Roverské skály

Evropsky významná lokalita Roverské skály
Pohled na oblast u Vlhoště od severozápadu
Základní informace
Vyhlášení	25. duben 2012
Vyhlásil	Vláda ČR
Nadm. výška	290 – 450 m n. m.
Rozloha	1688.5811 ha
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Česká Lípa
Umístění	Domašice, Dřevčice, Heřmánky, Hvězda pod Vlhoštěm, Lhota u Dřevčic, Pavličky, Skalka u Blíževedel, Tuhaň, Tuhanec, Zátyní
Souřadnice	50°34′20,7″ s. š., 14°27′33,51″ v. d.
Roverské skály
Další informace
Kód	2881
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roverské skály jsou pískovcová skalní oblast v jižní části okresu Česká Lípa v Libereckém kraji. Jako evropsky významná lokalita bylo toto území o rozloze 1688,5811 ha vyhlášeno nařízením vlády České republiky č. 208/2012 Sb. ze dne 25. 4. 2012.^[1][2] Území je pod správou regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - Správy Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj.^[3]

Geografie, geologie a geomorfologie

Evropsky významná lokalita leží na území Polomených hor, přináležejících do geomorfologického podcelku Dokeská pahorkatina, jednoho ze dvou podcelků geomorfologického celku Ralská pahorkatina.^[4]

Vymezené území se rozkládá mezi Bliževedly na severozápadě a Dubou na jihovýchodě a dalšími sídly, které jsou administrativními součástmi uvedené obce a města.^[2] Konkrétně se jedná o katastrální území Domašice, Dřevčice, Heřmánky, Hvězda pod Vlhoštěm, Lhota u Dřevčic, Pavličky, Skalka u Blíževedel, Tuhaň, Tuhanec a Zátyní.

Největší část území tvoří křídové sedimenty – pískovce jizerského souvrství (střední a zčásti svrchní turon). Charakterem těchto křídových hornin byl ovlivněn erozně-denudační reliéf Roverských skal se stupňovitou strukturou a hustou sítí kaňonovitých údolí v oblasti bez trvalých vodních toků.^[2]

Předmět ochrany

Území EVL Roverské skály leží v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj. Součástí lokality je několik maloplošných chráněných území: přírodní rezervace Kostelecké bory a přírodní památky Husa, Martinské stěny a Stříbrný vrch.^[3] S lokalitou bezprostředně sousedí území přírodní rezervace Vlhošť.^[5]

Více než tři čtvrtiny plochy (75,93%)^[2] EVL Roverské skály pokrývají subkontinentální borové doubravy. V některých extrémnějších polohách, jako jsou okraje skal a vrcholové skalní plošiny, se vyskytují i reliktní bory. Cca 7,5 % plochy pokrývají lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami (smrkové porosty v hlubších údolích). Místy se částečně zachovaly acidofilní bučiny. V podrostu převažuje borůvka černá, brusinka obecná, vřes obecný a metlička křivolaká. Pokud jde o skalní vegetaci, převládají zde mechorosty a také kapraďorosty.

Hlavním předmětem ochrany je vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum), západoevropský endemický a kriticky ohrožený druh kapradiny. Jedná se o druh, zapsaný v červené knize IUCN a chráněný Bernskou úmluvou.^[6] Jeho výskyt na území České republiky je původní. V Roverských skalách lze tuto vzácnou kapradinu, která se rozmnožuje pouze vegetativně, nalézt v prohlubních voštin, jeskyní, skalních štěrbin a převisů v místech, kam nedopadá sluneční záření a kde je dostatečná vlhkost. V těchto skalních dutinách v oblasti Roverských skal tvoří vláskatec tajemný početné kolonie. ^[2]

Trampská subkultura

Romantická krajina Roverských skal neboli slangově Roverek již po mnoho desítek let přitahovala pozornost příznivců specifického českého fenoménu – trampingu. Existuje dokonce samostatná trampská osada Roverští patrioti, jejíž členové, pocházející z různých míst celé ČR, se v této oblasti nejen setkávají, ale také pravidelně organizují brigády, zaměřené na úklid odpadků, údržbu cest, čištění studánek i výsadbu stromů.^[7] Roverští patrioti například v roce 2015 vysázeli podél úseku Staré Husí cesty mezi Dřevčicemi a Martinskými stěnami alej, reprezentující staré regionální odrůdy ovocných stromů. Alej tvoří celkem 63 stromů. Tato alej zvítězila v celostátní soutěži Alej roku v konkurenci 61 přihlášených stromořadí a byla vyhlášena Alejí roku 2017.^[8][9]

Na území Roverských skal a sousedního Vlhoště existovaly trampské kempy po celé 20. století. (Z přelomu 60. a 70. let 20. století pravděpodobně pochází i pojmenování Roverské hory, kdy tuto oblast navštěvovali členové krátkodobě obnoveného a po roce 1970 opět zrušeného Junáka a členové oddílů starších skautů - roverů).^[10] Tito skauti, jejich nástupci i další příznivci trampingu nepřestali uvedenou oblast navštěvovat ani později. Mezi taková známá trampská místa^[11] patří například Tisícový kámen (Tisícák) či sousední převis Krápník a další místa.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Fotogalerie z Roverských skal
• Za starými mezníky Roverských skal