Rostov na Donu

Rostov na Donu
Ростов-на-Дону
Stéla Město vojenské slávy, Pamětní Komplex padlých válečníků, Budova městské rady, Dům Ivana Zvorykina, Kostel přímluvy, Rostovský zvedací most
Stéla Město vojenské slávy, Pamětní Komplex padlých válečníků, Budova městské rady, Dům Ivana Zvorykina, Kostel přímluvy, Rostovský zvedací most
Rostov na Donu – znak
znak
Rostov na Donu – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška73[1]  m n. m.
Časové pásmoUTC+3[2]
StátRuskoRusko Rusko
Federální okruhJižní
OblastRostovská
Administrativní dělení8 obvodů (rajónů)
Rostov na Donu na mapě
Rostovská oblast na mapě Ruska
Rostov na Donu
Rostov na Donu
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha348,5 km²
Počet obyvatel1 137 704 (2021)[3]
Hustota zalidnění3 079 obyv./km²
Správa
StarostaMichail Černyšjov
Vznik1749
Oficiální webwww.rostov-gorod.ru
Telefonní předvolba+(7)863
PSČ60401
Označení vozidel61, 161
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rostov na Donu (rusky Росто́в-на-Дону; ukrajinsky Росто́в-на-Дону́ – v ukrajinské literatuře též Ростів) je město na jihu evropské části Ruska. Leží na řece Don, 46 km od jejího ústí do Azovského moře a asi 100 km od hranic s Ukrajinou. Je správním střediskem Rostovské oblasti a celého Jižního federálního okruhu. Žije zde přibližně 1,14 milionu[3] obyvatel.

Dějiny

Město bylo založeno v roce 1749 (listinou císařovny Alžběty Petrovny z 15. prosince) a nedlouho po jeho založení zde vznikla i pevnost Demetrius. Pojmenováno bylo po biskupovi svatém Dimitriji Rostovském, pocházejícím z Rostova v Jaroslavské oblasti. Díky vhodné poloze nedaleko moře se malé město kolem své pevnosti postupně rozšiřovalo.

Od roku 1784 byla pevnost Demetrius s okolním sídlištěm spolu s Nachičevanem na Donu, Taganrogem a Azovem součástí Mariupolského ujezdu (okresu) Jekatěrinoslavské gubernie. V roce 1796 se Mariupolská župa stala součástí gubernie Novoruské. V roce 1797 byla provincie opět rozdělena na 12 krajů, včetně samostatného okresu Rostov. V roce 1802 byl okres Rostov znovu součástí Jekatěrinoslavské gubernie.

Název Rostov na Donu ve své dnešní podobě je z roku 1796, kdy tehdejší městys získal práva skutečného města. Až do roku 1917 bylo město právem považováno za obchodní město. Díky velkému dopravnímu ruchu na řece Donu se rozrůstalo tak rychle, že už roku 1928 sem byly přestěhovány úřady regionální správy z Novočerkassku. V letech 191520 se Rostov stal střediskem prorusky smýšlejících („moskvofilních“) Rusínů a Ukrajinců z rakousko-uherské Haliče, kteří sem byli evakuováni před perzekucemi ze strany rakouských úřadů (Haličsko-ruský výbor vedený Volodymyrem Dudykevyčem tu pro ně dokázal zřídit i gymnázium) a mnoho Ukrajinců studujících na univerzitě se rovněž přistěhovalo z Varšavy; fungovala zde velmi silná ukrajinská obec. V letech 191819 byl i proto ukrajinskými nacionalisty Rostov nárokován do rámce nově vzniklé Ukrajinské lidové republiky, nicméně, zůstal v hranicích Ruska. V Rostově převažovalo rusky mluvící obyvatelstvo před ukrajinsky mluvícím v poměru 60:40, na rozdíl od sousedící oblasti Kubáně, která byla silně ukrajinská (Ukrajinci 915 450 lidí, Rusové 498 102 k roku 1926).[4][5]

V rámci boje komunistů proti náboženství, po ruské občanské válce a ustanovení rudé vlády tu byly zbořeny dvě kdysi dominantní katedrályKatedrála sv. Alexandra Něvského a Katedrála sv. Jiří v Nachičevanu.

V době Velké vlastenecké války bylo město dvakrát obsazeno německou armádou. První okupace začala 21. prosince 1941 a trvala pouze sedm dní. Němečtí generálové město považovali za důležitou železniční křižovatku, říční přístav a přístup na Kavkaz. První tanková armáda byla z města vytlačena již 27. prosince, avšak Němci město znovu obsadili 24. července 1942. Druhá okupace trvala až do 14. února 1943. Obnova bombardováním těžce poškozeného města trvala více než deset let.

Přestože na začátku 90. let minulého století po pádu SSSR tu byla bída a kriminalita, situace se dnes lepší. Vznikají nové podniky a jiné se sem usazují z okolních oblastí. Důležitým zaměstnavatelem je firma Rostvertol, vyrábějící vrtulníky. Obrat zahraničního obchodu Rostovské oblasti v roce 2012 činil 10,2 mld. USD (vývoz: 5,31 mld. USD, dovoz: 4,88 mld.).

V brzkých ranních hodinách 24. června 2023 bylo město obsazeno vojáky Wagnerovy skupiny pod vedením Jevgenije Prigožina. Ruský prezident Vladimir Putin to označil za vzpouru.[6][7]

Obyvatelstvo

Milionu obyvatel dosáhl Rostov na konci 80. let 20. století; v současnosti je 10. největším městem Ruska. Většinu obyvatelstva tvoří Rusové, výraznější menšinou (okolo 2 %) jsou Ukrajinci a Arméni.

Rok184018971914193919591970198920002010
Obyvatel12 600119 500172 300502 900600 000757 0001 019 3001 012 7001 089 851

Doprava

V Rostově funguje mezinárodní letiště a mezinárodní říční přístav. Sídlí zde správa Severokavkazské dráhy. Městem prochází dopravní koridor MoskvaVoroněž–Rostov na Donu–Kavkaz. Zároveň zde odbočuje silnice spojující Rostov s Mariupolem a Oděsou a železnice přes Taganrog na Donbas a dále na Ukrajinu.

Tramvajová doprava v Rostově na Donu čítala roku 2007 6 linek; dále zde jezdí 11 linek trolejbusů, 72 linek autobusů a 54 maršrutek. Již několik desetiletí je v plánu výstavba metra, v květnu 2010 počítal plán města s první linkou vedoucí směrem západ – severovýchod, plánované datum uvedení do provozu první etapy metra je v roce 2020.

V dubnu 2021 byl v rostovském přístavu dokončen terminál na překládku až 1 milionu tun obilí ročně. Kapacita terminálu bude postupně navyšována.[8]

Osobnosti města

Partnerská města

Galerie

Panoráma

Panoráma města z levého břehu Donu

Odkazy

Reference

  1. Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010 [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  3. a b Dostupné online. [cit. 2022-09-27]
  4. https://cyberleninka.ru/article/n/de-fakto-gosudarstva-postsovetskogo-prostranstva-vybory-i-demokratizatsiya
  5. http://www.demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_26.php?reg=862
  6. Je to rána do zad, řekl Putin ke vzpouře wagnerovců. Vyzval k tvrdé reakci. Novinky.cz [online]. Borgis, 2023-06-24 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. 
  7. Prigožin se nevzdává. Ke střetu může dojít ve městě Rostov. Seznam Zprávy [online]. 2023-06-24 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online. 
  8. В ростовском порту построили зерновой терминал, способный переваливать до 1 млн т в год. www.korabel.ru [online]. [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Coat of Arms of Rostov-on-Don.svg
Герб Ростова-на-Дону
SFedU.jpg
Autor: Алина Агишева, Licence: CC BY-SA 3.0
Южный Федеральный Университет
Храм Святого Великомученика и целителя Пантелеимона, Ростов-на-Дону.jpg
Autor: Sofiya357, Licence: CC BY-SA 3.0
Храм Святого Великомученика и целителя Пантелеимона
Ростов-на-Дону.jpg
Autor: Irishka1990, Licence: CC BY-SA 3.0
Ростов-на-Дону
Rostov on Don panorama.jpg
Rostov-on-Don, Russia,
Outline Map of Rostov Oblast.svg
Позиционная карта Ростовской области
Равноугольная проекция, растяжение — 150 %. Координаты краёв:
  • север — 50.5° С
  • юг — 45.5° С
  • восток — 44.5° В
  • запад — 38.0° В
Map of Russia - Rostov Oblast (2008-03).svg
Autor: Marmelad, Licence: CC BY-SA 2.5
Autogenerated image to indicate Russian subjects as of 2008-03. Subject as indicated by filename.