Rozhledna Krásno

Rozhledna Krásno
rozhledna
rozhledna
Základní informace
Konstrukcekamenná
Kóta paty778[1] m n. m.
Rok vzniku1933–1935
StátČeskoČesko Česko
KrajKarlovarský kraj
OkresOkres Sokolov
Souřadnice50°6′5,4″ s. š., 12°47′11,04″ v. d.
Technické informace
Výška stavby25 m
Počet schodů120
Stavvolně přístupná
Poznámka
Kód památky18345/4-644 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
1. místo v anketě iDNES.cz o nejhezčí rozhlednu České republiky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozhledna Krásno, též Rozhledna Krásenský vrch, se nachází na zalesněném vrcholu Na vyhlídce, asi 1 km jižně od města Krásno v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[2]

Historie

Rozhledna byla postavena v letech 1933–1935, tedy v období Velké hospodářské krize. Plán rozhledny vytvořili architekt Fritz Hoffmann a sochař Willy Russ. Výstavba rozhledny poskytla práci asi dvěma desítkám nezaměstnaných. Aby se ušetřilo na dopravě materiálu, byly kameny na stavbu získávány z okolí. Několik desítek metrů jihozápadně od vrcholu byl otevřen menší kamenolom. Pozůstatek lomu je v terénu pořád ještě patrný. Rozhledna byla slavnostně otevřena dne 23. června 1935. Ještě během stavby rozhledny byl v blízkosti postaven výletní hostinec, ze kterého se dochovaly pouze nepatrné zbytky kamenného zdiva.[3] Během Mnichovské krize sloužila rozhledna jako pozorovatelna československým ozbrojeným složkám. Po německé okupaci došlo asi v květnu 1939 na počest Adolfa Hitlera k přejmenování rozhledny na Adolf Hitler-Warte.[4] Po druhé světové válce nebyla zajišťována ani základní minimální údržba a stavba rychle chátrala. Výstup na rozhlednu začal být životu nebezpečný a musel být proto zakázán. Teprve v 80. letech 20. století byly provedeny menší dílčí opravy. Velké opravy se rozhledna dočkala až v roce 1996. Finančně se na opravě podílely občanské iniciativy, státní památková péče a Sudetoněmecká nadace. Práce zahájila v květnu 1996 firma Ekostav Krásno a opravy dokončila 23. října téhož roku. Ke slavnostnímu znovuotevření došlo 5. července 1997.[5][3]

V srpnu 2011 zvítězila rozhledna Krásenský vrch v anketě iDNES.cz o nejhezčí rozhlednu České republiky.[6]

Stavební podoba

Podle Jana Nouzy byl předobrazem krásenské rozhledny spirálovitý minaret al-Malwejía u Velké mešity v iráckém městě Samarra. Kamenná stavba má tvar dutého válce, po plášti se vzhůru vine spirálovitě točité schodiště a rozhledna tak připomíná Babylonskou věž. Kruhová základna věže je 11 metrů široká, vyhlídková terasa ve výšce 25 m má v průměru 3 m. Síla zdiva u základů dosahuje 2,5 metrů. Celkový objem kamenného zdiva činí 850 m³. Na vyhlídkovou terasu vede 120 schodů. Na vrcholu je kruhová plošina s kamennou obrubou, do které byly vsazeny porcelánové desky popisující kruhový rozhled.[6]

Přístup

Rozhledna je celoročně volně přístupná, k rozhledně vede z Krásna žlutě značená turistická stezka. Celková délka trasy od kostela v Krásně je asi 1,2 km, s převýšením 80 m. Je vhodná pro pěší turisty a cyklisty na horských kolech. Další možný přístup je od krásenského hřbitova u silnice z Krásna do Bečova nad Teplou. Z místa odbočení ze silnice, kde bylo vybudováno menší parkoviště, vede k rozhledně místní žlutě značená šotolinová cesta. Délka trasy je přibližně 950 metrů, s převýšením asi 50 m. Cesta není vhodná pro dětské kočárky. Třetí možností je cyklostezka č. 2135 od rozcestníku Krásenka s délkou trasy 1,6 km. Trasa je vhodná pro cyklisty a dětské kočárky.[7]

Výhled z rozhledny

Z vyhlídkové terasy rozhledny je kruhový výhled na Slavkovský les, Krušné hory, Tepelskou vrchovinu a Doupovské hory. Severním směrem jsou vidět hřebeny Krušných hor s Klínovcem, Blatenským vrchem a Božídarským Špičákem, severovýchodním směrem vulkanické vrcholy Doupovských hor. Východním směrem je pohled na stolovou horu Vladař v Tepelské vrchovině, jižně na Podhorní vrch, dominantu a nejvyšší horu Tepelské vrchoviny. Západně přes náhorní plošinu jsou vidět hory Lesný a Lysina, dva nejvyšší vrcholy Slavkovského lesa. K orientaci při výhledu napomáhají porcelánové informační tabulky na ochoze rozhledny.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-03-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-24]. Identifikátor záznamu 129050 : Rozhledna Krásno. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. ↑ a b JAŠA, Luděk. Rozhledna Krásno [online]. web Slavkovský les [cit. 2017-11-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ BRTEK, Josef. Krásenský almanach 2021. In: KUNC, Antonín. Krásno: Neformální sdružení MATO, 2021. ISBN 978-80-270-9847-7. Kapitola Minulost a současnost rozhledny v Krásně, s. 111–120.
  5. ↑ NOUZA, Jan. Rozhledny Čech Moravy a Slezska. Liberec: Nakladatelství 555, 1999. 160 s. ISBN 80-902590-4-9. Kapitola Oblast západočeských lázní, s. 89. 
  6. ↑ a b HORÁČEK, Aleš. Nejkrásnější rozhledna je v Karlovarském kraji, řekli čtenáři iDNES.cz. iDNES.cz [online]. 9.8.2011 [cit. 9.8.2011]. Dostupné online. 
  7. ↑ ODVÁRKOVÁ, Blanka. Rozhledna Krásno: trasa, otevírací doba, parkování [online]. Smilingway.cz, rev. 2023-04-12 [cit. 2023-04-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ Krásenský vrch [online]. Na rozhledny.cz [cit. 2017-11-24]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“