Ronni Solbertová

Ronni Solbertová
Narození7. září 1925
Washington, D.C.
USAUSA USA
Úmrtí9. června 2022 (ve věku 96 let)
Randolph, Vermont
USAUSA USA
Povolánífotografka
RodičeOscar Nathaniel Solbert
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Romaine Gustave Solbertová (nepřechýleně Solbert; 7. září 1925 Washington, D.C.[1] – 9. června 2022 Randolph) byla americká umělkyně, fotografka a spisovatelka, známá především jako ilustrátorka knih, včetně The Pushcart War a více než tuctu dalších titulů, které napsal její partner Jean Merrill.

Životopis

Solbertová se narodila ve Washingtonu, D.C. a vyrostla v Rochesteru ve státě New York. Její otec byl Oscar Nathaniel Solbert, švédský přistěhovalec, který se stal generálem armády Spojených států, sloužil v první i druhé světové válce a pracoval jako výkonný ředitel společnosti Eastman Kodak, než se stal prvním ředitelem domu George Eastmana Mezinárodní muzeum fotografie a filmu. Během své rané vojenské kariéry se Oscar Solbert setkal a oženil se s Elizabethou Abernatyovou. Jejich dcera dostala jméno „Romaine“ po tetě, ale toto jméno bylo zkráceno na „Ronni“.[2]

Solbertová navštěvovala Vassar College, kterou absolvovala s vyznamenáním v roce 1946, a pokračovala ve studiu na Cranbrook Academy of Art v Michiganu, kde v roce 1948 získala titul MFA.[2][3]

Po absolvování Cranbrooku pracovala Solbertová ve švédském Stockholmu, kde překládala a vysílala pro Mezinárodní červený kříž. Poté učila děti malbu a sochařství na Rochesterské univerzitě. Také studovala a pracovala v Grafické dílně Roberta Blackburna v New Yorku. Pracovala v Indii s podporou Fulbrightova programu.[4] (Merrill byl také Fulbrightův student v Indii.[5]) Solbertová se vrátila do New Yorku, aby se věnovala kariéře v umění a ilustraci. V roce 1959 představilo Muzeum moderního umění autorčiny obrazy na jedné z muzejních výstav „New Talent“.[3]

V New Yorku se Solbertová setkala s Merrillem (který shodou okolností také vyrostl poblíž Rochesteru). Ti dva se stali přáteli a nakonec i partnery. V New Yorku byli oba aktivní v komunitě. V roce 1970 se přestěhovali do Vermontu.[2] Merrill zemřel na rakovinu v roce 2012.[5] Solbertová zemřela v Randolphu ve Vermontu dne 9. června 2022 ve věku 96 let.[6]

Dílo

I když je Solbertová známá především jako ilustrátorka, pracovala také jako spisovatelka, editorka, fotografka a vytvořila celou řadu výtvarných děl. Mezi její publikované práce patří:

Jako ilustrátorka

  • Jean Merrill, Henry, the Hand-Painted Mouse, Coward, 1951.[1]
  • Jean Merrill, The Woover, Coward, 1952.
  • Jean Merrill, Boxes, Coward, 1953.[1]
  • Jean Merrill, The Tree House of Jimmy Domino, Oxford University Press, 1955.[1]
  • Jean Merrill, The Travels of Marco, Knopf, 1956.[1]
  • Henry Chafetz, The Lost Dream, Knopf, 1956.[1]
  • Gwendolyn Brooks, Bronzeville Boys and Girls, Harper, 1957.[1][7]
  • Elizabeth Johnson, The Little Knight, Little, Brown, 1957.[1]
  • Jean Merrill, A Song for Gar, Whittlesey House, 1957.[1]
  • Elizabeth Low, Mouse, Mouse, Go Out of My House, Little, Brown, 1958.
  • Henry Chafetz, The Legend of Befana, Houghton, 1958.[1]
  • Audrey McKim, Andy and the Gopher, Little, Brown, 1959.[1]
  • Aline Harvard, Run Away Home, Lothrop, 1959.
  • Jean Merrill and Eunice Holsaert, Outer Space, Henry Holt, 1959.
  • Kay Boyle, The Youngest Camel, Harper, 1959.[1]
  • Jean Merrill, Blue's Broken Heart, Whittlesey House, 1960.
  • Jean Merrill, Shan's Lucky Knife, W. R. Scott, 1960.[1]
  • Jean Merrill, Emily Emerson's Moon, Little, Brown, 1960.
  • Parvati Thampi, Geeta and the Village School, Doubleday, 1960.[1]
  • Marion Garthwaite, Mario, Doubleday, 1960.
  • Elizabeth Johnson, The Three-in-One-Prince, Little, Brown, 1960.
  • Elizabeth Low, Snug in the Snow, Little, Brown, 1963.
  • Jean Merrill, The Superlative Horse, W. R. Scott, 1963.
  • Jean Merrill, High, Wide and Handsome, W. R. Scott, 1964.[1]
  • Jean Merrill, The Pushcart War, W. R. Scott, 1964.[1]
  • Violet Weingarten, The Nile, Lifeline of Egypt, Garrard, 1964.[1]
  • Adele De Leeuw, Indonesian Legends and Folk Tales, Thomas Nelson, 1964.[1]
  • Henry Chafetz, Thunderbird and Other Stories, Pantheon, 1965.[1]
  • Mary Neville, Woody and Me, Pantheon, 1966.[1]
  • Virginia Haviland, Favorite Fairy Tales Told in Sweden, Little, Brown, 1966.
  • Jean Merrill, The Elephant Who Liked to Smash Small Cars, Pantheon, 1967.
  • Jean Merrill, Red Riding, Pantheon, 1968.
  • Jean Merrill, The Black Sheep, Pantheon, 1969.[1]
  • Kobayashi Issa, A Few Flies and I: Haiku by Issa, Pantheon, 1969 (jako editorka, společně s Merrillem).
  • Jean Merrill, Mary, Come Running, McCall, 1970.
  • Giose Rimanelli and Paul Pinsleur, Pictures Make Poems, Pantheon, 1972.
  • Mary Ann Hoberman, Nuts to You and Nuts to Me, Knopf, 1974.
  • Salley Hovey Wriggins, White Monkey King, Pantheon, 1977.[1]

Jako spisovatelka a ilustrátorka

  • 32 Feet of Insides, Pantheon, 1970.
  • The Song that Sings Itself, Bobbs-Merrill, 1972.

Jako spisovatelka a fotografka

  • I Wrote My Name on the Wall, Brown, 1971.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ronni Solbert na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v Finding Aid for the Ronni Solbert Papers, Collection Identifier CLRC-1861 [online]. Children's Literature Research collections, University of Minnesota Libraries [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c SMITH, Nicola. A Story of Might and Right. Valley News. 11 October 2014. Dostupné online [cit. 24. 2. 2021]. (anglicky) 
  3. ↑ a b Press Release, New Talent XII: Ronnie Solbert [online]. 24 September 1959 [cit. 2021-03-01]. Dostupné online. (anglicky)  (This press release and a catalogue of the exhibition is available from main page for exhibition at https://www.moma.org/calendar/exhibitions/3363.)
  4. ↑ Ronni Solbert [online]. New York Review Books [cit. 2021-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b VITELLO, Paul. Jean Merrill, a Writer of Children's Underdog Tales, Dies at 89. The New York Times. 11 August 2012. Dostupné online [cit. 1. 3. 2021]. (anglicky) 
  6. ↑ Ronnie Solbert obituary [online]. [cit. 2022-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ A new edition of these poems with illustrations by Faith Ringgold rather than Solbert was published in 2007.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Ronni Solbert.jpg
Autor: jessamyn west, Licence: CC BY 2.0
I took this picture just showing her how the camera worked, but I thought it came out really well.