Rotunda svatého Pankráce
| Rotunda svatého Pankráce | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
kostel | |
| Základní informace | |
| Sloh | románský |
| Výstavba | před 1140 |
| Poloha | |
| Adresa | Na Pankráci 1719, Praha-Nusle,  Česko |
| Souřadnice | 50°3′28,28″ s. š., 14°25′52,39″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rotunda svatého Pankráce je zaniklá rotunda, která se nacházela na místě kostela svatého Pankráce v Nuslích. Její dochované základové zdivo bylo odkryto při archeologickém výzkumu kostela v letech 1969–1970 vyvolaném stavbou metra C.[1]
Historie
Rotunda byla zmíněna v potvrzovací listině krále Přemysla Otakara I. z roku 1205 určené Ostrovskému klášteru: „Rytíř jménem Asinus (…) dal nějaký kostel (…) na místě které se nazývá Krušina klášteru sv. Křtitele na Ostrově“.[1] Toto darování se uskutečnilo mezi roky 1140–1148.[2]
Ve 14. století nahradil rotundu podélný gotický kostel, pobořený v roce 1648, aby nemohl sloužit Švédům při obléhání Prahy. Na gotické zdivo později navázala barokní stavba kostela, dokončená v roce 1724 zároveň se samostatně stojící zvonicí.[1]
Popis
Rotunda, původně plochostropá, byla zaklenuta žebrovou křížovou klenbou a pravděpodobně k ní byla přistavěna věž.[1] Z rotundy se dochovala podstatná část základového zdiva lodi a východní apsidy, z apsidy navíc zbytek nadzemního zdiva. Tato nadzemní část dokládá výstavbu klasickou románskou technikou - vyzdění líce je z opukových kvádříků, základové zdivo z křemence a břidlice.[2] Vnitřní průměr lodi je přibližně 7 metrů a síla základového zdiva téměř 1 metr. K vnitřnímu líci základů lodi byly přizděny čtvercové základy tří pilířů, čtvrtý pilíř byl zničen při gotické přestavbě.[2]
K původnímu gotickému kostelu se přicházelo od severu, kde byl pravděpodobně také vchod do zaniklé rotundy. Při archeologickém průzkumu se v těchto místech našly základy přístavků nepravidelného tvaru. Věž je patrná na Sadelerově prospektu z roku 1606.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Kostel sv. Pankráce. Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., Michal Tryml, 18.5.2017. [cit. 2023-01-04] Dostupné online.
- ↑ a b c d Ivana Boháčová, Jaroslav Podliska a kol.: Průvodce pražskou archeologií. Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. Praha 2017. Kapitola: Vyšehrad a okolí. 58. Kostel sv. Pankráce. Michal Tryml. S. 256-257. [cit. 2023-01-04].
Literatura
- BOHÁČOVÁ, Ivana, PODLISKA, Jaroslav a kol.: Průvodce pražskou archeologií. Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i. ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, zastoupený územním odborným pracovištěm v Praze, Praha 2017. 336 str.; ISBN 9788087365977 (ARÚ Praha), ISBN 9788074800917 (NPÚ). Kapitola: Vyšehrad a okolí. 58. Kostel sv. Pankráce. Michal Tryml. S. 256–257.
Související články
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Výřez z tzv. Sadelerova prospektu, který zobrazuje Vyšehrad a jeho okolí.