Rotterdam Open
Rotterdam Open | |
---|---|
ABN AMRO Open | |
logo ročníku 2014 | |
Ahoy Rotterdam | |
Založeno | 1972 |
Odehráno | ABN AMRO Open 2024 |
Místo | Rotterdam, Nizozemsko |
Dějiště | Rotterdam Ahoy |
Souřadnice | 51°52′59″ s. š., 4°29′24″ v. d. |
Povrch | koberec / hala (1972–1999) tvrdý – Proflex / hala (2000–) |
Soutěže | 32 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra (4 kval.) |
Dotace | 2 290 720 EUR |
Prize money | 2 134 985 EUR |
Období | únor a březen |
Ředitel | Richard Krajicek |
ATP Tour | |
1990–1997 | World Series |
1998 | International Series |
1999–2008 | Series Gold |
2009– | ATP Tour 500 |
www Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rotterdam Open, oficiálně ABN AMRO Open,[1] je profesionální tenisový turnaj mužů v nizozemském Rotterdamu. Založen byl v roce 1972. Probíhá v únorovém termínu ve víceúčelové hale Rotterdam Ahoy na krytých dvorcích s tvrdým povrchem. V rámci okruhu ATP Tour představuje úvodní turnaj sezóny v kategorii ATP Tour 500. Do soutěže dvouhry nastupuje třicet dva hráčů a čtyřhry se účastní šestnáct párů. Titulárním partnerem je nizozemský bankovní dům ABN AMRO.[1]
Historie
Rotterdam Indoors 1972 vyhrál Američan Arthur Ashe. Následující sezónu se turnaj nekonal. Oficiálně premiérový ročník 1974 ve spolupráci s bankou ABN ovládl Nizozemec Tom Okker.[2] Původně se událost řadila do okruhu WCT (World Championship Tennis), poté byla částí okruhu Grand Prix a od roku 1990 jej organizuje ATP Tour.[2]
V roce 1984 došlo k přerušení finálového utkání dvouhry mezi Čechem Ivanem Lendlem a americkým tenistou Jimmy Connorsem za stavu 6–0 a 1–0. Důvodem bylo ohlášení bombové hrozby. Lendl následně nebyl ochoten zápas dohrát.[3]
Od roku 2004 je ředitelem turnaje nizozemský wimbledonský vítěz Richard Krajicek. V roce 2013 navštívil rotterdamskou událost rekordní počet 116 354 diváků.[2]
Nejvyšší počet tří singlových titulů získal Arthur Ashe (1972, 1975–1976). Spolu se Stefanem Edbergem (1986–1987), Nicolasem Escudém (2001–2002) a Robinem Söderlingem (2010–2011) drží také rekord dvou triumfů v řadě. Rekordní počet čtyř deblových trofejí vyhráli Anders Järryd (1987, 1991, 1993, 1995) a Nenad Zimonjić (2009–2010, 2012–2013).
Zařazení na okruzích
- 1972–1977: okruh WCT
- 1978–1989: okruh Grand Prix
- od 1990: ATP Tour
- 1990–1999: kategorie ATP World Series
- 2000–2008: kategorie ATP International Series Gold
- 2009–2018: kategorie ATP World Tour 500
- od 2019: kategorie ATP Tour 500
Vývoj názvu
- 1972: Rotterdam Indoors
- 1974–1990: ABN World Tennis Tournament, titulární partner banka ABN[1]
- 1991–2022: ABN AMRO World Tennis Tournament, titulární partner banka ABN AMRO po sloučení ABN a AMRO v roce 1991[1]
- od 2023: ABN AMRO Open, titulární partner banka ABN AMRO
Přehled finále
Dvouhra
Čtyřhra
Rok | vítězové | finalisté | výsledek |
---|---|---|---|
1972 | Roy Emerson John Newcombe | Arthur Ashe Robert Lutz | 6–2, 6–3 |
1973 | turnaj se nekonal | ||
1974 | Bob Hewitt Frew McMillan | Pierre Barthès Ilie Năstase | 3–6, 6–4, 6–3 |
1975 | Bob Hewitt (2) Frew McMillan (2) | José Higueras Balázs Taróczy | 6–2, 6–2 |
1976 | Rod Laver Frew McMillan (3) | Arthur Ashe Tom Okker | 6–1, 6–7(4–7), 7–6(7–5) |
1977 | Wojciech Fibak Tom Okker | Vidžaj Amritraž Dick Stockton | 6–4, 6–4 |
1978 | Fred McNair Raúl Ramírez | Robert Lutz Stan Smith | 6–2, 6–3 |
1979 | Peter Fleming John McEnroe | Heinz Günthardt Bernard Mitton | 6–4, 6–4 |
1980 | Vidžaj Amritraž Stan Smith | Bill Scanlon Brian Teacher | 6–4, 6–3 |
1981 | Fritz Buehning Ferdi Taygan | Gene Mayer Sandy Mayer | 7–6, 1–6, 6–4 |
1982 | Mark Edmondson Sherwood Stewart | Fritz Buehning Kevin Curren | 7–5, 6–2 |
1983 | Fritz Buehning (2) Tom Gullikson | Peter Fleming Pavel Složil | 7–6, 4–6, 7–6 |
1984 | Kevin Curren Wojciech Fibak (2) | Fritz Buehning Ferdi Taygan | 6–4, 6–4 |
1985 | Tomáš Šmíd Pavel Složil | Vitas Gerulaitis Paul McNamee | 6–4, 6–4 |
1986 | Stefan Edberg Slobodan Živojinović | Wojciech Fibak Matt Mitchell | 2–6, 6–3, 6–2 |
1987 | Stefan Edberg (2) Anders Järryd | Chip Hooper Mike Leach | 3–6, 6–3, 6–4 |
1988 | Patrik Kühnen Tore Meinecke | Magnus Gustafsson Diego Nargiso | 7–6, 7–6 |
1989 | Miloslav Mečíř Milan Šrejber | Jan Gunnarsson Magnus Gustafsson | 7–6, 6–0 |
1990 | Leonardo Lavalle Jorge Lozano | Diego Nargiso Nicolás Pereira | 6–3, 7–6 |
1991 | Patrick Galbraith Anders Järryd (2) | Steve DeVries David Macpherson | 7–6, 6–2 |
1992 | Marc-Kevin Goellner David Prinosil | Paul Haarhuis Mark Koevermans | 6–2, 6–7, 7–6 |
1993 | Henrik Holm Anders Järryd (3) | David Adams Andrej Olchovskij | 6–4, 7–6 |
1994 | Jeremy Bates Jonas Björkman | Jacco Eltingh Paul Haarhuis | 6–4, 6–1 |
1995 | Martin Damm Anders Järryd (4) | Tomás Carbonell Francisco Roig | 6–3, 6–2 |
1996 | David Adams Marius Barnard | Hendrik Jan Davids Cyril Suk | 6–3, 5–7, 7–6 |
1997 | Jacco Eltingh Paul Haarhuis | Libor Pimek Byron Talbot | 7–6(7–5), 6–4 |
1998 | Jacco Eltingh (2) Paul Haarhuis (2) | Neil Broad Piet Norval | 7–6, 6–3 |
1999 | David Adams (2) John-Laffnie de Jager | Neil Broad Peter Tramacchi | 6–7(5–7), 6–3, 6–4 |
2000 | David Adams (3) John-Laffnie de Jager (2) | Tim Henman Jevgenij Kafelnikov | 5–7, 6–2, 6–3 |
2001 | Jonas Björkman (2) Roger Federer | Petr Pála Pavel Vízner | 6–3, 6–0 |
2002 | Roger Federer (2) Max Mirnyj | Mark Knowles Daniel Nestor | 4–6, 6–3, [10–4] |
2003 | Wayne Arthurs Paul Hanley | Roger Federer Max Mirnyj | 7–6(7–4), 6–2 |
2004 | Paul Hanley (2) Radek Štěpánek | Jonatan Erlich Andy Ram | 5–7, 7–6(7–5), 7–5 |
2005 | Jonatan Erlich Andy Ram | Cyril Suk Pavel Vízner | 6–4, 4–6, 6–3 |
2006 | Paul Hanley (3) Kevin Ullyett | Jonatan Erlich Andy Ram | 7–6(7–4), 7–6(7–2) |
2007 | Martin Damm (2) Leander Paes | Andrei Pavel Alexander Waske | 6–3, 6–7(5–7), [10–7] |
2008 | Tomáš Berdych Dmitrij Tursunov | Philipp Kohlschreiber Michail Južnyj | 7–5, 3–6, [10–7] |
2009 | Daniel Nestor Nenad Zimonjić | Lukáš Dlouhý Leander Paes | 6–2, 7–5 |
2010 | Daniel Nestor (2) Nenad Zimonjić (2) | Simon Aspelin Paul Hanley | 6–4, 4–6, [10–7] |
2011 | Jürgen Melzer Philipp Petzschner | Michaël Llodra Nenad Zimonjić | 6–4, 3–6, [10–5] |
2012 | Michaël Llodra Nenad Zimonjić (3) | Robert Lindstedt Horia Tecău | 4–6, 7–5, [16–14] |
2013 | Robert Lindstedt Nenad Zimonjić (4) | Thiemo de Bakker Jesse Huta Galung | 5–7, 6–3, [10–8] |
2014 | Michaël Llodra (2) Nicolas Mahut | Jean-Julien Rojer Horia Tecău | 6–2, 7–6(7–4) |
2015 | Jean-Julien Rojer Horia Tecău | Jamie Murray John Peers | 3–6, 6–3, [10–8] |
2016 | Nicolas Mahut (2) Vasek Pospisil | Philipp Petzschner Alexander Peya | 7–6(7–2), 6–4 |
2017 | Ivan Dodig Marcel Granollers | Wesley Koolhof Matwé Middelkoop | 7–6(7–5), 6–3 |
2018 | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut (3) | Oliver Marach Mate Pavić | 2–6, 6–2, [10–7] |
2019 | Jérémy Chardy Henri Kontinen | Jean-Julien Rojer Horia Tecău | 7–6(7–5), 7–6(7–4) |
2020 | Pierre-Hugues Herbert (2) Nicolas Mahut (4) | Henri Kontinen Jan-Lennard Struff | 7–6(7–5), 4–6, [10–7] |
2021 | Nikola Mektić Mate Pavić | Kevin Krawietz Horia Tecău | 7–6(9–7), 6–2 |
2022 | Robin Haase Matwé Middelkoop | Lloyd Harris Tim Pütz | 4–6, 7–6(7–5), [10–5] |
2023 | Ivan Dodig (2) Austin Krajicek | Rohan Bopanna Matthew Ebden | 7–6(7–5), 2–6, [12–10] |
2024 | Wesley Koolhof Nikola Mektić | Robin Haase Botic van de Zandschulp | 6–3, 7–5 |
Galerie
- Björn Borg, 1979
- John McEnroe, 1979
- Jimmy Connors, 1981
- Ivan Lendl, 1984
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rotterdam Open na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d ABN AMRO World Tennis Tournament becomes ABN AMRO Open. ABN AMRO [online]. 2022-06-24 [cit. 2023-02-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c 50th ABN AMRO Open - History. www.abnamro-open.nl [online]. [cit. 2023-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-07. (anglicky)
- ↑ Bomb Scare Ends Rotterdam Final. The New York Times [online]. 1984-03-19 [cit. 2023-02-22]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rotterdam Open na Wikimedia Commons
- Rotterdam Open – oficiální stránky (nizozemsky), (anglicky)
- Rotterdam Open na ATP Tour (anglicky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Finská vlajka
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Autor: photograph by Rob C. Croes; crop by User:WolfRayet, Licence: CC BY-SA 3.0
American tennis player John McEnroe at the 1979 ABN Tennis Tournament in Rotterdam
Logo des 41. ABN AMRO World Tennis Tournament 2014
Autor: Roman Boed, Licence: CC BY 2.0
At the Rotterdam 2014 tennis tournament final against Marin Cilic.
Autor: Rob Croes for Anefo, Licence: CC0
Collectie / Archief : Fotocollectie Anefo
Reportage / Serie : [ onbekend ]
Beschrijving : ABN-tennistoernooi in Ahoy te Rotterdam, Ramirez in aktie
Datum : 17 maart 1981
Locatie : Rotterdam, Zuid-Holland
Trefwoorden : TENNIS
Persoonsnaam : Ramirez
Instellingsnaam : Ahoy
Fotograaf : Croes, Rob C. / Anefo
Auteursrechthebbende : Nationaal Archief
Materiaalsoort : Negatief (zwart/wit)
Nummer archiefinventaris : bekijk toegang 2.24.01.05
Autor: Anefo / Croes, R.C., Licence: CC BY-SA 3.0 nl
Československý tenista Ivan Lendl ve finále ABN Tennis Tournament 1984 v Rotterdamu, které nebylo dohráno pro bombovou hrozbu.
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Autor: Rob Croes / Anefo, Licence: CC BY-SA 3.0 nl
Collectie / Archief : Fotocollectie Anefo
Reportage / Serie : Finale van het internationale proftenniscircuit in de Ahoy te Rotterdam
Beschrijving : Winnaar Bjorn Borg in actie
Datum : 7 oktober 1979
Locatie : Rotterdam, Zuid-Holland
Trefwoorden : sport, tennis
Persoonsnaam : Borg, Björn
Instellingsnaam : Ahoy
Fotograaf : Croes, Rob C. / Anefo
Auteursrechthebbende : Nationaal Archief
Materiaalsoort : Negatief (zwart/wit)
Nummer archiefinventaris : bekijk toegang 2.24.01.05