Roudnice nad Labem (nádraží)

Roudnice nad Labem
Výpravní budova nádraží v Roudnici nad Labem
Stát	Česko Česko
Kraj	Ústecký
Město	Roudnice nad Labem
Souřadnice	50°25′35,4″ s. š., 14°15′49,68″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Roudnice nad Labem
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Kód stanice	542571[1]
Tratě	Praha–Děčín, Roudnice nad Labem – Zlonice
Nadmořská výška	160 m n. m.
V provozu od	1. června 1850
Zabezpečovací zařízení	elektronické stavědlo ESA 11[1]
Dopravní koleje	6 + 1 kusá[1]
Nástupiště (nástupní hrany)	4 (5)[1]
Prodej jízdenek
Návazná doprava	Městská hromadná doprava v prostoru před nádražní budovou
Služby ve stanici
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roudnice nad Labem je železniční stanice ve stejnojmenném městě v okrese Litoměřice ve Ústeckém kraji přímo při břehu řeky Labe u městského mostu. Leží na dvoukolejné elektrizované trati 090 Praha–Děčín (3 kV ss) a jednokolejné neelektrizované trati Roudnice nad Labem – Zlonice. Dále se ve městě nacházejí železniční zastávky Roudnice nad Labem město, Roudnice nad Labem-Bezděkov a Roudnice nad Labem-Hracholusky.

Stanice byla vybudována jakožto součást trati společnosti Severní státní dráha (NStB) spojující Prahu a Drážďany, podle univerzalizované podoby stanic celé železniční stavby. Nádraží mělo původně vzniknout v poli u vsi Bezděkov (později součást Roudnice) na východní straně od pozdější polohy, ale kvůli levnějším pozemkům bylo rozhodnuto o výstavbě blíže k centru města.

Železnice zde lemuje levý polabský břeh, stavba si tedy vyžádala demolice starých budov v této lokalitě. Zbořena byla například stará synagoga (nahrazena v letech 1852–1853 novou synagogou) a další objekty místního židovského ghetta, rybářské domky, části městských hradeb nebo gotický kostel Sv. Václava (Panny Marie Loretánské) vystavěný z vůle pražského biskupa Jana IV. z Dražic. 1. června 1850 byl s roudnickým nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Prahy do Lovosic, odkud roku 1851 mohly vlaky pokračovat do Podmokel (Děčína) a na hranici se Saskem.^[2] Roku 1854 byla NStB privatisována a provozovatelem trati se stala Rakouská společnost státní dráhy (StEG).^[3]

V roce 1895 byla dle návrhu v Roudnici přechodně sídlícího architekta Aloise Otokara Samohrda ke stanici přistavěna čekárna III. třídy, kryté nástupiště a jedna dopravní kolej. 23. října 1900 otevřela společnost Místní dráha Roudnice – Hospozín železniční spojení své trati z nově postavené stanice Roudnice nad Labem-Bezděkov s Hospozínem (nádraží v Kmetiněvsi), 2. listopadu byla trať zaústěna do kolejiště staršího roudnického nádraží. Úsek byl později prodloužen několikakilometrovou spojkou až do Zlonic. Po zestátnění StEG roku 1908 pak stanici obsluhovaly Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy, místní dráha byla zestátněna až roku 1925.^[3]

Z důvodu nutnosti zvýšení přepravní kapacity stanice proběhla z rozhodnutí Ministerstva železnic v letech 1929–1932 kompletní přestavba areálu roudnické stanice. Kolejiště bylo přestavěno a rozšířeno, nákladové nádraží bylo přesunuto do stanice Roudnice nad Labem-Bezděkov. Namísto staré nádražní budovy zde vznikla nová vícepatrová výpravní funkcionalistická budova podle návrhu architekta Vojtěcha Krcha a také věžová vodárna. Během hloubení základů byly odhaleny původní dlažby a celé zdi náležející k východnímu křídlu knížecího pivovaru, klenutá chodba, kterou vedlo potrubí čerpající říční vodu do pivovaru, a žlab pro odvod splašků.

Elektrický provoz ve stanici byl zahájen 1. ledna 1980.^[4]

Stanicí prochází První železniční koridor, leží na trase 4. Panevropského železničního koridoru. Nachází se zde tři krytá bezbariérová nástupiště, ke kterým se přichází podchodem.^[5]

Stanice je vybavena od roku 2022 hlasovým systém INISS, který nahradil systém HIS od firmy MikroVOX, který ve stanici fungoval od roku 1917 v kombinaci s vizuálním informačním systémem VIS od firmy Starmon. Do roku 2017 se používalo hlášení systému ČD Speaker.^[6]

Součástí stanice je roudnický věžový vodojem.

Rekonstrukce nádraží byla zahájena v srpnu 2021 a dokončena byla v květnu 2023. Zásadní obnovou prošel podchod mezi nástupišti, a to i z důvodu výstavbou nových výtahů pro zajištění bezbariérového přístupu. Byla vybudována tři nová nástupiště s lavičkami a provedeno zvýšení nástupních hran, aby mohl být využit bezbariérový přístup přímo do vlakových souprav. Výpravní budova prošla také částečnou rekonstrukcí, byl zde instalován nový orientační systém a nové osvětlení.^[5][7]

• 
  Roudnice nad Labem budova nádraží
• 
  Nástupiště ze zastřešením
• 
  Podchod mezi nástupišti
• 
  Pokladny na nádraží
• 
  Čekárna nádraží

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Roudnice nad Labem na Wikimedia Commons
• Článek o připravované rekonstrukci nádraží (2017)
• Historie roudnického nádraží Archivováno 9. 4. 2020 na Wayback Machine.
• Profil stanice na stránkách Českých drah