Rozdělov

Rozdělov
Kostel sv. Václava
Lokalita
Charakter	část města
Obec	Kladno
Okres	Kladno
Kraj	Středočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°8′19″ s. š., 14°4′5″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 678 (2021)[1]
Katastrální území	Rozdělov (4,46 km²)
Nadmořská výška	413 m n. m.
PSČ	272 04
Počet domů	932 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Rozdělov
Další údaje
Kód části obce	402010
Kód k. ú.	664961
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozdělov je část statutárního města Kladna v okrese Kladno. Rozkládá se na západním okraji Kladna, přibližně tři kilometry od centra. Rozdělovem probíhá silnice II/238 z Kladna přes Rozdělovský most do Kamenných Žehrovic, další silnice III. třídy vycházejí z Rozdělova též do Smečna, Libušína a Velké Dobré. Při jižním okraji sídla je situována železniční zastávka Kladno-Rozdělov na trati 120 Praha – Kladno – Rakovník. Rozdělov je také název katastrálního území o rozloze 4,46 km².

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1780.^[3]

Původně se v těchto místech (poblíž dnešní křižovatky u kostela) nacházel pouze hospodářský dvůr, patřící kladenské vrchnosti, jíž představoval v 18. století břevnovsko-broumovský klášter benediktinů. Aby zajistil pro dvůr více pracovních sil, nechal v roce 1783 opat Štěpán Rautenstrauch, ve své době jeden z předních propagátorů tzv. raabizace, rozdělit část zdejších pozemků (odtud název) pro nově povolané osadníky z Broumovska a založit pro ně osadu (obdobně vznikl v téže době na opačné straně Kladna Štěpánov, dnes součást Kročehlav). V roce 1814 čítal Rozdělov patnáct domů a 114 obyvatel. Prudký příliv obyvatel přišel s industrializací Kladenska ve druhé polovině 19. století, zejména pak po roce 1888 v souvislosti se zahájením těžby na blízkém dole Max u Libušína. Za nacistické okupace došlo roku 1940 k připojení okolních obcí včetně Rozdělova ke Kladnu, čímž bylo vytvořeno tzv. Velké Kladno. Všechna okupační nařízení byla sice po osvobození roku 1945 plošně zrušena, v roce 1947 však byl Rozdělov definitivně s Kladnem sloučen. Doposud volný prostor mezi oběma sídly od 50. let 20. století zaplnila nová výstavba^[4] (mj. tzv. Rozdělovské věžáky); dnes tak Rozdělov s Kladnem stavebně zcela splývá.

• Kostel svatého Václava – římskokatolický farní kostel v novobyzantském slohu z let 1925–1927 na křižovatce Vítězné a Vašíčkovy ulice
• Kaplička svatého Mikuláše na náměstí Jana Opletala
• Fara (čp. 466) ve Vašíčkově ulici
• Rozdělovské duby
• Rozdělovské lípy – trojice památných stromů u kapličky
• Rozdělovské věžáky – šest věžáků z let 1953–1957

• 
  Kaplička svatého Mikuláše na staré návsi
• 
  Rozdělovské lípy

• KOVAŘÍK, Jiří; SEIFERT, Josef; SLEPIČKA, Zdeněk. Kladno : zrcadlo času. 1. vyd. Praha: Josef Ženka, 2014. 366 s. ISBN 978-80-905570-3-1. 
• NĚMEC, Alexandr. Domovní znamení na kladenských věžácích. 1. vyd. Kladno: Halda, 2017. 44 s. ISBN 978-80-905992-9-1. 
• NĚMEC, Alexandr; HÁJEK, Roman. Sídliště Kladno-Rozdělov. historie, architektura, urbanismus a všední život. 1. vyd. Kladno: Halda, 2018. 299 s. ISBN 978-80-907236-0-3. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rozdělov na Wikimedia Commons
• Rozdělov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Rozdělov na webu Kladno minulé
• Bývalý Nový dvůr, dnešní Rozdělov na webu Kladno minulé