Rombaldo XIII. z Collalto
Rombaldo XIII. z Collalto | |
---|---|
![]() | |
Narození | 21. září 1579 Mantova |
Úmrtí | 18. listopadu 1630 (ve věku 51 let) Chur |
Povolání | kondotiér |
Děti | Antonín František Collalto Claudius Collalto |
Rodiče | Anton Graf von Collalto |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rambold XIII. hrabě z Collalto, také Raimbald Hannibal Collalto e San Salvatore (21. září (?) 1579 (příp. 1575) Mantova – 19. prosince 1630 Chur) byl italský šlechtic, císařský prezident dvorské vojenské rady a polní maršál z rodu Collalto.
Život

otec | Antonio IV. di Collalto |
---|---|
matka | Giulia Marchesa Torelli di Casei |
manželka | Bianca Polyxena Thurn u. Valsassina |
syn | Claudius Collalto |
dcera | Giulia Collalto |
syn | Anton Franz Collalto |
Byl synem benátského šlechtice a generála Antonia IV. z Collalta a Giulie Torelli z Mantovy, která pocházela z rodiny Marcantonia a Ippolity Gonzagových. Otec byl privilegovaným oligarchou, členem velké rady Benátské republiky. Rambold vyrostl na hradě Castello di San Salvatore, obklopeném vinicemi, poblíž obce Susegana v provincii Treviso. V roce 1595 byla práva rodiny omezena a majetek Montello zkonfiskován. Rombaldův otec a bratři Massimiliano II. a Vincinguerra IV. přesto zůstali v benátské armádě, ale Rombaldo odmítl jakoukoliv vojenskou službu pod insigniemi Benátek.
Rombaldo v pouhých šestnácti letech rodinu opustil, jako prostý voják vstoupil do armády Svaté říše římské. Vyznamenal se ve válce proti Osmanským Turkům v Uhrách, získal respekt generála Giorgia Basty a zejména v roce 1604 prokázal odvahu a vynalézavost při útoku na pevnost Szent Tamász v Ostřihomi. Dosáhl hodnosti plukovníka. V roce 1620 bojoval proti povstalcům Gábora Bethlena. V roce 1623 sloužil pod Tillym u Rýna a Mohanu. Od roku 1624 do roku 1630 byl prezidentem dvorské vojenské rady.
Byl prvním příslušníkem rodu, který se usadil na Moravě. Roku 1623 koupil konfiskátní panství Brtnici a Rudolec. Po jmenování polním maršálem velel císařským jednotkám ve válce o dědictví mantovské proti Karlu z Nevers. Po dobytí Mantovy z děl tam ukořistěných dal odlít svícny do brtnického kostela.[1], kde byly však všechny při následném požáru roztaveny. Roku 1626 se rovněž zmocnil uctívaného milostného obrazu Panny Marie Mantovanské, který byl po jeho smrti roku 1642 instalován na oltář do kostela Panny Marie Vítězné. [2] Během turecké války onemocněl a zemřel roku 1630 ve švýcarském Churu.
Odkazy
Reference
Literatura
- německyArno Duch: Collalto, Rambaldo Graf von. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 3, Duncker & Humblot, Berlin 1957, ISBN 3-428-00184-2, S. 320–322
- Valdštejm a evropská politika 1625 – 1630 historie 1. generalátu, Josef Kollmann, nakladatelství Academia, Praha, rok vydání: 1999, ISBN 80-200-0692-3, stran 452, 1. vydání
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rombaldo XIII. z Collalto na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Deleatur - korektorská značka označující požadavek na vymazání písmenka.
Domnívám se, že samotný symbol není chráněn, neboť je to mezinárodně známý korektorský symbol.
Obrázek jako takový jsem dělal já sám.Reichsgraf Rambold XIII. von Collalto 1625, Hofkriegsratpräsident und Feldmarschall
Autor: Fioredizaffiro, Licence: CC BY-SA 4.0
Castello di San Salvatore presso Susegana (Treviso)