Rostislav Petera

Rostislav Petera
poslanec České národní rady
Ve funkci:
1970 – 1971
poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1971 – 1971
Ve funkci:
1971 – 1976
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1976 – 1980
ministr bez portfeje České soc. rep.
Ve funkci:
1971 – 1980
5. předseda ČSL
Ve funkci:
1973 – 1980
PředchůdceAntonín Pospíšil
NástupceFrantišek Toman
Stranická příslušnost
ČlenstvíČs. str. lidová
KSČ
Čs. str. lidová

Narození15. září 1909
Královo Pole
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. července 1980 (ve věku 70 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik, spisovatel a novinář
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rostislav Petera (15. září 1909 Královo Pole[1]21. července 1980 Praha[2][3]) byl český a československý politik Československé strany lidové, ústřední tajemník a později předseda ČSL, poslanec České národní rady, Sněmovny národů a Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace. Ministr vlád České socialistické republiky. Stoupenec prokomunistického kurzu v lidové straně.

Biografie

Během únorového převratu v roce 1948 patřil mezi hlavní stoupence prokomunistické politiky v ČSL, tehdy jako vlivný brněnský redaktor deníku Lidová demokracie. Angažovaností ve prospěch KSČ se snažil odčinit svou předchozí loajalitu vůči německému okupačnímu režimu za Protektorátu. V 50. letech působil jako předseda prorežimní katolické akce. V 60. letech 20. století byl ovšem po sporech s předsedou strany Josefem Plojharem odsunut do tiskového oddělení Národní fronty. V této době byl dokonce po jistou dobu evidován jako člen KSČ.[4]

Jeho politická kariéra v lidové straně znovu naplno začala za normalizace roku 1969, kdy ve straně představoval frakci loajální k normalizačnímu kurzu KSČ a Národní fronty. V letech 1968–1969 působil jako šéfredaktor Lidové demokracie.[5] Po listopadovém zasedání Ústředního výboru ČSL v roce 1970 se stal generálním tajemníkem strany namísto reformisticky orientovaného Jana Paulyho. V nové funkci se pak podílel na formulaci politiky ČSL v duchu normalizačního režimu. Součástí této změny kurzu byla i výměna členských legitimací, která analogicky jako v KSČ znamenala čistky reformistických politiků. V roce 1973 poté, co zemřel předseda strany Antonín Pospíšil, se Petera stal předsedou ČSL. Ve funkci ho potvrdil 2. sjezd ČSL v červenci 1977.[6][7][8]

Zastával také vládní posty. V letech 19711980 byl ministrem bez portfeje České socialistické republiky ve druhé vládě Josefa Korčáka a třetí vládě Josefa Korčáka.

Dlouhodobě zasedal i v zákonodárných sborech. Po provedení federalizace Československa usedl do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Mandát nabyl až dodatečně v březnu 1971. Do federálního parlamentu ho nominovala Česká národní rada, kde rovněž zasedal dodatečně (od prosince 1970). Mandát ve FS znovu získal ve volbách v roce 1971 (volební obvod Praha-město).Ve volbách v roce 1976 přešel do Sněmovny lidu (obvod Praha 3) a zasedal zde až do své smrti roku 1980.[9][5][10]

Odkazy

Reference

  1. Matrika 17566, sn. 49 [online]. MZA [cit. 2022-10-24]. Dostupné online. 
  2. Rostislav Petera [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-03]. Dostupné online. 
  3. Záhlaví : Petera, Rostislav, 1909–1980 [online]. katalog.svkul.cz [cit. 2012-04-03]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1286, 1299–1300. 
  5. a b 9. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-03]. Dostupné online. 
  6. kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1299–1300. 
  7. Přehled vedoucích činitelů ČSL [online]. kraj-olomouc.kdu.cz [cit. 2012-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-29. 
  8. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 549, 555. 
  9. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-03]. Dostupné online. 
  10. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“