Rovas

Rovásírás (Rovášíráš), zkráceně Rovás nebo Sikulsko-maďarské písmo (podle normy ISO 15924 oficiálně „staromaďarské písmo (maďarské runy)“) je písmo, které kočovní Maďaři používali už v 10. stol. Po korunovaci Štěpána I. a vzniku Uherského království (v 1000 n.l.) se velmi rychle rozšířila západní kultura, křesťanství a s tím i latinská abeceda. Latinská gramotnost byla výsadou jen úzké skupiny lidí, takže rovásírás se místy, hlavně na venkově, používal dál. Počátkem 16. stol. zůstal způsob zápisu pomocí run pouze v Transylvánii, mezi Sikuly. V 17. století z obecného používání se písmo úplně vytratilo, zůstalo pouze několik historických záznamů. Např. v rumunské obci Inlăceni (maďarsky Énlaka) se v kostele unitářů zachoval nápis psaný runami rovás.

Rovás se podle jedné teorie vyvinul ze staroturkického písma, které maďarské kmeny převzaly kolem r. 600, když se z předchozích oblastí přesunuli k východnímu pořeží Černého moře. Písmo si přisvojili a zůstalo s nimi až do doby příchodu do Evropy. Maďaři si ho ze střední Asie přinesli do Evropy. Druhá teorie je avarsko-onogursko-chazarská. Gábor Vékony tvrdí, že Sikulové jsou potomky Skythů a k Maďarům se připojili v době jejich stěhování směrem na západ, do Panonské kotliny. Jejich rovásírás se rozšířil po celém území obývaném Maďary. Vékony si myslí, že sikulské rovás je přímým pokračováním písma z doby Avarů, které bylo ovlivněno chazarským písmem.

S nordickými runami ve skutečnosti nemá nic společného. V roce 1598 písmo zaznamenal nitranský biskup a arcibiskup diecéze Kalocsa, János Telegdi. Všechny své poznatky o písmu rovás sepsal v práci zkráceně zvané Rudimenta. Později se písmem zabývali Mátyás Bél a Baláž Orbán, který v roce 1864 v Transylvánii objevil v Inlăceni výše zmíněný nápis.

O starou maďarštinu byl velký zájem v nacionalistickém 19. století. Písmo se čte zprava doleva.

Skript měl 42 písmen a dále některé znaky, které měly vlastní význam, a nazývaly se capita dictionum. Tyto však dosud nebyly rozluštěny.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Old Hungarian alphabet na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rovas na Wikimedia Commons