lesnictví, 43,4 % v průmyslu, obchodu a stavebnictví a 55,7 % v sektoru služeb.[5]
Doprava
Město má výhodnou dopravní polohu. Romanshorn má největší přístav na Bodamském jezeře, co se týče vodní plochy. Přívoz pro automobily spojuje Romanshorn s Friedrichshafenem. Z nádraží v Romanshornu jezdí vlaky čtyřmi směry: po tzv. jezerní trati do Rorschachu a Kreuzlingenu, dále do Curychu (expresní linka do Brigu) a St. Gallenu. Autobusová linka Oberthurgau spojuje Romanhorn s Amriswilem.
Osobnosti
- Rudolf Bella (1890–1973), hudební skladatel a dirigent slovenského původu
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Romanshorn na německé Wikipedii a Romanshorn na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
- ↑ I 69 [online]. e-chartae [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d TRÖSCH, Erich. Romanshorn [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2020-04-28 [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2021 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2021-09-01 [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Thurgau in Zahlen 2021 [online]. Kanton Thurgau [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Romanshorn na Wikimedia Commons
- (německy) [1] – oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Autor: Roland Zumbühl, www.picswiss.ch, Licence: CC BY-SA 3.0
Schloss und Alte Kirche von Romanshorn
Der Hafen von Romanshorn um 1860 in einer 1905 von K. Steininger angefertigten Farbzeichnung.
Um 1850 hatte Romanshorn den grössten Hafen am Bodensee und war ein wichtiger Umschlagplatz für Güter. Die Zeichnung zeigt die Gebäude der Nordostbahn. Romanshorn war einer der ersten Kopfbahnhöfe der Schweiz. Die Bahnhofhalle über den Gleisen wurde 1912 abgebrochen.
Autor: Roland Zumbühl, www.picswiss.ch, Licence: CC BY-SA 3.0
Bahnhof und Schiffsteg von Romanshorn
Autor: Kecko, Licence: CC BY 2.5
Aerial view of Romanshorn, Switzerland