Roundell Palmer, 1. hrabě ze Selborne

Roundell Palmer, 1. hrabě ze Selborne
Roundell Palmer, baron Selborne (1873)
Roundell Palmer, baron Selborne (1873)
Narození27. listopadu 1812
Mixbury
Úmrtí4. května 1895 (ve věku 82 let)
Petersfield
Alma materOxfordská univerzita
Winchesterská kolej
Rugby School
Povolánísoudce a politik
Oceněníčlen Královské společnosti
Politické stranyKonzervativní strana
Liberální strana
ChoťLaura Waldegraveová (od 1848)[1][2]
DětiWilliam Palmer, 2. hrabě ze Selborne[1]
Laura Riddingová[3][1]
Mary Waldegraveová[3][1]
Sophia Palmerová[3][1]
Sarah Palmerová[3][1]
RodičeWilliam Jocelyn Palmer[4] a Dorothea Richardson Roundell[3]
PříbuzníRoundell Palmer, 3. hrabě ze Selborne, William Jocelyn Lewis Palmer[3], Mabel Palmerová[3][1] a Robert Stafford Arthur Palmer[3] (vnoučata)
FunkceČlen 15. parlamentu Spojeného království (1847–1852)
Člen 16. parlamentu Spojeného království (1853–1857)
Člen 18. parlamentu Spojeného království (1861–1865)
Attorney General for England and Wales (1863–1866)
Člen 19. parlamentu Spojeného království (1865–1868)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roundell Palmer, 1. hrabě ze Selborne (Roundell Palmer, 1st Earl of Selborne, 1st Viscount Wolmer, 1st Baron Selborne) (27. listopadu 1812, Mixbury, Anglie – 4. května 1895, Petersfield, Anglie) byl britský právník a politik. Původně byl advokátem, poté dlouholetým poslancem Dolní sněmovny, zastával funkce v justiční sféře, ve dvou liberálních vládách vykonával funkci lorda kancléře (1872–1874, 1880–1886) a přispěl k reformám v soudní správě. V roce 1882 získal titul hraběte a vstoupil do Sněmovny lordů. Významnými osobnostmi byli také jeho syn William (1859–1942) a vnuk Roundell (1887–1971).

Kariéra

Roundell Palmer v tradičním oděvu v úřadu lorda kancléře (1872)

Narodil se jako mladší syn reverenda Williama Jocelyna Palmera (1778–1852), křestní jméno Roundell je odvozeno od rodného příjmení matky. S úspěchem vystudoval v Oxfordu, kde získal několik cen za své práce v latině. Od roku 1837 působil jako právník, ve 40. letech byl též novinářem v The Times. Jako jeden z nejlepších advokátů v Londýně byl v roce 1847 zvolen do Dolní sněmovny a poslancem zůstal do roku 1857. Původně patřil ke konzervativcům, později se stal nezávislým a nakonec přešel k liberálům, jako poslanec se v té době věnoval především problematice školství a také emancipaci Židů. V roce 1849 byl jmenován královským justičním radou (Queen's Councel). V letech 1857 a 1859 ve volbách neuspěl a znovu se stal poslancem v roce 1861. V roce 1861 byl zároveň povýšen do šlechtického stavu a ve funkci nejvyššího státního zástupce (Solicitor General) povolán do vlády (1861–1863), v letech 1863–1866 byl pak právním zástupcem koruny (Attorney General).

V roce 1868 kvůli nesouhlasu s irskou politikou odmítl vstoupit do Gladstonovy vlády, ale nakonec se stal lordem kancléřem (1872–1874), v roce 1872 byl jmenován členem Tajné rady a získal titul barona (titul byl odvozen od názvu vesnice Selborne v hrabství Hampshire, kde vlastnil venkovské sídlo). V dalším Gladstonově kabinetu byl znovu lordem kancléřem (1880–1886) a v této funkci se zasloužil o reformu a centralizaci soudní správy. V roce 1882 byl povýšen na hraběte ze Selborne. Později se znovu dostal do sporu s Gladstonovou politikou a odmítl účast na vládě v roce 1886. Jako politik se pak přidal k liberálním unionistům.

Od roku 1860 byl členem Královské společnosti, získal čestný doktorát v Oxfordu, na oxfordské univerzitě zastával čestný post nejvyššího hofmistra a v letech 1877–1880 byl rektorem univerzity v St Andrews. Uplatnil se také jako spisovatel a byl mimo jiné autorem vlastních pamětí.

Rodina

V roce 1848 se oženil s Laurou Waldegrave (1821-1885), dcerou admirála 8. hraběte Waldegrave. Měli spolu pět dětí, čtyři dcery a syna Williama (1859–1942), který zastával několik vysokých úřadů počátkem 20. století. Z dcer se druhorozená Mary Dorothea (1850–1933) provdala za svého bratrance 9. hraběte Waldegrave.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g Kindred Britain.
  2. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. ↑ a b c d e f g h Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  4. ↑ Oxford Dictionary of National Biography. Oxford. 2004.

Literatura

  • Ottův slovník naučný, díl 19., Praha, 1902 (reprint 2000) s. 118 ISBN 80-7185-274-0
  • JENKINS, Roy: Gladstone. Portrét politika viktoriánské Anglie; Praha, 2000 ISBN 80-7260-040-0

Externí odkazy

Média použitá na této stránce