Rozrazil potoční

Rozrazil potoční
Porost rozrazilu potočního (Veronica beccabunga)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď	jitrocelovité (Plantaginaceae)
Rod	rozrazil (Veronica)
Binomické jméno
Veronica beccabunga L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozrazil potoční (Veronica beccabunga) je nevysoká rostlina vlhkých biotopů mírného pásu, vytrvalý druh z početného rodu rozrazil.

Výskyt

Vyjma nejjižnějších částí se vyskytuje skoro v celé Evropě a východním směrem až do střední Sibiře a jako zavlečený druh i v Severní Americe. Na severu Evropy roste až po 65° severní zeměpisné šířky (Island, sever Botnického zálivu, jih Bílého moře). V České republice i na Slovensku se nachází poměrně často souvisle od nížin až do nadmořské výšky okolo 1000 m.

Nejčastěji vyrůstá na březích vodních toků nebo nádrží, na prameništích, bažinatých loukách, ve vlhkých příkopech i na obnažených dnech rybníků, preferuje podmáčené půdy. Vyhovují mu stanoviště bahnitá, hlinitá, písčitá nebo i štěrkovitá, ale bez vápna až slabě kyselá. Může růst i pokud je částečně ponořen pod vodou.^[2][3]

Popis

Je to rostlina vytrvalá dorůstající do výše 20 až 50 cm. Její dužnatá lodyha je poléhavá, pouze její vrchol se stáčí vzhůru a polehlá část v uzlinách snadno koření. Je na průřezu oblá, lysá a často zbarvená až do červenohnědá. Listy s krátkými řapíky vyrůstají vstřícně, jsou dužnaté a oboustranně lysé, leskle zelené. Listové čepele jsou podlouhlé, eliptické nebo obvejčité, po obvodě pilovité nebo i celokrajné, u báze zaokrouhlené, mohou dorůst až 5 cm na délku a 2,5 cm do šířky.

Tmavomodré, oboupohlavné, stopkaté čtyřčetné květy, mající v průměru 5 až 7 mm, vytvářejí 10 až 30květé květenství hrozen. Ty vyrůstají z paždí horních listů na šikmo vystupujících stopkách. Listeny bývají čárkovité až úzce obkopinaté. Zelené lístky kalichu jsou u báze krátce srostlé. Kolovitá koruna s krátkou bílou trubkou má lístky obvykle tmavě modré s proužky. V květu jsou dvě tyčinky s prašníky a jediná čnělka s bliznou. Kvetou od května do srpna, za slunného počasí jsou opylovány létajícím hmyzm, za nečasu se květy neotvírají.^[2][3][4][5]

Rozmnožování

Plody jsou téměř okrouhlé tobolky v obrysu mělce srdčité. Jsou hnědé, lysé, 3 až 4 mm dlouhé a obsahují hladká semena. Otvírají se za deště a semena jsou vodou odnášena do nižších, vlhkých míst.

Rozrazil potoční se kromě generativního rozmnožování semeny rozšiřuje i vegetativně, do nejbližšího okolí zakořeněním polehlých lodyh a do větších vzdáleností odlomenými částmi lodyh které odnese voda a ty na příhodných místech zakoření.^[2][4]

Využití

V lidovém léčitelství se používá sušená nať (Herba veronicae beccabungae), a to podobně jako nať rozrazilu lékařského. Lze také užívat vytlačenou šťávu z čerstvé rostliny v denní dávce 50–150 gramů. Je to diuretikum, laxativum, pomocný lék při kožních a jaterních chorobách; dále může sloužit jako zdroj vitamínu C.^[6] Šťáva z rozrazilu potočního se pila při tzv. jarních kúrách, jejichž účelem bylo „čištění krve". Mladé, čerstvé listy se mohou použít do jarních salátů, což opět představuje zdroj vitamínu C.^[7]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu rozrazil potoční na Wikimedia Commons