Rozálie Hajníková
| Rozálie Hajníková | |
|---|---|
| Senátorka Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1932 – 1935 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | soc. dem. KSČ |
| Narození | 4. září 1874 Tuchlovice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 12. listopadu 1951 (ve věku 77 let) Motyčín  Československo |
| Choť | František Hajník |
| Profese | politička |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Rozálie Hajníková, též Rosálie Hajníková, rozená Lebrová (4. září 1874 Tuchlovice[1] – 12. listopadu 1951 Motyčín[2]), byla česká a československá politička, členka Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické a meziválečná senátorka Národního shromáždění za Komunistickou stranu Československa.
Biografie
Angažovala se v sociální demokracii. Jejím manželem byl dělnický aktivista František Hajník. Byla členkou krajského výboru žen a vedoucí komise pro práci mezi ženami. V prosinci 1913 byla delegátkou XI. sjezdu sociálně demokratické strany. Během rozkolu v sociální demokracii v letech 1919-1920 se přidala k levici, z níž se pak utvořila KSČ.[3]
Po parlamentních volbách v roce 1929 získala senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát ale nabyla až dodatečně roku 1932 poté, co senátor Petr Stránský byl zbaven mandátu. V senátu setrvala do roku 1935.[4] V roce 1932 byla uváděna jako vdova po horníku v Motyčíně.[5]
V roce 1939 po německé okupaci zbytku Čech a Moravy byla uvězněna.[6] Později byla propuštěna, ale zůstala pod trvalým dohledem gestapa. Pak byla znovu zatčena a spolu s odbojovou skupinou mládeže Předvoj deportována do Terezína. 5. května 1945 měla být popravena, ale exekuce nebyla vykonána, protože Terezín byl převzat Červeným křížem. Domů se vrátila těžce nemocná. Politicky se ale dále angažovala. Byla jedním z iniciátorů sloučení dosud samostatných vesnic Motyčín a Hnidousy do obce Švermov. V roce 1975 byla na domě vedle jejího (mezitím zbořeného) domku v Motyčíně odhalena pamětní deska.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2021-07-04]. Dostupné online.
- ↑ KOUŘIMSKÝ, Jan: Postavení československého Senátu v politickém systému První republiky [online]. cuni.cz [cit. 2014-11-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Pamětní deska Rosálie Hajníková [online]. www.csol-kladno.estranky.cz [cit. 2011-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-09]. Dostupné online.
- ↑ 137. schůze, připis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-09]. Dostupné online.
- ↑ Hrošová, Marie - Šebelová, Olga: Kladenská trestní akce 1939 [online]. slanskyobzor.cz [cit. 2011-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-10.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“