Rozářín

Rozářín
Náves Rozářína se zvonicí
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Moutnice
Okres	Brno-venkov
Kraj	Jihomoravský kraj
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°3′12″ s. š., 16°44′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	187 (1869)[1], 246 (1880)[1], 279 (1890)[1], 250 (1900)[1], 308 (1910)[1], 330 (1921)[1], 346 (1930)[1], 319 (1950)[1], 0 (1961)[1], 315 (1970)[1], 334 (1980)[1] a 340 (1991)[1]
Katastrální území	Moutnice
Počet domů	39 (1869)[1], 41 (1880)[1], 50 (1890)[1], 52 (1900)[1], 65 (1910)[1], 74 (1921)[1], 77 (1930)[1], 84 (1950)[1], 0 (1961)[1], 83 (1970)[1], 90 (1980)[1] a 110 (1991)[1]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Rozářín
Další údaje
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozářín (dříve někdy též Rozařín, Rosálov, německy Rosalienfeld) je vesnice, součást obce Moutnice v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Se zástavbou Moutnic je zcela spojen.

Rozářín vznikl parcelací moutnického dvora na pravém břehu Moutnického potoka v roce 1784 na pastviskách zváných výhon. Údajně původními obyvateli byli zbožní lidé z Roudnicka v Čechách.^[2] Jméno osady vzniklo na památku šlechetné a bohabojné převorky z bývalého kláštera dominikánek u sv. Anny v Brně, Anny Štefany Schneiderové (1743 - 1801^[3]), která během Sedmileté války milosrdně vypomáhala chudým a za patronku byla zvolena sv. Rozálie Palermská.^[2]

"Zbožní potomkové úctu k této světici rozmnožili a zbožnost jejich dokozauje moutnický chrám Páně. Poboční levý oltář jest zasvěcen této svaté paně! Která se za obyvatele Rozařínské u Boha přímlouvala, když cholera roku 1866 v Moutnicích zuřila! Neb ona jest patronka od moru a nakažlivých nemocích. (po bitvě u Hradce Králové táhla vojska přes Rozařín a Moutnice. Vesměs všechny okolní vesnice včetně Moutnic^[4] měli mrtvé nakažené morem, vyjma obce Rozařínské^[5].) Utíkejmež se k ní, ona nám vyprosí u Boha pomoci. Obyvateli Rozařínští následujmež pokoru sv. panny, která následovala Krista a byla živa v Jeskyni. Nemilujež přílišně světa a jeho marnosti, neb ty svádějí lidstvo na hříšné kluské bezcestí. Buďmě živy v pokoře a v lásce na této zdější pouti, nechť se svatá patronka nad námi nermoutí. Ať kralujem se sv. Rozalii a s Kristem Pánem tam v nebesích až po všechny věky věků. Amen.^[2]"

Bylo zde postaveno 20 domů. První dům zde vystaven byl Josefa Havránka, č.p. 11. Číslování domů šlo po pořadě od jihozápadu až po č.p.10 a poté po druhé straně ulice od severovýchodu směrem k jihu počínaje domem č.p.11. Mezi domovním číslem 15. a 16. měla být tak široká ulice jako je mezi domy 5. a 6. Číslo 14. mělo stát na Haltýři (přírodní zásobárna vody), ale kvůli velké mělčině a podmáčené půdě, muselo být posunuto.^[2]

Roku 1846 uzavřela obec s Ignácem Polákem z Klobouk u Brna pachtovní smlouvu na pozemky, kde nechal vystavět větrný mlýn. Dlouholetým mlynářem byl Jan Svoboda, původem z Ježova.

V letech 1850–1869 byl spojen s Moutnicemi, jinak se jednalo o samostatnou ves. Počet obyvatel se postupně zvětšoval, rozrůstala se také zástavba, takže Rozářín s Moutnicemi již v 19. století srostl. Například v roce 1880 zde bylo 41 domů a 251 obyvatel. O spojení s Moutnicemi se jednalo od roku 1946,^[6][7] nakonec k němu došlo 25. června 1951.^[8] Vzhledem k tomu, že nebylo v té době v Rozaříně více než 100 popisných čísel, bylo ke každému domu připočteno číslo 200, aby nemuselo dojít k přečíslování celé obce. Původní č.p. 1. má tak současnou podobu č.p. 201. apod.

Roku 1992 Rozářín zanikl i katastrálně, když bylo jeho území začleněno do katastru Moutnic.^[9]

Zástavba Rozářína se nachází v severní části Moutnic, podél silnice na Telnici.

Na jeho návsi se nachází hranolová zvonice, která je zasvěcena sv. Rozálii Palermské.^[6][7] Postavena byla v roce 1905. Nepravidelně se zde ručně zvonívalo například v případě úmrtí a později pravidelně tzv. klekání denně ráno v 6:00, odpoledne ve 12:00, v pátek v 15:00 a večer v 19:00. Zvoníky byli mimo jiné Vladimír Holeček (1903 - 1993), Stanislav Holeček (1933 - 2016), František Husák (1923 - 2005) a Marie Husáková (1927 - 2005). Na kapli bylo namalované místní lidové zdobení, které vytvořil Jan Holeček (1934 - 2022). Roku 2008 kaple prošla rozsáhlou rekonstrukcí a bylo zavedeno satelitní řízení zvonění.

Vývoj počtu obyvatel

• František Diebl (1770–1859), zemědělský odborník, pedagog, novinář, v Rozáříně žil v letech 1850–1852^[12]
• Filip Lejska (1828–1900), autor Pamětní knihy slavné obce Rozařínské, moutnický rodák, zemřel v Rozáříně^[13]
• Rudolf Hrdý (1917–1996), vězněn v koncentračním táboře Mauthausen, rozářínský rodák
• František Havránek (1918–1944), podplukovník letectva, rozářínský rodák^[14]
• Rudolf Mašek (1918–1942), podplukovník letectva, rozářínský rodák^[15]
• Josef Dohnálek (1935–2005), pedagog, ředitel gymnázia, starosta Boskovic, rozářínský rodák^[16]

• 
  Severní část Rozářína (domy čp. 11, 44, 12 a 76) kolem roku 1950
• 
  Zvonice s křížem na návsi
• 
  Dům č.p.13
• 
  Dům č.p. 83

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rozářín na Wikimedia Commons
• RIEDL, Zdeněk. Historie obce Moutnice [online]. Sdhmoutnice.cz, rev. 2008-02-06 [cit. 2013-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-08.