Rondokubismus

Rondokubismus (neboli obloučkový kubismus), české art deco, styl Legiobanky, národní styl, národní dekorativismus nebo třetí kubistický styl je řada pojmů užívaných pro označení vyhraněného stylu architektury a užitého umění existujícího především během první republiky v Československu.V počátcích byl tento svébytný^[zdroj?] styl historiky umění naprosto opomíjen. První – negativní – reakce pocházejí od funkcionalistických historiků umění, kteří tímto směrem pohrdali, obdobně jako kubismem. K určité rehabilitaci docházelo od 50. let. V 90. letech dochází k snaze umístit tento specificky český styl do evropského kontextu art deco.^[zdroj?]

• Pavel Janák – Vila v Hodkovičkách (1921–1922)
• Josef Gočár – Legiobanka (1921–1923)^[1]
• Pavel Janák – Palác Adria (1923–1924)^[1]
• Ladislav Machoň – Vila Josefa a Karla Čapka (1923–1924)
• Alois Dryák – Radiopalác (1922–1925)^[1]
• Jaroslav Vondrák – Vondrákova vila (1929)^[1]

• Pavel Janák, František Kysela – Pardubické krematorium (1921–1923)^[1]
• Josef Gočár – Anglobanka (1924–1925) (dnes budova Komerční banky)
• Ladislav Machoň – Machoňova pasáž (1924–1925)^[1]
• Karel Řepa – Vila Viktora Kříže (1925)

• Josef Gočár – Anglobanka (1923)

• Jaroslav Herink – Bytové domy pro Obecně prospěšné, stavební bytové družstvo v Podmoklech n. L. a okolí (1923–1925) (dnes Lidové bytové družstvo v Děčíně)

• Franz Radetzky – Ruprechtický reprezentativní dům (1929)

• Josef Gočár - UP Závody (1922)

• Dušan Jurkovič – Legiodomy (1923)
• Klement Šilinger – Nájemní dům na Legionářské ulici (1921)

• Klement Šilinger – Anatomický ústav lékařské fakulty Univerzity Komenského (1925)
• František Krupka – Středoškolský internát (1925)

• Obytný dům, náměstí ''Nezávislost'' 17 (1925)

V Jugoslávii byl tento architektonický sloh zastoupen jen velmi zřídka, většinou vlivem importu v zemi působících českých architektů^[2] nebo přejímkami od nich od místních architektů. Setkat se s ním lze u několika staveb např. v dnešní srbské metropoli – v Bělehradě.^[3][4]

Srbské, chorvatské a slovinské architektonické obci byl rondokubismus jako architektonický styl velice cizí. I po první světové válce zde přežívaly ještě předválečné inspirace, především v podobě historizujících stylů a široce rozšířeného akademismu. Stavby, které v té době vznikaly (např. Palác SANU na ulici Knez Mihajlova v centru Bělehradu) odkazují na architekturu ještě konce 19. století.

Zájem o rondokubismus v prostředí nově vzniklého Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, byl iniciován především z hlediska hledání nových dekorativních stylů. Rodící se jugoslávská architektura hledala vlastní identitu a mnohdy se obracela směrem k folklorním motivům.^[5] Vliv rondokubismu se tak prolínal s vlivem několika dalších evropských architektonických škol^[6] a např. v Srbsku s domácím srbsko-byzantským stylem. Čistě nebyl uplatněn na žádné budově, nicméně lze jej vystopovat např. na budově dnešního poštovního muzea v Bělehradě, které bylo dříve budovou ministerstva pošt a kterou projektoval architekt Momir Korunović.^[7] Právě Bělehrad jako hlavní město tehdejší mnohonárodnostní monarchie byl místem, kde probíhal v 20. a 30. letech minulého století velmi čilý stavební ruch a našlo uplatnění velké množství stylů, navíc zde existovala i početná česká komunita (mimo jiné i v oblasti stavitelství a architektury, zastupovali ji např. Jan Dubový nebo Matěj Blecha).

Vystopovat jeho vliv je také možné na továrně Janezovy strojírny v Lublani, resp. na projektu budovy z dubna 1922.^[8]

• Josef Drahoňovský
• Jaroslav Horejc

• Jindřich Halabala
• František Kysela
• Josef Salavec
• Václav Špála

• POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. Praha: Orbis, 1958. 
• LUKEŠ, Zdeněk; PANOCH, Pavel. Století moderní architektury v Pardubickém kraji. [Pardubice]: Helios, 2006. ISBN 80-85211-19-X. 
• LUKEŠ, Zdeněk; PANOCH, Pavel. Ve víru modernosti. [Pardubice]: Helios, 2008. ISBN 80-85211-23-8. 
• LUKEŠ, Zdeněk, et al. Český architektonický kubismus : podivuhodný směr, který se zrodil v Praze. Praha: Galerie Jaroslava Fragnera, 2006. Dostupné online. ISBN 80-239-8368-7. 
• SELLNEROVÁ, Alena; HANZLÍK, Jan; PAVLÍKOVÁ, Marta. Architektura Podmokel 1900 – 1945 : NPÚ, ÚOP v Ústí nad Labem, 2014. ISBN 978-80-85036-55-8

• Obrázky, zvuky či videa k tématu české art deco na Wikimedia Commons
• Články na earch.cz od Pavla Škrance na téma rondokubismus: 1. Pojem „rondokubismus“, 2. Názory funkcionalistů, 3. Poválečná rehabilitace, 4. České art deco, 5. Český kubismus v zahraničí