Rozewie II (maják)

Maják Rozewie II
Maják Rozewie II
Souřadnice	54°49′50,62″ s. š., 18°19′59,76″ v. d.
Konstrukce	cihla
První stavba	1875
Datum zrušení	1910
Výška	23,8 m
Dosah	21,7 nm (40,2 km)
Kód památky	A-574

Maják Rozewie II (polsky: Latarnia Morska Rozewie, anglicky: Rozewie Lighthouse) stojí v Polsku na pevninském výběžku do Baltského moře v obci Rozewie ve gmině Władysławowo v okrese Puck v Pomořanském vojvodství.

Nachází se mezi Majáky Stilo a Jastarnia na pevninském výběžku a 200 m západně od majáku Rozewie I. Maják je kulturní památkou zapsanou v seznamu kulturních památek Pomořanského vojvodství pod číslem A-574 z 13. listopadu 2014.^[1]

Historie

V Rozewie se nacházejí dva majáky. Činný maják Rozewie I (také Starý maják, anglicky: East Tower) a nečinný Rozewie II (také Nový maják, ang.: West Tower).^[2]

Zvýšením lodního provozu v polovině 19. století docházelo v blízkosti majáku ke kolizím lodí, které zaměnily majáky v Gdaňsku s majákem v Rozewie a najížděly na pobřežní mělčiny. V roce 1875 byl uveden do provozu druhý maják Rozewie II aby byl větší rozdíl od sousedních majáku (mimo jiné v Czoplinu a na Helu).

Maják Rozewie II byl zprovozněn v 1. ledna 1875. Zděná stavba vysoká 23,8 m měla v lucerně instalovanou Fresnelovou optickou soustavu s naftovým hořákem. Dosvit majáku byl 21,7 námořních mil.

V roce 1910 byl maják Rozewie I modernizován a zvýšen o pět metrů a nový maják z roku 1875 byl odstaven z provozu. Po ukončení provozu byla lucerna a lampa odstraněna a na jejím místě postavena 1,5 m vysoká plechová stěna. Maják byl v době činné služby přístupný turistům pouze v denní době. Před vstupem na věž musel návštěvník si důkladně očistit obuv, odložit deštníky a vycházkové hole.^[3] Do roku 1990 byla pozorovací věží a místem radaru vojenské pohraniční stráže.

V roce 2014 byl seznam kulturních památek rozšířen o celý komplex budov a zařízení majáků Rozewie I a II, strojovny (1910), obytných budov (1875), pekárny s udírnou (1863) a dalších objektů.^[1]

Maják je přístupný veřejnosti.^[4] Správu objektu vykonává Towarzystwo Przyjaciół Narodowego Muzeum Morskiego (Spolek přátel Národního námořního muzea).^[5]

V majáku se nachází Muzeum majáků Rozewie, ve kterém jsou modely majáků a původní optické zařízení majáku Rozewie I.

Od roku 2017 maják nese jméno polského básníka Jana Kasprowicze.^[6]

Popis

Zděný (cihla) osmiboký komolý kužel s ochozem v horní části a šestnáctibokou skleněnou lucernou na níž je vztyčena vysoká komunikační anténa.^[2] Věž majáku byla přistavěna mezi dva obytné domy lampářů a jejich rodin o rozměrech 35 x 10 m. V lucerně byl nainstalován Fresnelův optický systém s 185 čočkami a optickými hranoly a hořákem. Minerální olej (nafta) byl spalován v pěti knotovém hořáku a byl zdrojem světla lucerny. Obsluhu tvořili čtyři lampáři a jeden pomocník.^[3]

Replika lucerny byla zpátky nainstalována v roce 2014 firmou Amber Lamp.^[7][8] A po nainstalování repliky lampy na jaře 2015 byla zpřístupněna návštěvníkům.^[5]

Data

• výška světla byla 72 m n. m.^[9]
• záblesky bílého světla

označení:

• ARLHS POL-038

Galerie

• 

  Rozewie II před instalací repliky lucerny

• 

  Fresnelova čočka

• 

  Model majáku Rozewie II Model v Parku miniatur, Niechorze

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Rozewie Lighthouse na anglické Wikipedii a Latarnia Morska Rozewie na polské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rozewie II na Wikimedia Commons
• Latarnia morska (Rozewie) nowana portalu polska-org.pl

Literatura

• ŁYSEJKO, Apoloniusz: Historia i aspekt logistyczny latarni morskiej ROZEWIE II. 2015 [cit. 2018-07-10] Dostupné online