Rosenauer (planetka)

Rosenauer
Identifikátory
Typasteroid
Označení(85389) Rosenauer[1]
Předběžné označení1996 QE1[2]
Katalogové číslo85389[3][4]
Objeveno
Datum22. srpna 1996
MístoObservatoř Kleť
ObjevitelMiloš Tichý
Jana Tichá
Jméno poJosef Rosenauer
Elementy dráhy
(Ekvinokcium J2000,0)
Epocha5. května 2025[5]
2 460 800,5 JD
Velká poloosa397 772 480[6] km
2,6589448 au
Výstřednost0,1256519
Perihel347 792 000 km
2,3248432 au
Afel447 753 000 km
2,9930464 au
Perioda (oběžná doba)1 583,6616923 d
(4,3358294 a)
Střední denní pohyb0,2273212°/den
Sklon dráhy 
- k ekliptice3,4837117°
Délka vzestupného uzlu150,1309679°
Argument šířky perihelu183,5374553°
Střední anomálie215,6639918°
Fyzikální charakteristiky
Absolutní hvězdná velikost15.97[5]
16,22±0,55[7]
Rovníkový průměr2.69[8] km
Albedo0.10[8]

(85389) Rosenauer je asteroid hlavního pásu planetek, obíhající Slunce mezi drahami Marsu a Jupiteru, který byl objeven českými astronomy Janou Tichou a Milošem Tichým na hvězdárně Kleť 22. srpna 1996.[9] Centrem pro sledování planetek byl předběžně označen jako 1996 QE1.[2] Je řazen k široké skupině označované jako 9105 MB-middle,[8] s asteroidy spektrálního typu S a C s velkou polosou mezi 2,6 a 2,7 au a průměrným albedem 0,1.[10] Své definitivní pořadové číslo (85389) získal asteroid po výpočtu jeho dráhy 30. srpna 2004,[3] pojmenování po Josefu Rosenauerovi, který na Šumavě vyprojektoval Schwarzenberský plavební kanál spojující povodí Vltavy a Dunaje, bylo poprvé zveřejněno 25. ledna 2005 v Minor Planet Circulars.[1]

Oběžná dráha a fyzické vlastnosti

(85389) Rosenauer je řazen k asteroidům spektrální třídy C,[8] který oběhne Slunce ve vzdálenosti od 2,3248 do 2,9930 au jednou za 1 583,66 dní (více než 4,33 roky). Jeho eliptická oběžná dráha s velkou poloosou 2,6589 au má excentricitu přibližně 0,1256 a inklinaci 3,4837° vůči ekliptice se středním denním pohybem o 0,2273°.[5] Z dosavadních poznatků jsou konkrétnější pouze údaje k absolutní magnitudě asteroidu, pohybující se mezi 15,97[5]
a 16,22 mag.[7]

Pozorování asteroidu

Paralelně s kleťskou observatoří byly pozice asteroidu měřeny v srpnu 1996 i z Evropské jižní observatoře La Silla v Chile. Od té doby byl asteroid pozorován více než 990 krát z 19 pozic, z toho 13 krát z kleťské hvězdárny.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b New Names of Minor Planets: (85389) Rosenauer = 1996 QE1. S. 53472. Minor Planet Circulars [PDF online]. Minor Planet Center, 2005-01-25 [cit. 2025-04-16]. S. 53472. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b 046 Kleť: 1996 QE1. S. 27594. Minor Planet Circulars [PDF online]. Minor Planet Center, 1996-08-28 [cit. 2025-04-16]. S. 27594. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b Summary of New Numberings: (85389) 1996 QE1. S. 52519. Minor Planet Circulars [PDF online]. Minor Planet Center, 2004-08-30 [cit. 2025-04-16]. S. 52519. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ (85389)∗ 1996 QE1. S. 62673–62674. Minor Planet Circulars Orbit Supplement [PDF online]. Minor Planet Center, 2004-08-30 [cit. 2025-04-16]. S. 62673–62674. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c d 85389 Rosenauer (1996 QE1). Small-Body Database Lookup [online]. Jet Propulsion Laboratory [cit. 2025-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Planetka Rosenauer. Astronomia: Astronomický server Fakulty pedagocické ZČU v Plzni [online]. © 2025 Planety sluneční soustavy (Autorský tým) [cit. 2025-04-16]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b VEREŠ, Peter; JEDICKE, Robert; FITZSIMMONS, Alan; DENNEAU, Larry; GRANVIK, Mikael; BOLIN, Bryce; CHASTEL, Serge (et al.). Absolute magnitudes and slope parameters for 250,000 asteroids observed by Pan-STARRS PS1 – Preliminary results. Icarus. 2015-11-15, roč. 261, s. 34–47. doi:10.1016/j.icarus.2015.08.007. Bibcode 2015Icar..261...34V. (anglicky) 
  8. ↑ a b c d (85389) Rosenauer LCDB data. Asteroid Lightcurve Database [online]. © 2021 by Brian D. Warner [cit. 2025-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b (85389) Rosenauer = 1996 QE1. IAU Minor Planet Center [online]. Smithsonian Astrophysical Observatory [cit. 2025-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Asteroid Llightcurve Data Base (LCDB) [PDF online]. Minor Planet Info [cit. 2025-04-16]. S. 14–15. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy