Rondel (pravěká stavba)

Rondel je monumentální stavba kruhového půdorysu. Objevuje se v Podunají v průběhu neolitu, odkud se rozšiřují na západ na Moravu, do Čech,^[1] Rakouska, Bavorska, Porýní a až do Británie. S rozvojem letecké archeologie se nacházely další areály. Dnes je těchto objektů v Evropě známo kolem 150 a stále jsou objevovány nové a nové.

Rondely jsou kruhové areály o průměru od 30 do 210 metrů (nejčastěji mezi 55 a 97 metry),^[2] které se regionálně liší, ale většinou jsou obehnané příkopem (obvykle jedním až třemi) a často jednou nebo více kůlovými palisádami. Vnitřní prostor nebyl obýván, ale nachází se zde jámy (možná obětní), pozůstatky pecí a ohnišť. Rondely se často vyskytují na vyšších místech sídliště s dobrým rozhledem.

Vědci vedou spory o jejich funkci. Jejich názory by se daly rozdělit do skupin:

• Místa kultu → Nábožensko-rituální
• Opevnění → Vojenský
• Místo setkání a obchodu (tj. výměny) → Společenský
• Místo společné práce, která sceluje společnost → Sociální
• Místo pro provozování her^[2]
• Místo sloužící pro provozovaní proto-divadelních forem – rituálů v kontextu obřadů^[3]

Nejčastěji se vyskytuje názor, že rondely měly více funkcí, například že se jedná původně o rituální stavby (nejstarší stavby tohoto typu v dějinách lidstva), které měly i funkci shromaždišť a v případě potřeby se daly bránit.

Rondel může být historickým příkladem symbolu kruhu. Znak kruhu se dá interpretovat jako symbol cykličnosti času a koloběhu života i přírody. Kruh může být považován za antropologický prazáklad symbolů našeho lidstva.^[3] Může však jít pouze o praktický význam, kdy kruh představuje tvar s minimálním obvodem (zde palisády) vůči ohraničené ploše.

Z území Evropy je známo přes 100 rondelů. První jsou spojovány s kulturou s lineární keramikou. Na území ČR se rondely vyskytují v období kultury s vypíchanou keramikou (4900–4200 př. n. l.) a kultury s moravskou malovanou keramikou.

Příklady rondelových lokalit:

• Těšetice-Kyjovice, poloha Sutny
• Mohelno,^[4] 3 rondely v okruhu 1 km^[5]
• Bylany
• Svodín
• Žlkovce
• Vedrovice
• Friebritz
• Bučany
• Komjatice^[3]
• Kľačany
• Veľký Cetín
• Golianovo
• Hosťovice
• Žitavce
• Nitriansky hrádok
• Vochov
• Ústí nad Labem, Mírové náměstí (nález ze srpna 2006)
• Kolín^[6]
• Vysočany^[7]
• Praha – Krč, Ruzyně, Vinoř^[8][9]

V roce 2007 byly rondely popsané v šestnácté části seriálu Záhady.sk, který se zabýval záhadnými místy na Slovensku. Byl zde popsán rondel v Bučanech s odbornými komentáři Juraje Pavúka (rondel v Bučanech) a Rudolfa Irša (rondel v Holíči).^[10]

V roce 2013 vydal experimentální bubeník a skladatel Lucas Perny sólové album The Rondel,^[11] které bylo inspirováno rondely, o nichž napsal svou vědeckou práci.

• VLADIMÍR, Podborský. Těšetice-Kyjovice 4. Rondel osady lidu s moravskou malovanou keramikou. Brno: Universita J. E. Purkyně, 1988. 311 s. (Spisy University J. E. Purkyně v Brně; sv. 277). Dostupné online. 
• ŠUMBEROVÁ, Radka; ŘÍDKÝ, Jaroslav. Středoevropské rondely. Záhada evropského pravěku. Vesmír. Listopad 2008, roč. 87, s. 762–765. Dostupné online [cit. 2021-12-11]. ISSN 1214-4029. 

• Henge

• Obrázky, zvuky či videa k tématu rondel na Wikimedia Commons
• Středoevropské rondely, záhada evropského pravěku
• Rondely stále záhadné - 1. část
• Rondely stále záhadné - 2. část - rozhlasový rozhovor se specialistou na problematiku rondelů archeologem Jaroslavem Řídkým