Roudnice nad Labem (nádraží)

Roudnice nad Labem
Výpravní budova nádraží v Roudnici nad Labem
Stát	Česko Česko
Kraj	Ústecký
Město	Roudnice nad Labem
Souřadnice	50°25′35,4″ s. š., 14°15′49,68″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Roudnice nad Labem
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Kód stanice	542571[1]
Tratě	Praha–Děčín, Roudnice nad Labem – Zlonice
Nadmořská výška	160 m n. m.
V provozu od	1. června 1850
Zabezpečovací zařízení	elektronické stavědlo ESA 11[1]
Dopravní koleje	6 + 1 kusá[1]
Nástupiště (nástupní hrany)	4 (5)[1]
Prodej jízdenek
Návazná doprava	Městská hromadná doprava v prostoru před nádražní budovou
Služby ve stanici
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roudnice nad Labem je železniční stanice ve stejnojmenném městě v okrese Litoměřice ve Ústeckém kraji přímo při břehu řeky Labe u městského mostu. Leží na dvoukolejné elektrizované trati Praha–Děčín (3 kV ss) a jednokolejné neelektrizované trati Roudnice nad Labem – Zlonice. Dále se ve městě nacházejí železniční zastávky Roudnice nad Labem město, Roudnice nad Labem-Bezděkov a Roudnice nad Labem-Hracholusky.

Stanice byla vybudována jakožto součást trati společnosti Severní státní dráha (NStB) spojující Prahu a Drážďany, podle univerzalizované podoby stanic celé železniční stavby. Nádraží mělo původně vzniknout v poli u vsi Bezděkov (později součást Roudnice) na východní straně od pozdější polohy, ale kvůli levnějšímu nákupu pozemkům bylo rozhodnuto o přesunu stavby areálu blíže k centru města.

Železnice zde lemuje levý polabský břeh, stavba si tedy vyžádala demolice starých budov v této lokalitě. Zbořena byla například stará synagoga (nahrazena v letech 1852–1853 novou synagogou) a další objekty místního židovského ghetta, rybářské domky, části městských hradeb nebo gotický kostel Sv. Václava (Panny Marie Loretánské) vystavěný z vůle pražského biskupa Jana IV. z Dražic. 1. června 1850 byl s roudnickým nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Prahy do Lovosic, odkud roku 1851 mohly vlaky pokračovat do Podmokel (Děčína) a na hranici se Saskem. Roku 1854 byla NStB privatisována a provozovatelem trati se stala Rakouská společnost státní dráhy (StEG).^[2]

V roce 1895 byla dle návrhu v Roudnici přechodně sídlícího architekta Aloise Otokara Samohrda ke stanici přistavěna čekárna III. třídy, kryté nástupiště a jedna dopravní kolej. 23. října 1900 otevřela společnost Místní dráha Roudnice – Hospozín železniční spojení své trati z nově postavené stanice Roudnice nad Labem-Bezděkov s Hospozínem (nádraží v Kmetiněvsi), 2. listopadu byla trať zaústěna do kolejiště staršího roudnického nádraží. Úsek byl později prodloužen několikakilometrovou spojkou až do Zlonic. Po zestátnění StEG roku 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy, místní dráha byla zestátněna až roku 1925.^[2]

Z důvodu nutnosti zvýšení přepravní kapacity stanice proběhla z rozhodnutí Ministerstva železnic v letech 1929–1932 kompletní přestavba areálu roudnické stanice. Kolejiště bylo přestavěno a rozšířeno, nákladové nádraží bylo přesunuto do stanice Roudnice nad Labem-Bezděkov. Namísto starého nádraží zde vznikla nová vícepatrová výpravní funkcionalistická budova podle návrhu architekta Vojtěcha Krcha a také věžová vodárna. Během hloubení základů byly odhaleny původní dlažby a celé zdi náležející k východnímu křídlu knížecího pivovaru, klenutá chodba, kterou vedlo potrubí čerpající říční vodu do pivovaru a žlab pro odvod splašků.

Elektrický provoz ve stanici byl zahájen 1. ledna 1980.

Stanicí prochází První železniční koridor, leží na trase 4. Panevropského železničního koridoru. Nachází se zde jedno kryté hranové nástupiště, dále dvě nekrytá ostrovní, ke kterým se přichází přechody přes kolejiště a jedno kryté ostrovní nástupiště s podchodem pro cestující (2019).

Stanice je vybavena od roku 2022 hlasovým systém INISS od firmy Chaps. Cestující na nádraží v od roku 2022 slyší automatické hlášení systému INISS – hlas české herečky Kateřiny Horáčkové-Mendlové, v anglické verzi to je Philip Bělohlávek a v němčině Robert Schlein. V letech 2017–2022 HIS od firmy MikroVOX a vizuální informační systém VIS od firmy Starmon. Hlasový a vizuální informační systém byl původně vyvinut pod souhrnným názvem HaVIS. V letech 2017–2022 slyšeli automatické hlášení systému HIS – hlas českého herce Václava Knopa, v anglické verzi to je Věra Pockley a v němčině Blanka Trčanová. Do roku 2017 slyšeli automatické hlášení systému ČD Speaker – hlas zaměstnance firmy Chaps Marka Hryciowa.^[3]

Součástí stanice je roudnický věžový vodojem.

Rekonstrukce nádraží byla zahájena v srpnu 2021, při níž počítá též s proražením podchodu směrem k Labi.^[4] Dokončena má být v červenci 2023.^[5]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Roudnice nad Labem na Wikimedia Commons
• Článek o připravované rekonstrukci nádraží (2017)
• Historie roudnického nádraží
• Profil stanice na stránkách Českých drah