Rozstání (okres Prostějov)

Rozstání
Kostel svatého Michala
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Prostějov
Obec s rozšířenou působností	Prostějov (správní obvod)
Okres	Prostějov
Kraj	Olomoucký
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°23′52″ s. š., 16°50′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	611 (2024)[1]
Rozloha	16,52 km²[2]
Katastrální území	Rozstání pod Kojálem
Nadmořská výška	545 m n. m.
PSČ	798 61, 798 62
Počet domů	302 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Rozstání 77 798 62 Rozstání ou-rozstani@iol.cz
Starosta	Ing. Petr Kraus
Oficiální web: www.rozstani.eu
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Rozstání
Další údaje
Kód obce	589977
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Rozstání se nachází v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde 611^[1] obyvatel.

Místní jméno je staré obecné rozstání - "rozestoupení se" odvozené od slovesa rozstati sě - "rozestoupit se". Vesnice byla pojmenována podle polohy u rozestupujících se lesů nebo dolin.^[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358, kdy ves držel Ješek z Rájce a jeho dva bratři. V roce 1368 prodali ves Přibíkovi z Křetína a roku 1390 ji získal Petr z Kravař a Plumlova a připojil ji tak k plumlovskému panství. Součástí plumlovského panství byla až do roku 1592, kdy byla pány z Pernštejna nejprve zastavena a poté v roce 1596 i prodána Bernardu Drnovskému z Drnovic a stala se součástí rájeckého panství. V roce 1618 koupil Rozstání majitel plumlovského panství Maxmilián z Lichtenštejna a připojil ji tak zpět k této državě.

Za druhé světové války byla obec německými okupanty násilně vystěhována. Byla zařazena do 3. etapy stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny a zřízen zde vojenský prostor. V opuštěné obci bylo od března 1945 do poloviny dubna ubytováno kolem 1250 lidí polské Svatokřižské brigády na svém útěku před Rudou armádou, kteří poté odešli na západ Protektorátu, kde osvobodili koncentrační tábor v Holýšově. Během existence vojenského cvičiště Wehrmachtu bylo mnoho domů zničeno, po válce byla obec znovu osídlena.

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.^[5]

• Barokní farní kostel sv. Michala; vystavěn v letech 1768-1779 na místě gotické stavby zbořené roku 1768.
• Větrný mlýn zvaný „větřák" z roku 1874, od roku 1904 do ukončení provozu (1922) lopatkové kolo nahrazeno plynovým motorem. Dnes již bez větrného kola, zachovala se stavba s věží.

Obcí protéká potok Bílá voda.

• Hugo Klement Mrázek (1889–1916), český hudební skladatel
• Josef Zukal (1841–1929), český historik
• Vojtěch Hrubý (1924–2010), český katolický kněz, ředitel poutního domu Velehrad v Římě

• Rozstání
• Baldovec

• 
  Větrný mlýn
• 
  Kostel svatého Michaela
• 
  Památník obětem světových válek
• 
  Památník obětem světových válek
• 
  Socha u vstupu ke kostelu
• 
  Kříž u vstupu ke kostelu
• 
  Kříž vedle vchodu do kostela

• Římskokatolická farnost Rozstání

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rozstání na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Rozstání v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Rozstání v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Neoficiální stránky obce Archivováno 5. 2. 2008 na Wayback Machine.