Rovný (tvrz)
Rovný | |
---|---|
Tvrziště | |
Základní informace | |
Výstavba | 14. století |
Zánik | období třicetileté války |
Poloha | |
Adresa | jihozápadně od Chotětína, Drahoňův Újezd, Česko |
Souřadnice | 49°50′48,42″ s. š., 13°42′58,85″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 14679/4-2466 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rovný (též Rovensko) je zaniklý sídlištní komplex tvořený vesnicí, tvrzí, hospodářským dvorem a mlýny. Nachází se asi 3,5 kilometru jižně od vesnice Drahoňův Újezd v okrese Rokycany. Celý areál je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]
Historie
První písemná zmínka o Rovném pochází z roku 1367, kdy zdejší tvrz patřila Mikuláši z Rovného. Po něm jsou jako majitelé uváděni Martin z Rovného a později jeho syn Mikuláš z Rovného, který byl farářem ve Lhotě pod Radčem.[2] Od něj ji koupil Vojslav Vlk z Miletic připomínaný v roce 1410. Dalším pánem se stal Oldřich z Vlkova a po něm od roku 1418 Lvík z Jivjan. V roce 1433 je uváděn jako majitel domu v Plzni,[3] na jejíž obraně se podílel při obléhání města husity vedenými Prokopem Holým. V té době tvrz i s vesnicí nejspíše zanikla,[4] ale je možné, že k tomu došlo až za poděbradských válek. Posledním známým majitelem v patnáctém století byl roku 1486 připomínaný Václav Gut z Dubňan.[2]
Na konci patnáctého století se Rovný stal součástí libštejnského panství a v roce 1540 zde zůstával jen mlýn. Roku 1573 ho od Kryštofa z Valdštejna koupili Lobkovicové ze Zbiroha.[2] Na počátku šestnáctého století byla vesnice obnovena, ale definitivně zanikla v období třicetileté války.[4]
Stavební podoba
Sídelní areál se nacházel v údolí drobného levostranného přítoku Koželužky.[5] Vesnici tvořila řada usedlostí postavených okolo 200 metrů dlouhé a sto metrů široké návsi, kterou protékal potok. Na jižní straně se dochovaly pozůstatky středověkých usedlostí, jejichž čitelnost zhoršuje přítomnost pozůstatků mladších těžebních jam a milířišť. Podél severní strany stávaly čtyři mladší usedlosti. Jejich základem byly trojdílné domy s půdorysy o rozměrech 9–12 × 20–31 metrů postavené na kamenné podezdívce. Kromě nich lze rozeznat další hospodářské objekty jako hraniční zídky, dvorky či hnojiště.[4]
Ve vsi se nacházela soustava čtyř rybníků, z nichž třetí obklopoval ostrůvek, na kterém se dochovalo tvrziště o rozměrech 35 × 24 metrů. Jeho obvod chránila hradba s nejspíše čtyřbokou věží v severovýchodním nároží. Součástí hradby byla obytná budova s rozměry 14 × 7 metrů. Do tvrziště se vstupovalo z hospodářského dvora po mostě přes příkop. V hospodářském dvoře stávaly dvě sýpky, dvoudílná roubená stavba vytápěná pecí a dlouhá podsklepená budova, po které se dochovala deset metrů široká, 22 metrů dlouhá a 2,5 metru hluboká jáma. Pod tvrzí stával mlýn a k dalšímu vedl asi 200 metrů dlouhý náhon.[4]
Přístup
Okolo sídlištního areálu vede zeleně značená turistická trasa z Plískova do Radnice.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-04]. Identifikátor záznamu 125076 : Tvrz – tvrziště Rovný, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Rovný – tvrz, s. 296.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VI. Podbrdsko. Praha: František Šimáček, 1889. 411 s. Dostupné online. Kapitola Rovný tvrz, s. 264–265.
- ↑ a b c d KUNA, Martin, a kol. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Zaniklá středověká a časně novověká ves Rovný, s. 100–104.
- ↑ a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.
Literatura
- NOVÁK, David; VAŘEKA, Pavel. Tvrze na Rokycansku. Archaeologica historica. 2012, roč. 37, čís. 2, s. 451. Dostupné online [cit. 2019-03-16]. ISSN 0231-5823.
- VAŘEKA, Pavel. Zaniklá středověká a časně novověká ves Rovný na Zbirožsku (okr. Rokycany). In: METLIČKA, Milan. Archeologie západních Čech 7. Plzeň: Západočeské muzeum v Plzni, 2014. Dostupné online. ISBN 978-80-7247-107-2. ISSN 1804-2953. S. 131–143.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rovný na Wikimedia Commons
- Drahoňův Újezd, okr. Rokycany, Plzeňský kraj [online]. Archeolgický ústav AV ČR [cit. 2021-07-08]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Unknown, Licence: CC BY-SA 4.0
Rovný Fort - reconstruction (A. Sedláčekː Hrady, zámky a tvrze království Českého, Díl 6., 1889)
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Krabat77, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: