Ronen Bar

Ronen Bar
(c) Amos Ben Gershom / Government Press Office of Israel, CC BY-SA 3.0 Ronen Bar (říjen 2021)
14. ředitel Šin bet
Úřadující
Ve funkci od: 13. října 2021
Předseda vlády	Naftali Bennett Ja'ir Lapid
Předchůdce	Nadav Argaman
Vojenská služba
Služba	Izrael
Složka	Šin bet
Narození	24. prosince 1965 (59 let) Izrael
Choť	Dafna
Děti	3
Sídlo	Hod ha-Šaron
Alma mater	Telavivská univerzita Harvardova univerzita
Profese	zpravodajský důstojník
Commons	Ronen Bar
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ronen Bar (hebrejsky רונן בר‎; * 24. prosince 1965 Izrael) je ředitelem Šin bet. Ve funkci nahradil svého předchůdce Nadava Argmana, pod nímž od roku 2018 působil jako zástupce ředitele Šin bet. V rámci Šin bet působil na různých pozicích. Operacím, které vedl, a jednotkám, které řídil, byla udělena řada bezpečnostních ocenění.^[1]

Dne 21. března 2025 vláda Benjamina Netanjahua jednomyslně Bara odvolala s účinností nejpozději k 10. dubnu. Stal se tak prvním odvolaným ředitelem Šin Bet v historii.^[2]

V roce 1983 vstoupil do Izraelských obranných sil (IOS) a sloužil jako bojovník a důstojník v Sajeret Matkal.^[3] Mimo jiné se účastnil operace Elem chamudot.^[4] Po propuštění z IOS v roce 1987^[3] si otevřel kavárnu v Tel Avivu a v roce 1993 vstoupil do Šin bet.^[5]

Získal bakalářský titul v oboru politologie a filozofie na Telavivské univerzitě^[6] a magisterský titul v oboru veřejná správa na Harvardově univerzitě (na základě stipendia Wexner Foundation).^[7][8] Hovoří také arabsky.^[9][10]

Svou službu v Šin bet zahájil jako bojovník v operační jednotce a během ní bojoval a velel mnoha operacím v Pásmu Gazy, na Západním břehu Jordánu a v Libanonu.^[5] V roce 1998 vedl operaci, při níž jednotka Jamam zabila v Hebronu bratry Adela a Imáda Awadalláha, vůdce vojenského křídla Hamásu.^[4] V roce 2010 působil jako instruktor na Vysoké škole národní bezpečnosti.^[11]

V roce 2011 byl jmenován vedoucím operačního oddělení Šin bet.^[12] V této funkci působil během operace Pilíř obrany a vedl operaci, při níž byl zabit Ahmad Džabarí, úřadující velitel vojenského křídla Hamásu.^[4] V roce 2014 vedl pátrací operaci po třech unesených chlapcích a poté vypátral jejich vrahy.^[4] Později byl poslán do Mosadu.^[5] V roce 2018 byl jmenován zástupcem ředitele Šin bet Nadava Argamana.^[9][13]

Dne 13. října 2021 nastoupil do funkce ředitele Šin bet.^[14]

V březnu 2022 se musel vypořádat s vlnou terorismu, která zahrnovala kombinovaný útok v Beer Ševě, při němž byli zavražděni čtyři civilisté, střelbu v Chadeře, při níž byli zavražděni dva policisté, a střelbu v Bnej Brak, při níž bylo zavražděno pět Izraelců.

V srpnu 2022 řídil činnost Šin bet v rámci izraelsko-palestinských střetů, včetně cíleného zabití Tajsíra Dzabarího, velitele severní brigády Palestinského islámského džihádu v Pásmu Gazy.

V srpnu 2024 varoval, že židovský terorismus vedený radikálními izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu způsobuje Izraeli „nepopsatelné škody“ a může „vést ke krveprolití“. Bar dále uvedl, že dalším rizikem pro Izrael jsou opakované návštěvy v té době předsedy krajně pravicové koaliční strany Židovská síla a ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira na Chrámové hoře v Jeruzalémě, kde jeho radikální příznivci porušovali zákonem stanovené náboženské status quo.^[15]

Během výkonu funkce ředitele Šin bet provedl v říjnu 2023 Hamás rozsáhlý útok na Izrael, který zahájil válku. Nezabránění útoku se stalo předmětem sporu mezi ním a předsedou vlády Benjaminem Netanjahuem (Likud), přičemž se oba obviňovali, že podcenili zpravodajské informace o možném útoku Hamásu. Bar později v návaznosti na zjištění vlastního vyšetřování zpravodajské služby přijal plnou odpovědnost za selhání Šin bet.^[16] Nicméně uvedl, že Hamás mohl růst i díky politice izraelské vlády. Podporoval také zřízení státní vyšetřovací komise k útoku Hamásu, což vláda odmítala.^[17] Bar byl součástí izraelské vyjednávací delegace v jednáních o příměří ve válce. Veřejně podporoval přijetí rychlého příměří výměnou za propuštění rukojmí, což bylo v rozporu s vyjádřeními vlády. Po dosažení dočasného příměří v lednu 2025 byl Bar z delegace odvolán. Netanjahu ho později v této souvislosti označil za „měkkého“ a „nedostatečně agresivního“.^[18]

V březnu 2025 Netanjahu oznámil, že jeho vláda Bara odvolá pro ztrátu důvěry. Sám Bar však uvedl, že premiér očekával osobní loajalitu, která je nezákonná. Tajná služba se navíc v téže době zabývala možnými vazbami několika Netanjahuových spolupracovníků s Katarem (tzv. katarskou kauzou).^[19] To například opoziční strany označily za skutečný důvod odvolání.^[17] Dne 21. března 2025 vláda jednomyslně Bara odvolala s účinností nejpozději k 10. dubnu. Stal se tak prvním odvolaným ředitelem Šin bet v historii.^[2] Bar obvinění a zdůvodnění uvedená premiérem zpochybnil.^[20] Již po oznámení záměru Barova rychlého odvolání varovala generální prokurátorka Gali Baharav-Miara předsedu vlády, že porušuje zákonný postup odvolání.^[21] Netanjahu toto varování ignoroval. Barovo odvolání bylo v den schválení pozastaveno Nejvyšším soudem, který se jím začal zabývat.^[22][23]

Je ženatý s Dafnou, sestrou podnikatele Šaje Agasiho. Seznámili se v kavárně, kterou vlastnil a kde pracovala jako servírka.^[6] Mají spolu tři děti a žijí v Hod ha-Šaron.^[5] Jeho žena pracovala jako viceprezidentka pro marketing ve společnostech Golan Telecom^[24] a Better Place.^[25]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku רונן בר‎ na hebrejské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ronen Bar na Wikimedia Commons