Rostlinná textilní vlákna
Rostlinná textilní vlákna jsou stěny buněk, které se nacházejí ve stonku nebo v částech listů určitých rostlin.
Buňky sestávají z celulózy, ligninu a dalších látek, jejichž chemické složení a struktura určují charakter vláken, jejich funkčnost a účinnost při použití.
Rozhodující parametry pro technické použití vláken jsou:
- poměr průměru vlákna k tloušťce stěn
- orientace (úhel sklonu) celulózních mikrofibril [1]
Rozdělení vláken podle původu
Podle částí rostliny, ze které pocházejí, se vlákna zpravidla rozdělují: [2]
| Původ vlákna | ze semen | z lýka | z listů | |||
| Hlavní druhy | bavlna kokos kapok | juta len konopí ramie kenaf kopřiva | sisal henequén kaktus | |||
Chemické složení
Chemické složení nejznámějších rostlinných vláken (váhové podíly v %):
| Druh vlákna | Celulóza | Hemi- celulóza | Lignin | Pektin | Vosk | Popel | Tekuté látky | |||||||
| bavlna | 90 | 4 | 0,7 | 4 | 0,6 | 1,4 | 0,7 | |||||||
| juta | 65 | 15 | 10 | 1,5 | 0,5 | 0,4 | 1 | |||||||
| kokos | 40 | 0,2 | 43 | 3 | - | - | 4,5 | |||||||
| len | 70 | 17 | 2,5 | 2 | 1,5 | 1,5 | 6 | |||||||
| konopí | 70 | 16 | 6 | 16 | 0,7 | 1,5 | 1 | |||||||
| sisal | 66 | 12 | 10 | 2 | 1 | 0,3 | 3,5 | |||||||
| ramie | 72 | 14 | 0,7 | 2 | 0,3 | 0,3 | 6 | |||||||
| abaka | 60 | 21 | 10 | 0,6 | 1,4 | - | 1,4 | |||||||
| henequén | 69 | 16 | 10 | 3,5 | 0,5 | - | - | |||||||
| kopřiva | 80 | 10 | 0,5 | 2,5 | 4 | - | - | |||||||
Fyzikální vlastnosti
Fyzikální vlastnosti nejznámějších druhů vláken:
| Druh vlákna | Hustota (g/cm3) | Délka (mm) | Tloušťka (µm) | Pevnost (MPa) | Tažnost (%) | Sklon fibril (úhl.stupeň) | ||||||
| bavlna | 1,53 | 10-60 | 12-40 | 450 | 6-10 | 20-30 | ||||||
| juta | 1,59 | 25-200 | 25-50 | 500 | 1,7 | 7-10 | ||||||
| len | 1,45 | 300-1000 | 19 | 700 | 0,6-1,8 | 5-10 | ||||||
| konopí | 1,48 | 1000-2000 | 25 | 800 | 1,5-3 | 2-6,2 | ||||||
| sisal | 1,2 | 800-1300 | 4-47 | 600 | 3 | 10-25 | ||||||
| ramie | 1,44 | 800-2000 | 5-126 | 800 | 3 | 7,5-12 | ||||||
| kenaf | 1,3 | 750-1800 | 1,9-2,2 | 700 | 3 | - | ||||||
| kokos | 1,3 | 36-330 | 12-24 | 200 | 30 | 30-49 | ||||||
| abaka | 1,45 | 60-2500 | 6-46 | 600 | 4 | - | ||||||
Délka se vztahuje na tzv. technické vlákno (svazek elementárních vláken), tloušťka na jednotlivé elementární vlákno. [1]
Spotřeba rostlinných vláken
V roce 2009 se rostlinná vlákna s více než 30 miliony tun podílela cca 38 % na celosvětové spotřebě textilních vláken
| Druh vlákna | Spotřeba (t x 1000) | Hlavní producenti | ||
| bavlna | 24 570 | Čína, Indie, USA | ||
| juta | 2 850 | Indie, Bangladéš | ||
| kokos | 1 030 | Indie, Vietnam, Srí Lanka | ||
| len | 458 | Čína, EU, Rusko | ||
| kenaf | 390 | Indonésie, Filipíny, Ekvádor | ||
| sisal | 330 | Brazílie, Tanzanie, Čína | ||
| ramie | 280 | Čína | ||
| konopí | 90 | Čína, EU, Kanada | ||
| henequén | 30 | Mexiko. Kuba | ||
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu rostlinná textilní vlákna na Wikimedia Commons
