Rovný (tvrz)

Rovný
Tvrziště
Základní informace
Výstavba	14. století
Zánik	období třicetileté války
Poloha
Adresa	jihozápadně od Chotětína, Drahoňův Újezd, Česko Česko
Souřadnice	49°50′48,42″ s. š., 13°42′58,85″ v. d.
Rovný
Další informace
Rejstříkové číslo památky	14679/4-2466 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rekonstrukce středověké podoby tvrze (A. Sedláček: Hrady, zámky a tvrze království Českého, Díl 6., 1889)

Rovný (též Rovensko) je zaniklý sídlištní komplex tvořený vesnicí, tvrzí, hospodářským dvorem a mlýny. Nachází se asi 3,5 kilometru jižně od vesnice Drahoňův Újezd v okrese Rokycany. Celý areál je chráněn jako kulturní památka ČR.^[1]

Historie

Novověký příkop a val, který odděloval louku a les

Pozůstatek podsklepené budovy hospodářského dvora

První písemná zmínka o Rovném pochází z roku 1367, kdy zdejší tvrz patřila Mikuláši z Rovného. Po něm jsou jako majitelé uváděni Martin z Rovného a později jeho syn Mikuláš z Rovného, který byl farářem ve Lhotě pod Radčem.^[2] Od něj ji koupil Vojslav Vlk z Miletic připomínaný v roce 1410. Dalším pánem se stal Oldřich z Vlkova a po něm od roku 1418 Lvík z Jivjan. V roce 1433 je uváděn jako majitel domu v Plzni,^[3] na jejíž obraně se podílel při obléhání města husity vedenými Prokopem Holým. V té době tvrz i s vesnicí nejspíše zanikla,^[4] ale je možné, že k tomu došlo až za poděbradských válek. Posledním známým majitelem v patnáctém století byl roku 1486 připomínaný Václav Gut z Dubňan.^[2]

Na konci patnáctého století se Rovný stal součástí libštejnského panství a v roce 1540 zde zůstával jen mlýn. Roku 1573 ho od Kryštofa z Valdštejna koupili Lobkovicové ze Zbiroha.^[2] Na počátku šestnáctého století byla vesnice obnovena, ale definitivně zanikla v období třicetileté války.^[4]

Stavební podoba

Sídelní areál se nacházel v údolí drobného levostranného přítoku Koželužky.^[5] Vesnici tvořila řada usedlostí postavených okolo 200 metrů dlouhé a sto metrů široké návsi, kterou protékal potok. Na jižní straně se dochovaly pozůstatky středověkých usedlostí, jejichž čitelnost zhoršuje přítomnost pozůstatků mladších těžebních jam a milířišť. Podél severní strany stávaly čtyři mladší usedlosti. Jejich základem byly trojdílné domy s půdorysy o rozměrech 9–12 × 20–31 metrů postavené na kamenné podezdívce. Kromě nich lze rozeznat další hospodářské objekty jako hraniční zídky, dvorky či hnojiště.^[4]

Ve vsi se nacházela soustava čtyř rybníků, z nichž třetí obklopoval ostrůvek, na kterém se dochovalo tvrziště o rozměrech 35 × 24 metrů. Jeho obvod chránila hradba s nejspíše čtyřbokou věží v severovýchodním nároží. Součástí hradby byla obytná budova s rozměry 14 × 7 metrů. Do tvrziště se vstupovalo z hospodářského dvora po mostě přes příkop. V hospodářském dvoře stávaly dvě sýpky, dvoudílná roubená stavba vytápěná pecí a dlouhá podsklepená budova, po které se dochovala deset metrů široká, 22 metrů dlouhá a 2,5 metru hluboká jáma. Pod tvrzí stával mlýn a k dalšímu vedl asi 200 metrů dlouhý náhon.^[4]

Přístup

Okolo sídlištního areálu vede zeleně značená turistická trasa z Plískova do Radnice.^[5]

Odkazy

Reference

Literatura

• NOVÁK, David; VAŘEKA, Pavel. Tvrze na Rokycansku. Archaeologica historica. 2012, roč. 37, čís. 2, s. 451. Dostupné online [cit. 2019-03-16]. ISSN 0231-5823. 
• VAŘEKA, Pavel. Zaniklá středověká a časně novověká ves Rovný na Zbirožsku (okr. Rokycany). In: METLIČKA, Milan. Archeologie západních Čech 7. Plzeň: Západočeské muzeum v Plzni, 2014. Dostupné online. ISBN 978-80-7247-107-2. ISSN 1804-2953. S. 131–143.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rovný na Wikimedia Commons
• Drahoňův Újezd, okr. Rokycany, Plzeňský kraj [online]. Archeolgický ústav AV ČR [cit. 2021-07-08]. Dostupné online.