Rouchovany

Rouchovany
Rouchovany od západu
Znak obce RouchovanyVlajka obce Rouchovany
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHrotovice
Obec s rozšířenou působnostíTřebíč
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°4′13″ s. š., 16°6′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 185 (2024)[1]
Rozloha24,77 km²[2]
Nadmořská výška360 m n. m.
PSČ675 57
Počet domů448 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduRouchovany 35
675 57 Rouchovany
obec@rouchovany.cz
StarostaIng. Vladimír Černý
Oficiální web: www.rouchovany.cz
Rouchovany
Další údaje
Kód obce591629
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Upomínka na 25leté jubileum dobrovolného sboru hasičského v ROUCHOVANECH. Autorem cínové medaile (30 mm, 10,42 g) z roku 1907 je Václav Karel Šmakal
Sokolský prapor z roku 1948
kapela Sokola Rouchovany, XI. slet Praha 1948
Odznak k otevření sokolovny
Hody 2017: dvanáct párů stárků se stárkovéma, soubor Rouchováček a kapela Túfaranka ze Šakvic
Pobožně obcuj, bedlivě pracuj, bratrstvo miluj, v Pánu se raduj![4]
Historický znak Rouchovan. Král Matyáš Korvín jej městečku udělil privilegiem ze 4. října 1486 vydaným ve Vyškově

Obec Rouchovany (Ruchov, Rohowan, Rochowann, Rouchovany, Ruchowan) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.

Obcí prochází silnice druhé třídy II/396, obcí také prochází cyklistická trasa 401. Na části katastru obce stojí Jaderná elektrárna Dukovany. Obcí protéká řeka Rouchovanka.[5] V blízkém okolí se nachází archeologická lokalita Mstěnice nebo hrady Rabštejn, Templštejn, Holoubek.

Sousedními obcemi sídla jsou Horní Kounice, Rešice, Tavíkovice, Dukovany, Hrotovice, Litovany, Slavětice a Přešovice.

Název

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Rúchované – "lidé z Rúchova nebo Rúchovic". Jednalo se tedy o přesídlence z jiné osady toho jména (jejím pozůstatkem zřejmě je samota Rouchovice u nedalekých Litovan). Jméno Rúchov/Rúchovice bylo odvozeno patrně od osobního jména Rúch, domácké podoby jména Rudolf, případně (v případě Rúchovic) od osobního jména Rúcho totožného s obecným rúcho – "roucho". Místní jméno znamenalo buď "Rúchův majetek" (Rúchov) nebo "Rúchovi lidé" (Rúchovice, ve starším tvaru Rúchovici).[6]

Historie

4000 let př. n. l. se na dvou lokalitách v katastru obce usídlil lid s moravskou malovanou keramikou.[7] V pozdější době, vzniká v místě dnešních Rouchovan vymýcením lesa osada podkovovité podoby. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1243, kdy jsou zmíněny jako ves Ruchowan, která patřila mezi zeměpanská sídla. V době panování Jana Jindřicha Lucemburského byly zadlužené Rouchovany prodány Bohušovi ze Steřice, roku 1343 pak Karel IV. pomohl Smilovi z Lichtenburka a majetek Rouchovan tak připadl právě Smilovi, po jeho smrti pak připadly zpět Janovi Jindřichovi Lucemburskému, který je pak odkázal roku 1366 synovi Prokopovi Lucemburskému. Prokop pak daroval vesnici a hrad Rabštejn Hynkovi z Kunštátu.[5]

V roce 1353 byly Rouchovany již městečkem a roku 1369 získali občané městečka mílové právo a možnost odkazovat majetek závětí. V době válek mezi Matyášem Korvínem a Jiřím z Poděbrad byly okolní vesnice pobořeny a Rouchovany také značně poničeny a poklesly na dědinu, Matyáš Korvín zabavil Rouchovany majiteli Janu z Pernštejna a daroval je Jindřichovi z Lipé. Ten byl majitelem i blízkých Ivančic nebo Moravského Krumlova a tak se staly Rouchovany součástí ivančického panství.[5]

Po jeho smrti pak Ivančice připadly Pertoldovi IV., ten však roku 1476 zastavil část majetků včetně Rouchovan Vilémovi z Pernštejna, ten se stal také poručníkem Pertoldova syna Jindřicha z Lipé. Ten se v dospělosti oženil s dcerou Viléma z Pernštejna a získal tak zpět zastavené rodinné statky včetně Rouchovan. V roce 1486 pak byly opět Rouchovany povýšeny na městečko, v tu dobu také jim byl udělen znak, který si nechaly roku 1497 potvrdit od Rudolfa II. V roce 1513 zemřel Jindřich z Lipé a majitelem Rouchovan se stal Jan z Lipé, pánům z Lipé Rouchovany patřily až do doby pobělohorské, kdy Pertoldovi VI. byly zabaveny majetky a on zemřel ve vězení. V roce 1622 pak získal od krále Ferdinanda II. krumlovské panství s Rouchovany Gundakar z Lichtenštejna, Lichtenštejnové byli majiteli panství až do roku 1848.[5]

Roku 1604 byla v Rouchovanech postavena budova radnice. V roce 1629 vyhořel kostel Nanebevzetí Panny Marie, ten pak byl v roce 1853 přebudován do nynější podoby, roku 1629 pak byl také od kostela přemístěn hřbitov na místo za vesnicí. Během třicetileté války byly Rouchovany poničeny a obec se velmi zadlužila, při vpádu švédských vojsk do Rouchovan uteklo mnoho obyvatel do okolních lesů. Roku 1805 vtrhli do vesnice francouzští vojáci a následně neopatrným chování vznikl velký požár, který poničil velkou část Rouchovan. Po roce 1850 v obci byly založeny peněžní ústavy, sbor hasičů (1892[8]) nebo pošta, roku 1895 byla postavena nová školní budova.[5]

Roku 1906 byl do obce zaveden telegraf a roku 1910 telefonní přípojka.[8] V roce 1914 byla vesnice elektrifikována, roku 1924 byla postavena měšťanská škola, roku 1928 sokolovna, roku 1931 odborná škola hospodářská a v roce 1938 mlékárna.[5] Během druhé světové války byly roku 1941 odvlečeni čtyři občané Rouchovan, vrátili se během války zpět. Byly rekvírovány zvony kostela a na konci války byla vesnice bombardována a při tom zemřelo 6 lidí.[8]

Po skončení druhé světové války bylo postaveno roku 1951 koupaliště a rozveden vodovod, mezi lety 1955 a 1962 byl postaven nový sportovní stadion. V roce 1959 byla postavena nová hasičská zbrojnice, v roce 1982 pak bylo vybudováno obchodní středisko a roku 1984 mateřská škola. Po roce 1990 byla dobudována kanalizace a provedena plynofikace obce.[5]

Do roku 1849 patřily Rouchovany do krumlovského panství, od roku 1850 patřily do okresu Moravský Krumlov, pak v letech 1942 – 1945 do okresu Moravské Budějovice, pak opět do okresu Moravský Krumlov a od roku 1960 jsou součástí okresu Třebíč.[9] V roce 1852 se součástí obce staly i vesnice Přešovice, Heřmanice a Šemíkovice.[5] Roku 1976 se pak sloučily vesnice Rouchovany a Heřmanice, roku 1980 se sloučily Rouchovany a Přešovice.[5]

Spolky

Literátské bratrstvo

V roce 2013 byla objevena na rouchovanské faře zakládací listina literátského bratrstva z 27. února 1613 psaná na pergamenu. Byla uložena v okresním archivu v Třebíči a je součástí archivu městečka Rouchovany.[10]

Dobrovolný sbor hasičský

Sbor založil roku 1882 c.k. poštmistr a starosta obce Jan Kment s nadučitelem Václavem Všetečkou,[11] SDH Rouchovany[12] vlastní dvouproudní stříkačku z roku 1897.

Myslivecký spolek Rouchovany

V roce 2017 měl 19 členů, 1 adepta a 3 čestné členy. Výkon práva myslivosti provádí v pronajaté honitbě o výměře 1576 hektarů.[13]

Moravský rybářský svaz, pobočný spolek Rouchovany

Obhospodařuje rybářské revíry Rokytná 3[14] a Rokytná 3A.[15]

Sokolská jednota, župa plukovníka Švece[16]

Roku 1891 chodili členové na cvičení do Skryjí, kde se cvičilo na pile L. Rosenbauma, v Rouchovanech se cvičilo ve stodole pana Štěpánka (dům č. 13 proti škole). Roku 1892 byl jednotě darován prapor, roku 1928 z darů občanů byla postavena budova sokolovny.[17]

Divadelní a loutkový soubor

V roce 1896 byla založena Svatojosefská jednota, divadlo se hrálo v radnici. Roku 1918 byl založen divadelní soubor Sokola, o prázdninách 1918 účinkoval i osmnáctiletý Vítězslav Nezval[18] jako Vojnar ve Vojnarce.[19] Roku 1924 bylo založeno loutkové divadlo Sokola, loutky pořízeny od firmy Petrus[20] z Třebíče. Roku 1928 byla postavena sokolovna, v jejímž suterénu se dodnes hraje loutkové divadlo. Rouchovanští loutkaři každý rok přes zimu nacvičí a na jaře odehrají novou hru pro děti. V roce 2017 to byla pohádka Jak Kašpárek přechytračil draka.

Divadlo se hrálo v Rouchovanech i za války, pochopitelně pod hlavičkou MNS. V roce 1941 sehráli rouchovanští ochotníci hru Příklady táhnou[21] od Jana Snížka, v roce 1942 hru Pasekáři,[22] kterou napsal spisovatel František Sokol-Tůma.

Na divadelní hry spolku Aktivní matky navázal Rouchovanský ochotnický spolek RUM (Rouchovanští umělci), který měl v srpnu 2016 premiéru hrou Nájemníci pana Swana.

Oddíl kopané

V roce 1932 byl založen oddíl kopané v Rouchovanech, v roce 1950 byl připojen do spolku Sokol Rouchovany. V roce 1962 byl postaven stadion u sokolovny. V roce 1984 se fotbalisté spojily s fotbalovým týmem z Fuchshainu a roku 1985 byla zastřešena tribuna stadionu. V roce 1998 oficiálně vznikl klub 1. SK Rouchovany a v roce 2002 bylo zatravněno hřiště.[23]

Hudební skupiny

Historie dechové hudby v Rouchovanech začíná v době první republiky. Po druhé světové válce se z Rumunska vrátil do rodné vesnice Karel Nebert a převzal vedení rouchovanské kapely. Na posledním všesokolském sletu v roce 1948 měla kapela 49 členů. Současný kapelník dechové hudby Rouchovanky, Stanislav Slatinský, kapelu převzal v r. 2001 s pěti muzikanty.[24]

V roce 1967 založil učitel František Sobotka skupinu Star. V roce 1969 se začíná formovat po boku skupiny Star nová kapela Orfeus, v které se za padesát let existence vystřídalo na hráčských a pěveckých postech 51 muzikantů.[25]

Další kapely z Rouchovan jsou hard rocková skupina Cayman[26] nebo heavy metalová skupina Vanderoy.[27]

Svatováclavské hody

Hody jsou všeobecně vnímány jako oslava sklizně a úrody. První hody na svátek sv. Václava (28. září) se konaly v Rouchovanech už v roce 1930. Domluvily se na tom spolky TJ Sokol a M.J.R.D.[28] Řízením hodů byl pověřen Vratislav Bělík, který další rok navrhl a obstaral čtyři ženské kroje, vesty pro stárky byly zakoupeny až v roce 1933. Tyto první kroje byly pořízeny a zaplaceny republikánským dorostem. V roce 1947 zavádělo 8 krojovaných plus chasa, dnes pravidelně zavádí 12 krojovaných párů.

"Róchovské hode" byly v roce 2021 zapsány na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina.[29][30]

Výstavy a výroční trhy

V 19. století se v Rouchovanech vyrábělo hrnčířské nádobí, které se vozilo až do Vídně na trhy. Výrobce se nazýval místním nářečím toufarník.[31][32]

V roce 1900 se konala v Rouchovanech krajinská hospodářsko-průmyslová výstava v budově obecní školy a různých budovách a pozemcích obecních. Výroční trhy se konaly v Rouchovanech čtyřikrát do roka, první den byl vždy trh na dobytek, druhý den na zboží. V roce 1936 byly trhy 7.–8. dubna, 16.–17. června, 1.–2. září, 22.–23. prosince.

  • 9. září v neděli – výstavu zahájil starosta Jan Kočí, odpoledne slavnost obžínková, večer věneček s hudbou pana Černého.
  • 10. září – výstava dobytka a zvířectva (45 vystavovatelů), plodiny (6 vystavovatelů), stroje hospodářské (28 vystavovatelů), živnostníci (30 vystavovatelů)
  • 11. září – závody v orání, odpoledne koncert
  • 12. září – hromadné návštěvy spolků, odpoledne přednášky
  • 13. září – hromadné návštěvy školních dětí, odpoledne rozdílení odměn

Současnost

V obci stojí škola T. G. Masaryka, jejíž budovu prezident první Československé republiky navštívil.[33][34] V roce 2017 byl v Rouchovanech otevřen zimní stadion s rolbovanou lední plochou.[35] Obec provozuje veřejné tábořiště u přírodního rybníka Stejskal.[36]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Rouchovan[37]
Rok1869188018901900191019211930195019611970198019912001
Počet obyvatel1393137613531473145415471573130313531252120110981101

K 31. prosinci 2017 žilo v Rouchovanech 1106 obyvatel a v Šemikovicích 70 obyvatel. Dle sčítání lidu ze dne 31. prosince 1900 bylo v Rouchovanech 101 koní, 438 kusů hovězího dobytka a 251 prasat.[38]

  • Medaile z výstavy roku 1900 (sign.: Šmakal 1900, Ag 47mm, 33g)
    Medaile z výstavy roku 1900 (sign.: Šmakal 1900, Ag 47mm, 33g)
  • Řemesla provozovaná v Rouchovanech v roce 1939[39][40]
    Řemesla provozovaná v Rouchovanech v roce 1939[39][40]
  • Sokolský prapor z roku 1948
    Sokolský prapor z roku 1948

Politika

Volby do místního zastupitelstva

V obecních volbách, které se konaly 27. září 1931, nekandidovala žádná levicová strana (sociální demokraté, komunisté) ale ani fašisté. Nejvíce hlasů obdrželi republikáni 344, živnostníci 63, lidovci 73, národní socialisté 69.[41]

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Rouchovany
2006[42]2010[43]2013[44]2017[45]2021[46]
1.ČSSD (37.91 %)ČSSD (27.19 %)ČSSD (45.05 %)ANO (25.96 %)ANO (30.2 %)
2.ODS (28.59 %)ODS (16.81 %)ANO 2011 (13.37 %)ČSSD (23.8 %)SPOLU (21.14 %)
3.KSČM (13.27 %)VV (13.3 %)KSČM (11.19 %)SPD (12.74 %)SPD (12.4 %)
účast70.79 % (635 z 897)73.33 % (690 z 941)72.26 % (693 z 959)68.16 % (653 z 958)67.63 % (633 z 936)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Rouchovany
2008[47]2012[48]2016[49]2020[50]
1.ČSSD (47.58 %)ČSSD (25.06 %)ČSSD (42.81 %)ANO (21.91 %)
2.ODS (23.06 %)KSČM (21.44 %)ANO 2011 (11.6 %)ČSSD (18.35 %)
3.KDU-ČSL (10.06 %)ODS (15.66 %)KDU-ČSL (10.49 %)Piráti (14.24 %)
účast52.47 % (478 z 911)48.25 % (466 z 972)38.09 % (366 z 961)38.70 % (368 z 951)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (184 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (139 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (98 hlasů). Volební účast byla 70.01 %, tj. 663 ze 947 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (428 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (211 hlasů). Volební účast byla 68.19 %, tj. 643 ze 943 oprávněných voličů.[51]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (290 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (147 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (63 hlasů). Volební účast byla 67.79 %, tj. 642 ze 947 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (416 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (268 hlasů). Volební účast byla 72.18 %, tj. 685 ze 949 oprávněných voličů.[52]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (274 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (189 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (104 hlasů). Volební účast byla 75.24 %, tj. 699 ze 929 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (363 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (325 hlasů). Volební účast byla 74.70 %, tj. 694 ze 929 oprávněných voličů.[53]

Mlýny

K Rouchovanům patří pět mlýnů[5] na potoku Rouchovanka, jejich názvy jsou:

  • Pachrův mlýn[54], roku 1910 se nazýval Roháčův[55]
  • Urbánkův mlýn[56], roku 1910 se nazýval Pelebaumův[55]
  • Soukupův mlýn[57], roku 1910 se nazýval Zárubský nebo Zárubův[55]
  • Texlův mlýn[58], roku 1910 se nazýval Loupalův[55]
  • Šabatův mlýn[59], roku 1910 se nazýval Piruchtův[55]

Části obce

Farnost Rouchovany

Římskokatolická farnost Rouchovany se nachází v brněnské diecézi, v třebíčském děkanství. Do farnosti patří 3 obce:

a také dvůr Boříkovice a statek Nové Dvory. Do roku 1975 do farnosti patřily i 3 zaniklé vsi:[60]

Pamětihodnosti

Galerie

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie
    Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Obecní věž
    Obecní věž
  • Socha sv. Jana Nepomuckého
    Socha sv. Jana Nepomuckého
  • Boží muka
    Boží muka
  • Sokolovna
    Sokolovna

Významné osobnosti

  • Bohumil Baloun (1908–?), voják
  • Vratislav Bělík (1900–1988), spisovatel
  • Anna Cydrichová (1903–1994), spisovatelka
  • Antonín Foretník (1900–1942), elektromontér a odbojář
  • Jitka Hromádková (1924–1962), lékařka
  • Jan Illek (1912–?), řezník a pilot
  • Richard Knoll (1893–1973), kynolog
  • Amálie Kutinová (1898–1965), spisovatelka
  • Oldřich Mikula (1908–1978), voják
  • Karel Nebert (1890–1978), skladatel
  • Jan Novák (1925–1980), básník
  • Vítězslav Nezval (1900–1958), básník
  • Rudolf Pavlíček (1873-1944), ředitel školy a kronikář
  • František Rosenbaum (1827–1905), podnikatel a politik, zemský poslanec
  • František Vocelka (1819–1869), skladatel
  • František Všetečka (1871–1948), duchovní

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Stanovy Sv. Josefské Jednoty v Rouchovanech online
  5. ↑ a b c d e f g h i j HRUBEŠOVÁ, Nikola. Historie Rouchovan a jejich mlýnů. Osudy mlynářských rodin na nich usazených.. Brno, 2013 [cit. 2022-01-29]. 91 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 12–22. Dostupné online.
  6. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 381, 382.
  7. ↑ HOLUB, Martin; KAISER, Ladislav; KOČÁR, Petr, Romana Kočárová, Milan Vokáč, Jitka Knotková. Nové sídliště lidu kultury s vypíchanou keramikou v Rouchovanech na Třebíčsku. Archeologie Západních Čech. 2013, sv. 6, čís. 6, s. 7–15. Dostupné online [cit. 2015-12-28]. ISSN 1804-2953. 
  8. ↑ a b c Historie [online]. Rouchovany: Obec Rouchovany [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 262. 
  10. ↑ Na faře v Rouchovanech objevena unikátní literátská listina. Aktivní zóna [online]. ČEZ, 2013-05-30 [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  11. ↑ KRŠKA, Titus. Hasičská kronika. Holešov: Ústřední jednota hasičská Markrabství moravského, 1898. 628 s. Dostupné online. S. 499. 
  12. ↑ SDH Rouchovany. www.facebook.com [online]. [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  13. ↑ NOVÁK, Jaroslav. Myslivecký spolek Rouchovany. Zpravodaj obce. 2017, roč. 2017, čís. 1, s. 4. Dostupné online. 
  14. ↑ Rokytná 3 [online]. Moravský rybářský svaz [cit. 2022-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-11-27. 
  15. ↑ Rokytná 3A [online]. Moravský rybářský svaz [cit. 2022-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-11-27. 
  16. ↑ Župa plukovníka Švece Dostupné online
  17. ↑ Sokolovna Rouchovany Dostupné online
  18. ↑ NEZVAL, Vítězslav. Z mého života. Praha: Československý spisovatel, 1959. 245 s. 
  19. ↑ Sokol Rouchovany [online]. NIPOS, Databáze českého amatérského divadla [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  20. ↑ Řezbář Alois Petrus [online]. Svitavy: Městské muzeum a galerie ve Svitavách [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  21. ↑ Sportovní den v Rouchovanech, Moravská orlice 27.7.1941
  22. ↑ Divadelní ochotníci na Hrotovsku, Moravská orlice ze 17.2.1943
  23. ↑ ŠŤASTNÝ, Jiří. Historie klubu 1932 až po současnost [online]. Rouchovany: 1. SK Rouchovany, 2007-09-10 [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  24. ↑ O kapele [online]. Rouchovany: Rouchovanka [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  25. ↑ VOBORNÝ, František. Kapela Star – Orfeus oslavila 50 let. Zpravodaj obce. 2017, roč. 2017, čís. 1, s. 45–47. Dostupné online. 
  26. ↑ Cayman [online]. Bandzone.cz [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  27. ↑ Vanderoy [online]. Bandzone.cz [cit. 2022-01-29]. Dostupné online. 
  28. ↑ M.J.R.D. zkr. místní jednota republikánského dorostu
  29. ↑ Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina Dostupné online
  30. ↑ KRČMÁŘ, Milan. Prestižní záležitost. Rouchovanské hody jsou na seznamu nemateriálních statků. Třebíčský deník. 2022-01-12. Dostupné online [cit. 2022-05-02]. 
  31. ↑ VRATISLAV BĚLÍK - Hrnčíř Jan Štoček z Rouchovan NÁRODOPISNÉ AKTUALITY VII 1970
  32. ↑ Regionální muzeum v Litomyšli: výrobna keramiky Rouchovany
  33. ↑ Dr.J.Všetečka: Vzpomínky, T. G. Masarykovi k šedesátým narozeninám, Praha 1910, str. 238
  34. ↑ Sborník oceněných literárních prací a studentů III. a IV. ročníku soutěže TGM – život, dílo a odkaz pro současnost str.23-40, vydalo nakladatelství Paris ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2014, ISBN 978-80-87173-28-2
  35. ↑ ČERNÝ, Kamil. S rybníkem se to nedá srovnávat, říká rolbař. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-21 [cit. 2017-01-22]. Dostupné online. 
  36. ↑ Veřejné koupaliště Rouchovany Dostupné online Archivováno 11. 9. 2022 na Wayback Machine.
  37. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591. 
  38. ↑ Lexikon obcí pro království a země na říšské radě zastoupené, Vídeň 1906, str. 109
  39. ↑ Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, Praha 1939, str. 1815 Dostupné online
  40. ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, Praha 1927, str. 1801 Dostupné online
  41. ↑ Večer lidový deník z 29.09.1931
  42. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  43. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  44. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  45. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  46. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  47. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  48. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  49. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  50. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  51. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  52. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online. 
  53. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  54. ↑ Pachrův mlýn na vodnimlyny.cz
  55. ↑ a b c d e Catalogus cleri dioeceseos Brunensis, 1910, str.237-238
  56. ↑ Urbánkův mlýn na vodnimlyny.cz
  57. ↑ Soukupův mlýn na vodnimlyny.cz
  58. ↑ Texlův mlýn na vodnimlyny.cz
  59. ↑ Šabatův mlýn na vodnimlyny.cz
  60. ↑ CICVÁREK, Jiří. Zrušené obce při výstavbě jaderné elektrárny: Dukovany [online]. Obec Dukovany, 2006-04-09 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  61. ↑ ČEZ. První výročí posvěcení Rouchovanské madony | Aktivní zóna [online]. Aktivní zóna, 2012-08-15 [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-13. 
  62. ↑ Ústřední seznam kulturních památek Dostupné online
  63. ↑ Rouchovany, kostel Nanebevzetí Panny Marie [online]. Noc kostelů [cit. 2015-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-19. 
  64. ↑ Ústřední seznam kulturních památek Dostupné online
  65. ↑ Nemovité kulturní památky jižní Moravy, Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2000 str. 94 [online]. Muzejní a vlastivědná společnost [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  66. ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek Dostupné online
  67. ↑ Ústřední seznam kulturních památek Dostupné online
  68. ↑ Rudolf Pavlíček: Věž Rouchovanská, Podyjí, ročník 1, 1923-24, s.9 Dostupné online
  69. ↑ seznam padlých na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa
  70. ↑ Pomník korupce Dostupné online

Literatura

  • Vratislav Bělík, Kostel panny Marie v Rouchovanech, Nákladem vlastním 1939 Dostupné online
  • Bohumil Samek a Kaliopi Chamonikola, Rouchovanská madona a její chrám, Obecní úřad v Rouchovanech 2011, ISBN 978-80-260-0234-5
  • Karel Nebert, Tři skladby pro housle a klavír, 2016
  • kol. autorů, Rouchovany historie slovem a obrazem, F.R.Z. agency 2013, ISBN 978-80-87332-56-6
  • kol. autorů, Róchovsky hode slovem i obrazem, F.R.Z. agency 2014, ISBN 978-80-87332-78-8

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Rouchovany-25-let-hasicskeho-sboru-1907.jpg
Autor: Šmakal, Václav Karel (1863 - 1941), Licence: CC0
Upomínka na 25ti leté jubileum dobrovolného sboru hasičského v ROUCHOVANECH

Cínová medaile 30 mm, 10,42 g

autor medaile je Šmakal, Václav Karel (1863 - 1941)
Municipal tower in Rouchovany, Třebíč District.JPG
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Obecní věž v Rouchovanech, okr. Třebíč.
Rub medaile Rouchovany 1900.jpg
Autor: sign.: Šmakal, Licence: CC BY-SA 4.0
Krajinská hospodářsko průmysl. výstava 1900 sign.: Šmakal Ag 47mm, 33g
Sokolovna Rouchovany 1928.jpg
Autor: Lubomir.ludvik, Licence: CC BY-SA 4.0
odznak k otevření sokolovny v Rouchovanech 1928
Sokolská kapela 1948.jpg
Autor: Lubomir.ludvik, Licence: CC BY-SA 4.0
kapela Sokola Rouchovany, XI. slet Praha 1948
Sv. Josefská Jednota v Rouchovanech.jpg
Autor: Lubomir.ludvik, Licence: CC BY-SA 4.0
Legitimace Sv. Josefské Jednoty v Rouchovanech
Rouchovany - boží muka.jpg
Autor: Koutne1, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Rouchovany CoA.png
Znak obce Rouchovany, okres Třebíč.
Overview of church of the Assumption in Rouchovany, Třebíč District.JPG
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Celkový pohled na kostel Nanebevzetí Panny Marie v Rouchovanech, okr. Třebíč.
Živnosti v Rouchovanech v roce 1939.png
Živnosti v Rouchovanech v roce 1939
Overview of Sokol building in Rouchovany, Třebíč District.JPG
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Celkový pohled na budovu Sokola v Rouchovanech, okr. Třebíč.
Sokolský prapor Rouchovany lic.jpg
Autor: Lubomir.ludvik, Licence: CC BY-SA 4.0
Sokolský prapor Rouchovany z roku 1948
Hody 2017s.jpg
Autor: Lubomir.ludvik, Licence: CC BY-SA 4.0
Róchovské hody 2017
Rouchovany.jpg
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Obec Rouchovany. Pohled k východu
Flag of Rouchovany.jpg
Vlajka obce Rouchovany, okres Třebíč
Rouchovany CoA historic.jpg
Znak obce Rouchovany, okres Třebíč. Král Matyáš uděluje městečku Rouchovany znak privilegiem ze 4. října 1486 vydaným ve Vyškově.
Sokolský prapor Rouchovany rub.jpg
Autor: Lubomir.ludvik, Licence: CC BY-SA 4.0
Sokolský prapor Rouchovany z roku 1948