Ross 248

Ross 248
Astrometrická data
(Ekvinokcium J2000.0)
SouhvězdíAndromeda (Andromeda)
Rektascenze23h 41m 54,989s
Deklinace44°10′40,78″
Paralaxa316,7±0,7 mas
Vzdálenost10,35 ± 0,07 ly
(3,17 ± 0,02 pc)
Barevný index (U-B)1,49
Barevný index (B-V)1,91
Zdánlivá hvězdná velikost12,28
Absolutní hvězdná velikost14,8
Vlastní pohyb v rektascenzi112,692 mas/rok
Vlastní pohyb v deklinaci−1 592,055 mas/rok
Fyzikální charakteristiky
Typ proměnnostieruptivní proměnná typu UV Ceti
Spektrální typM5,5 Ve
Hmotnost0,07 M☉
Poloměr0,17 R☉
Zářivý výkon (V)0,000 1 L☉
Povrchová teplota2000 až 3500 K
Další označení
2MASS2MASS J23415498+4410407
Glieseho katalogGl 905
SynonymaHH And, 2MASS J23415498+4410407, G 171-010, GCTP 5736.00, GJ 905, LHS 549
Databáze
SIMBADdata
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ross 248 (jiný název HH Andromedae) je červený trpaslík v souhvězdí Andromedy. Objevil ho roku 1925 americký astronom Frank Ross. Patří k eruptivním proměnným hvězdám typu UV Ceti. Nachází se přibližně 10,3 světelných let od Slunce. Je devátou nejbližší známou hvězdou a nejbližší hvězdou souhvězdí Andromedy. Přibližně ve směru hvězdy letí sonda Voyager 2, která ji za zhruba 40 tisíc let mine ve vzdálenosti přibližně 1,7 světelného roku.[1]

Hvězda Ross 248 se přibližuje ke sluneční soustavě a podle výpočtů Roberta A. J. Matthewse z roku 1993 vystřídá za 33 000 let (±2300 let) Proximu Centauri na pozici naší nejbližší hvězdy. Proxima Centauri své prvenství ztratí po 65 000 letech. Ross 248 se Slunci nejvíce přiblíží za 36 000 let, kdy se ocitne ve vzdálenosti asi 3 světelných let (0,927 parseku).[2]

Charakteritiska

Hvězdá má přibližně 12 procent hmotnosti Slunce a 16 procent poloměru Slunce, ale pouze 0,2 procenta zářivosti Slunce. Má hvězdnou klasifikaci M6 V,[3] což naznačuje, že jde červeného trpaslíka. Je chromosféricky aktivní hvězdou.[4] Je vysoce pravděpodobné, že existuje dlouhodobý cyklus variability hvězdy s periodou 4,2 roku. Tato variabilita způsobuje, že se hvězda pohybuje ve vizuální magnitudě od 12,23 do 12,34.[5] V roce 1950 se tato hvězda stala první hvězdou s malou odchylkou jasnosti, přisuzovanou skvrnám na její fotosféře, díky její rotaci,[6] je členem třídy hvězd známých jako proměnné hvězdy BY Draconis.[7]

Zkoumání vlastního pohybu hvězdy Ross 248 nenalezlo žádné důkazy o tom, že by existoval hnědý trpaslík nebo hvězdný společník obíhající ve vzdálensoti mezi 100–1400 AU[8] a další neúspěšné průzkumy byly provedeny jak pomocí širokoúhlé planetární kamery Hubbleova vesmírného dalekokoledu,[9] tak pomocí interferometrie v blízké infračervené oblasti.[10] Dlouhodobá pozorování observatoře Sproul neukazují žádné astrometrické poruchy pohybu hvězdy od žádného jejího neviditelného společníka.

Související články

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ross 248 na německé Wikipedii.

  1. ↑ GREEN, Nick. About.com: Ross 248 Information [online]. The New York Times Company [cit. 2010-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-24. (anglicky) 
  2. ↑ The Close Approach of Stars in the Solar Neighborhood [pdf]. [cit. 2009-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ JENKINS, J. S.; RAMSEY, L. W.; JONES, H. R. A. ROTATIONAL VELOCITIES FOR M DWARFS. The Astrophysical Journal. 2009-10-20, roč. 704, čís. 2, s. 975–988. Dostupné online [cit. 2022-05-05]. ISSN 0004-637X. DOI 10.1088/0004-637X/704/2/975. 
  4. ↑ POVEDA, Arcadio; ALLEN, Christine; HERRERA, Miguel Angel. Chromospheric activity, stellar winds and red stragglers.. ui.adsabs.harvard.edu. 1996-12-01, roč. 5, s. 16. Citation Key: 1996RMxAC...5...16P ADS Bibcode: 1996RMxAC...5...16P. Dostupné online [cit. 2022-05-05]. 
  5. ↑ WEIS, Edward W. Long Term Variability in Dwarf M Stars. The Astronomical Journal. 1994-03-01, roč. 107, s. 1135. Citation Key: 1994AJ....107.1135W ADS Bibcode: 1994AJ....107.1135W. Dostupné online [cit. 2022-05-05]. ISSN 0004-6256. DOI 10.1086/116925. 
  6. ↑ LIPPINCOTT, Sarah Lee. Astrometric search for unseen stellar and sub-stellar companions to nearby stars and the possibility of their detection. Space Science Reviews. 1978-07-01, roč. 22, čís. 2, s. 153–189. Dostupné online [cit. 2022-05-05]. ISSN 1572-9672. DOI 10.1007/BF00212072. (anglicky) 
  7. ↑ SAMUS, N. N.; KAZAROVETS, E. V.; DURLEVICH, O. V. VizieR Online Data Catalog: General Catalogue of Variable Stars (Samus+, 2007-2017). VizieR Online Data Catalog. 2009-01-01, s. B/gcvs. Citation Key: 2009yCat....102025S ADS Bibcode: 2009yCat....102025S. Dostupné online [cit. 2022-05-05]. 
  8. ↑ HINZ, Joannah L.; MCCARTHY, JR., Donald W.; SIMONS, Doug A. A Near-Infrared, Wide-Field, Proper-Motion Search for Brown Dwarfs. The Astronomical Journal. 2002-04, roč. 123, čís. 4, s. 2027–2032. Dostupné online [cit. 2022-05-05]. ISSN 0004-6256. DOI 10.1086/339555. (anglicky) 
  9. ↑ SCHROEDER, Daniel J.; GOLIMOWSKI, David A.; BRUKARDT, Ryan A. A Search for Faint Companions to Nearby Stars Using the Wide Field Planetary Camera 2. The Astronomical Journal. 2000-02, roč. 119, čís. 2, s. 906–922. Dostupné online [cit. 2022-05-05]. ISSN 0004-6256. DOI 10.1086/301227. (anglicky) 
  10. ↑ LEINERT, C.; HENRY, T.; GLINDEMANN, A. A search for companions to nearby southern M dwarfs with near-infrared speckle interferometry.. Astronomy and Astrophysics. 1997-09-01, roč. 325, s. 159–166. Citation Key: 1997A&A...325..159L ADS Bibcode: 1997A&A...325..159L. Dostupné online [cit. 2022-05-05]. ISSN 0004-6361. 

Externí odkazy