Ropucha krátkonohá

Ropucha krátkonohá
Ropucha krátkonohá
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	obojživelníci (Amphibia)
Řád	žáby (Anura)
Čeleď	ropuchovití (Bufonidae)
Rod	ropucha (Epidalea)
Binomické jméno
Epidalea calamita Laurenti, 1768
Mapa rozšíření ropuchy krátkonohé
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ropucha krátkonohá (Epidalea calamita či Bufo calamita) je druh žáby z čeledi ropuchovití (Bufonidae).

Popis

Ropucha krátkonohá nedorůstá do větší délky než 8 cm. Poznáme ji podle žlutobílého nebo bílého proužku uprostřed hřbetu, zelené duhovky oka a krátkých zadních nohou. Proto neskáče jako jiné žáby, ale pohybuje se rychlým lezením.

Druhové jméno

Komplexní práce kolektivu Frost et al. (2006)^[2] navrhla rozdělení rodu Bufo na rody Epidalea a Pseudepidalea, z čehož druhý jmenovaný po jisté kontroverzi^[3] byl posléze nahrazen již dříve vymezovaným rodovým označením Bufotes. V češtině se sice název všech tří tuzemských ropuch tradičně řazených do rodu Bufo nezměnil, ale část autorů českých publikací začala používat nově vytvořené vědecké názvy.

V běžném odborném či populárně naučném textu se dosud často objevuje rodové jméno Bufo. Staré vědecké názvy rodu Bufo zároveň stále figurují ve vyhláškách Ministerstva životního prostředí, a tak i ve všech pracích, které se opírají o legislativní ochranu.

Z toho vyplývá, že novější Epidalea calamita a dosud rozšířené Bufo calamita jsou synonyma. Ovšem nový rod Epidalea je užší, než býval rod Bufo - je tvořen právě jen ropuchou krátkonohou.

Rozšíření

Je rozšířená od Portugalska a Španělska přes Francii do střední Evropy a jižního Švédska. Na východ výskyt zasahuje až do Pobaltí.

Rozšíření v Česku

ČR leží na východní hranici areálu druhu. Ropucha krátkonohá byla do nedávna známá pouze z Čech, na Moravě a Slezsku byla objevena teprve v roce 2019. Nejvýchodnějšími oblastmi jejího výskytu u nás jsou Osoblažsko a okolí Krnova. Řadí se mezi nejohroženější české žáby.^[4]

Ekologie a biotop

(c) Christian Fischer, CC BY-SA 3.0

Dává přednost lehčím půdám, protože přezimuje zahrabaná ve velké hloubce – až dva metry; i přes den se ráda zahrabává do vlhkého písku, má na zadních chodidlech výraznou lištu. Konečky prstů má tmavé. Černá, šedě skvrnitá vajíčka v dlouhých řadách klade do vysychajících tůní, proto je jejich vývoj velmi rychlý. Sameček tohoto druhu má rezonanční měchýřek a jeho hlas se podobá trylku ropuchy zelené, je však nenápadnější. Ropucha je odolná vůči suchu, proto ji někdy, hlavně v křovinách, zastihneme i přes den. Skoro půl roku tráví v nehybném stavu, zahrabává se na zimovišti už v září či v říjnu a opouští jej v březnu, někdy až v dubnu. Jako všechny ropuchy dospívá až třetím nebo čtvrtým rokem. Živí se malými bezobratlými (hmyzem, pavouky, žížalami).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ropucha krátkonohá na slovenské Wikipedii.

Literatura

• ZWACH, Ivan. Obojživelníci a plazi České republiky. Praha: Grada Publishing, 2009. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ropucha krátkonohá na Wikimedia Commons
• Taxon Epidalea calamita ve Wikidruzích