Rosicko-oslavanská uhelná pánev

Rosicko-oslavanská uhelná pánev je ložisko černého uhlí nacházející se v permo-karbonských usazeninách jižní části Boskovické brázdy mezi obcí Zastávka nedaleko Rosic a městem Oslavany.

Historie

K objevu uhlí zde došlo patrně roku 1754. Již roku 1755 pak byla zahájena ražba prvních štol na výchozech uhelných slojí u Oslavan. Těžilo se především v městech Oslavany a Zbýšov, v obcích Babice u Rosic a Zastávka a ve vesnici Padochov. Těžba z ložiska rosicko-oslavanské pánve byla zastavena v roce 1992 v dole Antonín, o rok později ukončila provoz uhelná elektrárna Oslavany.

Díky těžbě uhlí byl v roce 1856 společností Brněnsko-rosická dráha zprovozněna železniční trať Brno – Boží Požehnání (nyní Zastávka), na niž navázal vlečkový systém k jednotlivým dolům. Ve 20. století zde také byly postaveny nákladní lanové dráhy.

Těžba uhlí v regionu významně ovlivnila rozvoj místního průmyslu a dala vzniknout průmyslové obci Zastávce a významnou měrou přispěla k rozvoji okolních obcí i k rozvoji průmyslu v širším okolí.

Těžba uhlí a výnos těžby

Ložisko obsahuje až 3 vrstvené sloje o mocnosti do 6 m. Plocha, kde doházelo k těžbě, zahrnuje 22,5 km², nacházelo se na ní 66 hlavních důlních děl (štol a šachet). Z ložiska bylo vytěženo 64 743 124 tun černého uhlí.^[1]

Významné doly

Foto	Název	Umístění	Zaražení jámy	Ukončení těžby	Uzavření jámy	Hloubka (m)	Poznámky	Zdroje
	Anna	Zbýšov 49°8′55″ s. š., 16°20′50″ v. d.	1800 před 1830	1967 1967	1967 po 1967	&0000000000000195.000000195	obnoven 1830 po předchozí těžbě, těžba probíhala do 1872 těžba obnovena 1944–1967	[2]
	Antonín	Zbýšov 49°9′40″ s. š., 16°21′7″ v. d.	1846	1992 1992	1992 1992	&0000000000000901.000000901		[3]
	Ferdinand	Babice u Rosic 49°10′41″ s. š., 16°21′15″ v. d.	1856	1955 1955	1992 1992	&0000000000000794.000000794	po roce 1955 výdušná jáma	[4]
	Františka	Padochov 49°8′15″ s. š., 16°20′57″ v. d.	1848	1913 1913	1992 1992	&0000000000000861.000000861	běžná těžba ukončena 1913, poté pouze občas mimořádná pro elektrárnu Oslavany po roce 1913 sloužil především jako větrní jáma	[5]
	Herring	Zastávka 49°11′32″ s. š., 16°21′17″ v. d.	1852	1952 1952	?	?	těžba přerušena 1877–1950	[6]
	Jindřich (I)	Zbýšov 49°9′50″ s. š., 16°21′17″ v. d.	1854	1968 před 1970	1972 po 1970	&0000000000000905.000000905	nahrazen jámou Jindřich II	[7]
	Jindřich II	Zbýšov 49°9′50″ s. š., 16°21′17″ v. d.	1964	1991 1991	1992 1992	&0000000000001428.0000001 428	nejhlubší černouhelný důl v Československu	[8]
	Julius	Zastávka 49°11′24″ s. š., 16°21′47″ v. d.	1877	1962 po 1960	1992 1992	&0000000000000790.000000790	pův. Nová, v roce 1889 připojen důl Gegentrumm po roce 1960 využíván jako vtažná jáma	[9]
	Kukla	Oslavany 49°7′36″ s. š., 16°20′34″ v. d.	1861	1973 1973	1986 1986	&0000000000000881.000000881	pův. Nová šachta – větrací, po r. 1947 Václav Nosek těžní věž je od 2009 kulturní památkou, areál dolu využívá zábavní park Permonium	[10][11]
	Simson	Zbýšov 49°9′11″ s. š., 16°20′52″ v. d.	1848	1925 1925	1992 1992	&0000000000000625.000000625	po roce 1942 výdušná jáma těžní věž je od roku 1987 kulturní památkou	[12][13][14]

Odkazy

Reference

Literatura

• PLCHOVÁ, Jarmila. Rosicko-oslavanská uhelná pánev v datech. [s.l.]: Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska, 2002. 238 s. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rosicko-oslavanská uhelná pánev na Wikimedia Commons
• Stručná historie revíru, rosicko-oslavansko.cz
• Poválečná historie Rosických uhelných dolů (část I.), zdarbuh.cz
• STAŇKOVÁ, Hana. Důsledky ukončení hornické činnosti na Rosicko-oslavansku. Olomouc, 2011. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta – Katedra geografie. Vedoucí práce Irena Smolová. Dostupné online.