Rouen Open 2023 – ženská čtyřhra

Rouen Open 2023
VítězkySpojené království Maia Lumsdenová
Francie Jessika Ponchetová
FinalistkyMaďarsko Anna Bondárová
Belgie Kimberley Zimmermannová
Výsledek6–3, 7–6(7–4)
Soutěže
ženská dvouhraženská čtyřhra
2022 •Rouen Open• 2024 >

Ženská čtyřhra Rouen Open 2023 probíhala ve druhé polovině října 2023 v sérii WTA 125. Do deblové soutěže rouenského tenisového turnaje, hraného na tvrdém povrchu Kindareny, nastoupilo šestnáct dvojic. Obhájkyně titulu, Natela Dzalamidzeová s Kamillou Rachimovovou,[1] nestartovaly společně. Rachimovová nastoupila do souběžně konaného Hong Kong Tennis Open. Spoluhráčkou Dzalamidzeové se stala Španělka Aliona Bolsovová, s níž v semifinále nestačila na Lumsdenovou s Ponchetovou.

Vítězem se stal britsko-francouzský pár Maia Lumsdenová a Jessika Ponchetová, který ve finále zdolal nejvýše nasazenou, maďarsko-belgickou dvojici Anna Bondárová a Kimberley Zimmermannová poměrem 6–3 a 7–6. Obě šampionky si do žebříčku WTA připsaly 160 bodů a získaly první trofeje na okruhu WTA 125. Pětadvacetiletá Skotka Lumsdenová v předchozí kariéře prohrála jedno a o dva roky starší Francouzka Ponchetová tři deblová finále.[2]

Nasazení párů

  1. Maďarsko Anna Bondárová / Belgie Kimberley Zimmermannová (finále)
  2.   Alena Fominová-Klotzová /   Iryna Šymanovičová (čtvrtfinále)
  3. Spojené království Alicia Barnettová / Spojené království Olivia Nichollsová (semifinále)
  4. Španělsko Aliona Bolsovová / Gruzie Natela Dzalamidzeová (semifinále)

Pavouk

Legenda
První kolo Čtvrtfinále Semifinále Finále
1 Maďarsko A Bondár
 Belgie K Zimmermann
66 
 Spojené království J Mijazaki
 Spojené království E Webley-Smith
31  1 Maďarsko A Bondár
 Belgie K Zimmermann
66 
 Spojené království F Christie
 Kolumbie Y Lizarazo
646[10]   Spojené království F Christie
 Kolumbie Y Lizarazo
33 
 Spojené království E Appleton
 Česko A Sisková
772[7]   1 Maďarsko A Bondár
 Belgie K Zimmermann
666[10] 
3 Spojené království A Barnett
 Spojené království O Nicholls
66   3 Spojené království A Barnett
 Spojené království O Nicholls
478[1] 
WC Francie L Jeanjean
 Francie T Lemaître
23  3 Spojené království A Barnett
 Spojené království O Nicholls
36[10]
 Francie F Ferro
 Francie A Robbe
772[7]   Švýcarsko C Naef
 Švýcarsko J Teichmann
64[4] 
 Švýcarsko C Naef
 Švýcarsko J Teichmann
656[10]   1 Maďarsko A Bondár
 Belgie K Zimmermann
364
 Česko D Hindová
 Česko K Kubáňová
54    Spojené království M Lumsden
 Francie J Ponchet
677
 Španělsko M Bassols Ribera
 Španělsko N Párrizas Díaz
76   Španělsko M Bassols Ribera
 Španělsko N Párrizas Díaz
 
 Spojené království A Collins
 Venezuela A Gámiz
34  4 Španělsko A Bolsova
 Gruzie N Dzalamidze
w/o 
4 Španělsko A Bolsova
 Gruzie N Dzalamidze
66   4 Španělsko A Bolsova
 Gruzie N Dzalamidze
20
 Spojené království M Lumsden
 Francie J Ponchet
66    Spojené království M Lumsden
 Francie J Ponchet
66 
 Francie E Jacquemot
 Francie M Rouvroy
32   Spojené království M Lumsden
 Francie J Ponchet
67
 Německo T Morderger
 Německo Y Morderger
35  2   A Fomina-Klotz
   I Šymanovič
35 
2   A Fomina-Klotz
   I Šymanovič
67 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2023 Open de Rouen – Doubles na anglické Wikipedii.

  1. Zanevska captures WTA 125 Rouen championship. Women's Tennis Association [online]. 2022-10-23 [cit. 2024-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Golubic eases past Erika Andreeva to win WTA 125 title in Rouen. Women's Tennis Association [online]. 2023-10-16 [cit. 2024-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“