Rorýs východoasijský

Jak číst taxoboxRorýs východoasijský
alternativní popis obrázku chybí
Rorýs východoasijský
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádsvišťouni (Apodiformes)
Čeleďrorýsovití (Apodidae)
Rodrorýs (Apus)
Binomické jméno
Apus pacificus
(Latham, 1801)
Rozšíření rorýse východoasijského zeleně – hnízdiště žlutě – zimoviště tmavě zeleně – hnízdiště bývalých poddruhů
Rozšíření rorýse východoasijského
zeleně – hnízdiště
žlutě – zimoviště
tmavě zeleně – hnízdiště bývalých poddruhů
Rozšíření rorýse východoasijského
zeleně – hnízdiště
žlutě – zimoviště
tmavě zeleně – hnízdiště bývalých poddruhů
Synonyma
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rorýs východoasijský (Apus pacificus) je středně velký stěhovavý pták z čeledi rorýsovití. Je největším zástupcem rodu Apus. Hnízdí v severní části východní Asie.

Taxonomie

Jsou popsány tři poddruhy:[2]

  • Apus pacificus pacificus (Latham, 1802)
  • Apus pacificus kurodae (Domaniewski, 1933)/Apus pacificus kanoi (Yamashina, 1942)[3] – rorýs východoasijský kanoijský
  • Apus pacificus leuconyx (Blyth, 1845)

Poddruh Apus pacificus leuconyx (Blyth, 1845) je nově řazen do samostatného druhu Apus leuconyx (Blyth, 1845).[4]

Někdy je členěn do pěti poddruhů:[5]

  • Apus pacificus pacificus (Latham, 1801)
  • Apus pacificus kurodae (Domaniewski, 1933)
  • Apus pacificus salimali Lack, 1958
  • Apus pacificus leuconyx (Blyth, 1845)
  • Apus pacificus cooki (Harington, 1913)

Podobně jako A. p. leuconyx je do samostatného druhu řazen i poddruh Apus pacificus cooki,[6] který je vyčleňován jako samostatný druh Apus cooki (Harington, 1913) a podle molekulární fylogenetické analýzy je více příbuzný rorýsi temnému – Apus acuticauda (Jerdon, 1864).[5] Rovněž poddruh Apus pacificus salimali Lack, 1958 je řazen do samostatného druhu Apus salimali Lack, 1958.

Popis

Rorýs východoasijský je největším zástupcem rodu Apus.[7] Je podobný rorýsi obecnému. Je 17–18 cm velký.[7] Oproti rorýsi obecnému má delší křídla, jejich rozpětí je 43–54 cm.[8] Šat je tmavě hnědý se světlou hrdelní skvrnou a bílým kostřcem. Peří na hrudi a břichu má světlé lemy a vytváří dojem „šupinovatosti“. Na rozdíl od podobného rorýse bělokostřecového nemá bílé konce loketních letek a jeho vnější ocasní pera nejsou tolik špičatá. Šat samců a samic je podobný. Samec je o trochu větší. Poddruh rorýs východoasijský kanoijský je tmavší oproti poddruhu A. p. pacificus.

Rozšíření

Rorýs východoasijský je rozšířen ve východní Asii. Jeho hnízdiště je v severní části východní Asie. Apus pacificus pacificus hnízdí v severní části areálu od Sibiře po Kamčatský poloostrov, na jihu až po severní Čínu a severní Japonsko. Velmi vzácně zaletuje do Severní Ameriky, zaznamenán byl v pobřežní části Aljašky.[9]

Rorýsi táhnou do zimovišť v Malajském souostroví a Austrálii.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. ↑ BioLib.cz – Apus pacificus (rorýs východoasijský) - Poddruhy [online]. BioLib.cz [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ https://avibase.bsc-eoc.org/species.jsp?avibaseid=3281D486A8134A21
  4. ↑ https://www.xeno-canto.org/species/Apus-leuconyx
  5. ↑ a b CHANTLER, P. HBW and BirdLife International Illustrated Checklist of the Birds of the World. Volume 1: Non-passerines. Příprava vydání Josep del Hoyo, Nigel J. Collar; ilustrace I. Lewington. 1. vyd. Barcelona: Lynx Edicions & BirdLife International, 2014. ISBN 978-84-96553-94-1. Kapitola Genus Apus, s. 254–255. (anglicky) 
  6. ↑ Chantler 1999, s. 237.
  7. ↑ a b Chantler 1999, s. 235.
  8. ↑ BRAZIL, Mark. Birds of East Asia. London: A & C Black, 2009. ISBN 978-0-7136-7040-0. 
  9. ↑ SIBLEY, David. The North American Bird Guide. 2. vyd. [s.l.]: Bloomsbury, 2014. ISBN 978-1-4729-0927-5. S. 289. 

Literatura

  • CHANTLER, Phil. Swifts: A Guide to the Swifts and Treeswifts of the World. Ilustrace Gerald Driessens. 2. vyd. Sussex: Pica, 1999. 272 s. ISBN 978-187340-383-9. S. 86–87, 235–237. (anglicky) 

Externí odkazy


Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Status iucn3.1 LC cs.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY 2.5
ApusPacificusDistribution.png
Autor: Cactus26, Licence: CC BY-SA 3.0
Distribution of Apus pacificus. Resident range: dark green; summering range: light green; wintering range: yellow. Data Source: Phil Chantler, Gerald Driessens: A Guide to the Swifts and Tree Swifts of the World; Pica Press; Mountfield 2000; ISBN 1-873403-83-6, modified accoridng to http://www.environment.gov.au/cgi-bin/sprat/public/publicspecies.pl?taxon_id=678#illustrations
Pacific Swift.jpg
Autor: Stuart Price from Hakodate, Japan, Licence: CC BY-SA 2.0
Pacific Swift