Rorýs velký

Rorýs velký
Rorýs velký v letu
hlas rorýse velkého
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Podtřída	letci (Neognathae)
Řád	svišťouni (Apodiformes)
Čeleď	rorýsovití (Apodidae)
Rod	rorýs (Tachymarptis)
Binomické jméno
Tachymarptis melba (Linnaeus, 1758)
(c) IUCN Red List of Threatened Species, species assessors and the authors of the spatial data., CC BY-SA 3.0 Rozšíření rorýsa velkého (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště, fialově – zatoulanci (závislost na sezóně nejasná), bledě modře – možná migrace)
Synonyma
Hirundo melba Linnaeus, 1758 Apus melba (Linnaeus, 1758)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rorýs velký (Tachymarptis melba) je velký druh rorýsa, ptáka z řádu svišťounů.

Rorýs velký je 20 až 23 cm velký, rozpětí křídel je od 51 do 58 cm a jeho hmotnost se pohybuje od 76 do 125 g. Je s odstupem největším rorýsem západní palearktické oblasti. Samci jsou v průměru o něco větší než samice (zhruba 2 %); délka křídla švýcarských samců je v průměru 229,5 mm, samic 225,6 mm.^[2]

Celkově je hnědě zbarvený, s nápadně bílým břichem a bílou bradou, oddělenou od břicha hnědým obojkem. Mávání křídel je zřetelně pomalejší než u menších druhů rorýsů, proto může v první chvíli dojít dokonce k záměně za ostříže. Hnízdí v koloniích, většinou na vysokých budovách nebo skalních stěnách.^[3]

Hnízdiště rorýse velkého sahají od severní Afriky a jižní Evropy přes jih střední Evropy a jihozápadní Asii až po střední Asii, Indii a Srí Lanku, navíc hnízdí ve velké části Afriky jižně od Sahary a na Madagaskaru.

Nejsevernější hnízdiště ve střední Evropě se nacházely v roce 1999 ve švýcarské Basileji, francouzských Mylhúzách, německém Waldshutu, Freiburgu a Emmendingenu.^[4] V roce 2021 bylo prokázáno hnízdění ve slovenských Michalovcích.^[5]

Velmi vzácně zaletuje do České republiky, dosud byl zjištěn 14×.^[6] Dne 2. května 2020 byl zaznamenán výskyt rorýse velkého na pražském Proseku.^[7][8]

Je známo 10 poddruhů:^[9]

• T. m. melba (Linnaeus, 1758)^[10] – rorýs velký jihoevropský – Nominotypický poddruh je rozšířen od jižní Evropy přes Turecko po severozápadní Írán.
• T. m. tuneti (Tschusi, 1904)^[11] – rorýs velký severoafrický – Poddruh je rozšířen od Maroka přes Střední východ až do východní a západní části Pákistánu.
• T. m. archeri (Hartert, 1928)^[12] – rorýs velký arabský – Poddruh je rozšířen od severního Somálska, jihozápad Arabského poloostrova do Jordánska a Izraele.
• T. m. maximus (Ogilvie-Grant, 1907)^[13] – Poddruh je rozšířen v pohoří Ruwenzori.
• T. m. africanus (Temminck, 1815)^[14] – Poddruh je rozšířen od Etiopie po Jižní Afriku a jihozápadní Angolu.
• T. m. marjoriae (Bradfield, 1935)^[15] – Poddruh je rozšířen na severu střední Namibie a severozápadu Jižní Afriky.
• T. m. willsi (Hartert, 1896)^[16] – Poddruh je rozšířen na Madagaskaru.
• T. m. nubifugus (Koelz, 1954)^[17] – Poddruh je rozšířen v Himálaji.
• T. m. dorabtatai (Abdulali, 1965)^[18] – Poddruh je rozšířen v západní Indii.
• T. m. bakeri (Hartert, 1928)^[12] – Poddruh je rozšířen na Srí Lance.

• 
  Vejce rorýse velkého
• 

• Lars Svensson, Peter J. Grant, Killian Mullarney, Dan Zetterström: Der neue Kosmos Vogelführer. Kosmos, Stuttgart 1999, ISBN 3-440-07720-9.
• Einhard Bezzel: Kompendium der Vögel Mitteleuropas. Nonpasseriformes - Nichtsingvögel. Aula, Wiesbaden 1985, ISBN 3-89104-424-0.
• Carl von Linné. Systema Naturae per Regna Tria Naturae, Secundum Classes, Ordines, Genera, Species, Cum Characteribus, Differentiis, Synonymis, Locis. 10. vyd. Stockholm: Imprensis Direct Laurentii Salvii, 1758. Dostupné online. 
• Coenraad Jacob Temminck. Manuel d'ornithologie, ou Tableau systematique des oiseaux qui se trouvent en Europe. 1. vyd. Amsterdam, Paris: J.C. Sepp & Fils, G. Dufour, 1815. [online Dostupné online]. 
• Ernst Johann Otto Hartert. A new form of swift from Madagascar. [s.l.]: [s.n.], 1896. Dostupné online. S. 231. 
• Ernst Johann Otto Hartert. A rush through Tunisia, Algeria, and Marocco, and collecting in the Maroccan Atlas, in 1927. [s.l.]: [s.n.], 1928. [online Dostupné online]. S. 337–371. 
• William Robert Ogilvie-Grant. Mr. W. R. Ogilvie-Grant exhibited examples of a new species of Alpine Swift procured by the members of the Ruwenzori Expedition. [s.l.]: [s.n.], 1907. Dostupné online. S. 231. 
• HUDEC, Karel; ŠŤASTNÝ, Karel, a kolektiv. Ptáci. Díl II/2. 2., přepracované a doplněné vyd. Praha: Academia, 2005. (Fauna ČR; sv. 29/2). ISBN 80-200-1114-5. S. 1056–1059. 
• Victor Ritter von Tschusi zu Schmidhoffen. Über palaearktische Formen. (VII.). [s.l.]: [s.n.], 1904. [online (PDF; 1 MB) Dostupné online]. S. 121–124. 
• Walter Norman Koelz. Contributions from the Institute for Regional Exploration. Michigan: Ann Arbor, 1954. 
• Rupert Dudley Bradfield. Description of New Races of Kalahari Birds and Mammals, &c. Benoni: Privatdruck, 1935. 
• Humayun Abdulali. Notes on Indian Birds 3 - The Alpine Swift, Apus melba (Linnaeus), with a description of one new race. In: The Journal of the Bombay Natural History Society. [s.l.]: [s.n.], 1965. S. 153–160.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu rorýs velký na Wikimedia Commons
• Taxon Tachymarptis melba ve Wikidruzích
• Mapa hnízdního rozšíření rorýse velkého v Evropě v letech 2013–2017 a porovnání s 80. lety 20. století na EBBA2.info (anglicky)