Rovná (národní přírodní památka)

Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Rovná
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Přístupová cesta k památce od obce Rovná během zimy
Přístupová cesta k památce od obce Rovná během zimy
Základní informace
Vyhlášení20. března 1972
VyhlásilMinisterstvo kultury ČSR
Nadm. výška416 až 418 m n. m.
Rozloha1,77 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresStrakonice
UmístěníRovná
Souřadnice
Rovná
Rovná
Další informace
Kód553
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní památky v Česku

Rovná je národní přírodní památka ležící v okrese Strakonice západně od obce Rovná, v jejímž katastrálním území se i nachází, chráněná z důvodu posledního výskytu nížinné formy hořce jarního v Čechách.[3][4] Z důvodu značného významu této lokality je prováděno v ohrazené části památky o rozloze přibližně 120 m2 ruční kosení a rozrušování travních drnů, které má od roku 2004 na starost správa CHKO Blanský les.[5][6] Národní přírodní památka se nachází na severozápadním břehu Rovenského rybníka[7] a je přístupná polní cestou vedoucí po hrázi rybníka. Severozápadně od národní přírodní památky se nachází další chráněné území; přírodní památka Sedlina.

Optimální dobou k návštěvě památky je jaro, kdy dochází k rozkvetení kriticky ohroženého hořce jarního[7] na území mezofilnímezohydrofilní louky.[4] Vedle hořce se v oblasti vyskytuje celá řada dalších rostlin, např. zástupci ostřic jako ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), o. oddálená (Carex distans),[5] o. latnatá (Carex paniculata), o. obecná (Carex nigra),[7] o. dvouřadá (Carex disticha), dále prstnatec májový (Dactylorhiza majalis),[7] hořec brvitý (Gentianopsis ciliata),[5] kozlík dvoudomý a mnohé další.

Lokalita

Národní přírodní památka se nachází na louce při severozápadním břehu Rovenského rybníka[7] na západním okraji obce Rovná. Louka leží mezi 416 až 418 metry nad mořem. Celková výměra chráněného území je 2,1583 ha.[8] Území se svažuje od západu k východu, kde jeho hranici tvoří zmiňovaný rybník. Severní hranici tvoří potok, který vtéká do Rovenského rybníka. Západní tvoří v severnější části přilehlé zemědělsky využívané pole, v jižní půlce polní cesta a remízek. V jižním cípu je zakončena další loukou. Na východě louka přiléhá k Rovenskému rybníku.

Historie

Rozkvetlý hořec jarní v lokalitě Rovná

Dle místního botanika lokalita sloužila dříve jako obecní pastviště, později se zde hrál fotbal.[9] Největší populace hořce jarního začala růst v místě tehdejších fotbalových branek.[9] První zmapování hořce jarního proběhlo na lokalitě roku 1957 J. Moravcem, který tehdejší populaci odhadoval na přibližně 500 až 1000 kvetoucích kusů na ploše 35 arů.[10] Následná přísná ochrana území měla paradoxně neblahý vliv na populaci hořce, jelikož louku brzy ovládla jiná rostlinná společenstva. Až pravidelné kosení louky vedlo k rozmachu populace hořce.[9] V 80. letech 20. století se odhadovalo, že v lokalitě volně kvete okolo 500 exemplářů hořce jarního, což potvrzuje mapování provedené V. Žílou v roce 1981.[10] Na počátku 80. let 20. století[10] došlo i přes opakovaný zákaz k neplánovanému masivnímu pohnojení louky umělými hnojivy místním zemědělcem z JZD,[10] což mělo zničující dopad na populaci kriticky ohrožené rostliny.[9] K tomu se přidaly změny v obci, kdy pastva postupně skomírala, až se přešlo na mechanické sečení lokality jednou do roka.[11] Do současnosti tak přežilo jen několik jedinců.[7] Na základě vědecké studie bylo v roce 2007 pozorováno 17 kvetoucích lodyh a 2 vyvinuté tobolky, rostliny byly fertilní.[12] V dubnu 2020 byla na lokalitě pozorována pouze jedna kvetoucí rostlina.

V roce 1997 byly na lokalitě dokonce pozorovány jen poslední dvě kvetoucí rostliny, které v následujícím roce uhynuly. V roce 1999 se v lokalitě objevili další jedinci, načež začala soustavná snaha o záchranu druhu.[11] Od roku 1998 bylo na malých územích na místo pastvy zavedeno trhání a rozrušování drnů vedoucí k postupnému nárůstu populace hořce. Mezi lety 1999 až 2002 probíhala v oblasti památky pastva koní, po roce 2002 se ji nepodařilo nadále zajistit.[11] Nicméně produkce semen na lokalitě je nestejnorodá a závislá na počasí v době kvetení.[13] Vlivem snížení jedinců v populaci, což má za následek oslabení genofondu, se začínají projevovat genetické změny, jako například inbrední deprese (snižování počtu semen v tobolce).[13]

Hořec jarní byl dříve rozšířen přibližně na 60 lokalitách na území Česka převážně v oblasti jižních a středních Čech v souvislém výskytu od oblasti mezi řekou Vltavou po Brdy a až po oblast Krumlovska,[14] ale do současnosti (k roku 2011) se zachovaly poslední tři lokality. Na území národní přírodní památky Rovná se jedná o poslední populaci nížinné formy hořce jarního v Čechách, obě lokality horské formy se nacházejí na území CHKO Jeseníky.[15]

Přírodní poměry

V horninovém podloží lokality se nachází skupina moldanubika a to převážně biotitické pararuly, nicméně nedaleko od západní hranice území se nachází v podloží krystalický vápenec. Mateční hornina je zakryta jílovitými či štěrkovitými písky, písčitojílovitou hlínou a fluviálními nivními hlínami[p 1] a vodními sedimenty. Většina plochy lokality je pokryta glejem vznikajícím jako projev kolísání spodní vody v důsledku poklesu hladiny blízkého rybníka.[16] Louka má dle chemismu půdy zásaditý až neutrální charakter, je minerálně bohatá a trvale až čerstvě vlhká.[17]

Flóra

Ohrada s výskytem hořce jarního. V pozadí se nacházejí hybridní topoly, které opadem listí pozměňují chemické složení půdy na lokalitě

Vedle hořce jarního se v oblasti vyskytuje taktéž ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), ostřice oddálená (Carex distans),[18] ostřice latnatá (Carex paniculata), ostřice obecná (Carex nigra),[7] ostřice dvouřadá (Carex disticha), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis),[7] hořec brvitý (Gentianopsis ciliata),[5] kozlík dvoudomý (Valeriana dioica),[7] hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum), zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum), vítod nahořklý (Polygala amarella),[18] a druhy z okruhu pampelišky bahenní (Taraxacum sect. Palustria) jako je pampeliška bažinná (Taraxacum madidum), pampeliška bavorská (Taraxacum bavaricum), pampeliška husí (Taraxacum pauckertianum) a pampeliška chudolaločnatá (Taraxacum paucilobum).[7][5] Ve vlhčích částech louky se ještě v 80. letech 20. století vzácně vyskytovala ostřice Davallova (Carex davalliana) a ostřice blešní (Carex pulicaris).[16] Historický výskyt pampelišky trojlaločné (Taraxacum trilobifolium) a jetele jahodnatého (Trifolium fragiferum)[18] se již nepodařilo ověřit a výskyt s největší pravděpodobností na lokalitě zanikl.

Fauna

Mimo obvyklé druhy živočichů charakteristické pro vlhké prostředí se zde vyskytují i druhy charakteristické pro sušší oblasti. Jsou to například střevlíček Syntomus truncatellus nebo slunéčka Tytthaspis sedecimpunctata a Scymnus femoralis, dále vrtalka Phytomyza soenderupi, ze zástupců dvoukřídlých lupice Rhaphium zetterstedti a kmitalka Themira annulipes. V oblasti je hojná ploštička Ischnodemus sabuleti.[16]

Ochrana

Jedna ze dvou ohrad ohraničujících výskyt hořce jarního

V rámci snahy o zachování druhu nížinné formy hořce jarního je celý genofond rovenské populace uchováván v bance explantátových kultur ve VÚLHM ve Strnadech.[6] Nicméně se zdá, že se k roku 2008 populace sama neobnovuje, jelikož nebyly v posledních letech zaznamenány semenáčky.[15] Z toho důvodu byl přijat plán, který se snaží zvýšit populaci během pěti let z 20 kusů na přibližně 200 kusů, což by zajistilo možnost samovolné reprodukce.[15] Plán taktéž předpokládá, že by se měl areál výskytu hořce rozšířit za stejné období minimálně o 100 %[15] a to sběrem semen přímo z tobolek, maximálně však u 30 % rostlin.[19]

Jako ideální se pro ochranu památky jeví extenzivní pastva koz a ovcí,[20] je však také třeba pravidelně odstraňovat spadané topolové listí, které jinak při tlení změní chemismus půdy a zabrání tak klíčení semenáčků.[21] V plánu je vykácení hybridních topolů na severním okraji památky a nahrazení vhodnými původními druhy dřevin.[22]

Ohrady

V prostoru louky se nachází dvě menší dřevěné ohrady o rozloze přibližně 120 m2, ve kterých rostou poslední exempláře hořce jarního v Čechách. Začátkem roku 2010 se navrhovala jako ideální forma managementu území přirozená pastva zvěře, která se ale nedařila dlouhodobě zajistit z důvodu nepřítomnosti chovu zvěře v přilehlé obci.[6] Prostor ohrádky je dvakrát až třikrát ročně ručně sečen a taktéž dochází k rozrušování travních drnů, což populaci hořce svědčí, neboť jeho semenáčky se pak mají kde uchytit.[6] Během podzimu dochází k odstraňování spadu listí z blízkých topolů a v létě v případě sucha jsou hořce zalévány.[6] Plán z roku 2010 počítá s tím, že pokud nebude zajištěna pastva, bude celé území památky dvakrát ročně koseno lehkou mechanizací a to v době června a září.[6] Před případným opětovným zavedením pastvy je potřeba opravit dřevěné ohrady.[23]

Hydrologie

Čidlo v ohrádce

V lokalitě jsou umístěna čidla monitorující vlhkost a stav podzemní vody pomocí vrtaných sond.[6] Cílem plánu o území je úprava hydrologického poměru na lokalitě pomocí zadržování vody přehrazováním odvodňovacího kanálu. Tento krok by měl zlepšit vlhkost na území po dobu celého roku, obohatit půdní profil o minerální látky a tím zvýšit pravděpodobnost uchycení semenáčků.[20] Potřeba tohoto opatření je dána postupným vysušováním biotopu způsobeným částečně i vybudováním odvodňovacích stok na severovýchodní a jihozápadní hranici památky.[24]

Odkazy

Poznámky

  1. Hlíny vznikající v opakovaně zaplavovaných oblastech tekoucí vodou

Reference

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. KIRSCHNEROVÁ, L. a kolektiv. ZÁCHRANNÝ PROGRAM PRO HOŘEC JARNÍ (GENTIANA VERNA L. SUBSP. VERNA) V ČESKÉ REPUBLICE [online]. 2008 [cit. 2010-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-19. 
  4. a b NPP Rovná [online]. Tým Gymnázia Strakonice [cit. 2010-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-26. 
  5. a b c d e Kirschnerová a kolektiv, str. 21
  6. a b c d e f g Záchranný program hořce jarního [online]. AOPK ČR [cit. 2010-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-23. 
  7. a b c d e f g h i j Obec Rovná [online]. Obec Rovná [cit. 2010-12-06]. Dostupné online. 
  8. AOPK ČR - Rovná [online]. [cit. 2011-10-29]. Dostupné online. 
  9. a b c d Archivovaná kopie [online]. Tým Gymnázia Strakonice – Hanka Harantová, Luděk Míka a Hanka Janoutová [cit. 2010-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-08. 
  10. a b c d Kirschnerová a kolektiv, str. 11
  11. a b c Kirschnerová a kolektiv, str. 12
  12. Kirschnerová a kolektiv, str. 55
  13. a b Kirschnerová a kolektiv, str. 15
  14. KIRSCHNEROVÁ, Ludmila; KIRSCHNER, Jan. Gentiana L.. In: SLAVÍK, Bohumil ed. Květena České republiky, vol. 6. Praha: Academia, 2000. S. 99–110. (česky)
  15. a b c d Kirschnerová a kolektiv, str. 4
  16. a b c CHKO Blanský les - Národní přírodní památka Rovná [online]. CHKO Blanský les [cit. 2011-10-15]. Dostupné online. 
  17. Kirschnerová a kolektiv, str. 16
  18. a b c PAULIČ, Radim. SEZNAM CELOSTÁTNĚ OHROŽENÝCH DRUHŮ ROSTLIN ZAZNAMENANÝCH VE STRAKONICKÉM OKRESE [online]. [cit. 2012-10-07]. Dostupné online. 
  19. Kirschnerová a kolektiv, str. 28
  20. a b Kirschnerová a kolektiv, str. 5
  21. Kirschnerová a kolektiv, str. 19
  22. Kirschnerová a kolektiv, str. 27
  23. Kirschnerová a kolektiv, str. 25
  24. Kirschnerová a kolektiv, str. 26

Literatura

  • PAULIČ, R. Inventarizační průzkum NPP Rovná z oboru botanika. Správa CHKO Blanský les: Inventarizační průzkum, 2007. 
  • ALBRECHT, Josef a kolektiv. Českobudějovicko v: Mackovčin, P. a Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VIII.. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. ISBN 80-86064-65-4. Kapitola Rovná, s. 401. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
National natural monument Rovna in spring 2011 (6).JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY 3.0
Národní přírodní památka Rovná, okres Strakonice, Česko
National natural monument Rovna in spring 2011 (4).JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY 3.0
Národní přírodní památka Rovná, okres Strakonice, Česko
Národní přírodní památka Rovná in witner 2010 (2).JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY 3.0
Národní přírodní památka Rovná u obce Rovná, okres Strakonice, Česko.
Národní přírodní památka Rovná in witner 2010 (9).JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY 3.0
Národní přírodní památka Rovná u obce Rovná, okres Strakonice, Česko.
Národní přírodní památka Rovná in witner 2010 (8).JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY 3.0
Národní přírodní památka Rovná u obce Rovná, okres Strakonice, Česko.