Rothmayerova vila
Rothmayerova vila | |
---|---|
Rothmayerova vila po rekonstrukci (2014) | |
Základní informace | |
Sloh | klasicizující moderna |
Architekt | Otto Rothmayer |
Výstavba | 1928–1929 |
Stavebník | Otto Rothmayer |
Další majitelé | Galerie hlavního města Prahy |
Současný majitel | Muzeum hlavního města Prahy |
Poloha | |
Adresa | Praha 6-Břevnov, Česko |
Ulice | U páté baterie |
Souřadnice | 50°5′30″ s. š., 14°21′50,25″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 104019 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rothmayerova vila (U páté baterie 50/896, Praha 6 – Břevnov) je vlastní vila architekta Otto Rothmayera (1892–1966) a jeho ženy, textilní výtvarnice Boženy Rothmayerové, rozené Hornekové (1899–1984). Byla postavena podle plánů architekta Otto Rothmayera v letech 1928–1929 ve stylu klasicizující moderny. Vila se zahradou a bazénem je zapsána v seznamu kulturních památek ČR a od 3. srpna 2010 chráněna jako nemovitá památka.[1] Je uvedena v katalogu moderní architektury mezinárodní organizace Iconic Houses, která sdružuje mimořádná díla světových architektů, architektonicky významné domy, domy umělců a ateliéry z 20. století přístupné veřejnosti jako domovní muzea.[2][3] Vila se zahradou byla zrestaurována do stavu, který odpovídá situaci z přelomu padesátých a šedesátých let 20. století, a řadí se k důležitým památkám české meziválečné architektury.
Historie a popis stavby
Architekt Otto Rothmayer byl žákem slovinského architekta Josipa Plečnika a v návrhu jeho vlastní vily je tak patrná inspirace středomořskou tradicí, vychází z návrhu Plečnilovy lublaňské vily Stadion. Architekt navrhl nejen dům včetně interiérů, ale také zahradu, její oplocení i venkovní nábytek.
Dvoupatrová stavba kombinuje jednoduché prvky kvádru a válce, ve kterém je umístěno točité schodiště. Vrcholem schodiště je malá obdélníková místnost, která sloužila jako zimní zahrada i jako vstup na plochou terasu. Interiéry nebyly rozlehlé, ale byl v nich kladen důraz na řemeslné zpracování dřevěného vnitřního vybavení včetně detailů.
Významným prvkem je napojení domu na verandu a zahradu s bazénem, na jejímž ztvárnění se podílela i manželka architekta, výtvarnice a propagátorka moderního životního stylu, Božena Rothmayerová.[4]
Vila sloužila k častým návštěvám rodinných přátel, mezi než patřili fotograf Josef Sudek, sochaři Bedřich Stefan a Hana Wichterlová a sklář René Roubíček, jehož vázy jsou vystaveny na zahradě.[5]
Rothmayerova rodina bydlela ve vile do roku 2008, dům nebyl nikdy vyvlastněn a díky tomu v něm došlo jen k minimálním stavebním zásahům a zachovalo se mnoho původních prvků. V roce 2008 architektův syn Jan Rothmayer vilu prodal městu Praze pod podmínkou celkové rekonstrukce a zpřístupnění veřejnosti.[6]
Rekonstrukce
Cílem tři roky trvající rekonstrukce vily bylo odstranění nepůvodních stavebních úprav a také stavebních poruch, týkajících se hlavně zatékání terasou a vlhkosti zdiva v podzemním podlaží, obnovení poškozených omítek a výměna základních rozvodů (vody, kanalizace, vytápění, silnoproudu a slaboproudu). Byly také zrestaurovány původní dřevěné a kovové prvky v interiéru a exteriéru. Zároveň byla provedena revitalizace zahrady se zachováním původních artefaktů.[7] Finanční náklady na rekonstrukci a restaurátorské práce si vyžádaly 23 milionů korun.
Rothmayerova vila a fotografie
Cennou fotodokumentaci zahrady pořídil fotograf a přítel rodiny Josef Sudek, který ji pak publikoval pod názvem Kouzelná zahrádka.
Před rekonstrukcí vily umožnil vlastník skupině autorů (Karel Kuklík, Jaroslav Beneš, Richard Homola, Tomáš Rasl a Tomáš Balej) fotografovat v prostředí vily. Výsledkem této aktivity byla výstava Rothmayerka v Malé galerii České spořitelny v Kladně (382. výstava v této galerii, 7. prosince 2011 – 3. ledna 2012).[8]
Současné využití
Po rekonstrukci vila získala podobu z přelomu padesátých a šedesátých let 20. století a byla vybavena autentickými předměty, které se zde původně nacházely.[9] Vila slouží jako tzv. domovní muzeum se stálou expozicí „Příběh jednoho domu a jedné rodiny“ připomínající osobitý styl architektonického díla Otto Rothmayera i jeho učitele Josipa Plečnika. Na základě rezervace jsou veřejnosti umožněny prohlídky s lektorským výkladem, spojené s prohlídkami poblíž stojící Müllerovy vily.[10]
Zajímavý je také jasan ztepilý, který roste na zahradě za domem. Za významný strom byl vyhlášen roku 2019. Jako již vzrostlý strom ho Otto Rothmayer zasadil v roce 1930.
Galerie
- Původní skleník na střešní terase
- Bazén v zahradě
- Autorem zahradního nábytku je Otto Rothmayer
- Zhrada se skleněnými vázami René Roubíčka
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-10-19]. Identifikátor záznamu 104019 : vila architekta Otto Rothmayera. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Iconic Houses. Národní památkový ústav. Projekty. [cit. 2023-12-05]. Dostupné online
- ↑ Villa Rothmayer. Iconic Houses. [cit. 2023-12-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rothmayerova vila – novinka na mapě pražských památek[nedostupný zdroj]
- ↑ Objekty Muzea Prahy. www.muzeumprahy.cz [online]. [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Rothmayerova vila ve Střešovicích se otevře veřejnosti. Bude z ní domovní muzeum - Metro.cz. iDNES.cz [online]. 2014-04-19 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Rothmayerova vila (rekonstrukce, SURPMO a.s.). www.surpmo.cz [online]. [cit. 2015-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ HANKE, Jiří. Malá galerie v České spořitelně v Kladně 1977-2017. Praha: KANT, 2016. 85 s. ISBN 978-80-7437-209-4. S. 68, 70.
- ↑ Rekonstrukce. www.muzeumprahy.cz [online]. [cit. 2024-08-21]. Dostupné online.
- ↑ Rothmayerova vila je otevřena veřejnosti. Naše Praha 6. Říjen 2015, čís. 17, s. 4.
Literatura
- VEVERKA, Přemysl a kol. Slavné pražské vily. Praha: Foibos, 2004. 188 s. ISBN 80-7037-128-5.
- SUDEK, Josef. Cykly fotografií 3. Kouzelná zahrádka. Vzpomínky. Příprava vydání Zdeněk Kirschner. 1. vyd. Praha: UPM, 1984. Katalog výstavy na zámku Kozel. 16 fotografií.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rothmayerova vila na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky – Muzeum hl. m. Prahy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Meloun1212, Licence: CC0
Autorem zahradního nábytku je Otto Rothmayer
Autor: Meloun1212, Licence: CC0
Bazén v zahradě Rothmayerovy vily v Praze
Autor: Sefjo, Licence: CC BY-SA 3.0
Vila architekta Otto Rothmayera, U Páté baterie 896/50, Praha-Břevnov.
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Rothmayerova vila v noci.
Autor: Meloun1212, Licence: CC0
Zahradu zdobí skleněné vázy René Roubíčka